Lída Želenská

Lída Želenská se narodila 6. června 1919 v Praze jako Ludmila Želenská do opravdu umělecké rodiny. Jejím otcem byl známý herec, režisér a ve své době i ředitel Národního divadla Drahoš Želenský (1896 až 1959) a matkou operetní subreta Hana Zieglerová (její tetou byla slavná operetní heroina Mařenka Zieglerová). Rovněž její dědeček, herec a režisér Národního divadla Karel Želenský (1865 – 1935) se věnoval cele umění. Také její teta Laura Želenská – Třešňáková (1895 – 1969) byla herečkou a strýc Karel Třešňák (1896 – 1955) zase hercem, režisérem a divadelním ředitelem. Když se její otec podruhé oženil, za herečku Miladu Frýdovou – Želenskou (1897 – 1974), tak s ní měl ještě syna, herce Karla Želenského (1930 – 2007).

Není proto divu, že i mladá Lída Želenská začala pokračovat v herecké tradici. První herecké zkušenosti získávala ještě jako mladinká od svého děda, tety, otce a matky. První jevištní praxi si posbírala jako herečka divadla Akropolis na Žižkově (1934 – 1936), divadel v Hradci Králové a též na Kladně (1936 až 1939) a nakonec se stala umělkyní českobudějovického Jihočeského národního divadla (1939 – 1947), ze kterého odešla a zanechala natrvalo umělecké činnosti. Dále už pouze vystupovala pohostinsky, nepřímo se do divadla vracela díky rodině, které se následující léta plně, odhodlaně a naplno s láskou věnovala.

Zpočátku Lída Želenská utvářela postavy naivek, mladých milovnic a hrdinek. Později se přehrála do charakterních postav žen a matek v českém i světovém klasickém a moderním repertoáru. Bohužel se její umělecký vývoj nemohl plně a přirozeně dokončit, protože divadelní prkna opustila v osmadvaceti letech. I když není tak známá, jako ostatní členové rodiny Želenských či Prachařů, přesto se na prknech českých divadel alespoň trochu uchytila. K tvoření svých postav si Želenská vypomáhala fyzickými předpoklady, mimikou, postavením těla, pohyby, hlasovým projevem, kulturou řeči a dalšími výrazovými prostředky.

Pouze jednou jedinkrát byla využita pro českou kinematografii, to ještě během svého angažmá na scéně pražského Akropolisu. Další případné účinkování ve filmu byla znemožněno jejími mimopražskými angažmá a pozdějším odchodem z uměleckého světa. V Kubáskově melodramatu DĚTI VELIKÉ LÁSKY / AVE MARIA (1936) si zahrála obětavou ženu chalupníka Ivana (Ladislav Brom) Marju. Zde si též Lída Želenská zazpívala „Ukolébavku“. V tomto „tklivém melodramatu“ se po boku Želenské objevil herec a režisér Ladislav Brom, zápasník Josef Klapuch, Antonín Marlé, Antonín Frič, Ella Nollová a též Hermína Vojtová a nepřímo i Alois Dvorský.

Skutečně ojediněle spolupracovala též s rozhlasem. Sama Laura Želenská byla provdána jako Lída Želenská – Kalistová za herce a divadelního režiséra Karla Kalistu (1890 – 1954), který měl s Lídou stejná angažmá v Českých Budějovicích, Hradci Králové a na Kladně. On sám prošel mj. pražskou Uranií, Švandovým divadlem a Novým divadlem Oldřicha Nového, pak i pardubickou Východočeskou společností, Olomoucí a u kočovnými společnostmi F. Laciny a J. Burdy. Pohostinsky režíroval taktéž v Intimním divadle v Praze (1943). Posledním jeho zastavením bylo Divadlo státního filmu (ve filmu mj. vytvořil celé čtyři filmové úlohy). Nakonec předčasně zemřel ve věku pouhých šedesáti čtyř let.

S Karlem Kalistou měla Lída Želenská dceru, pozdější loutkoherečku Janu Kalistovou – Prachařovou (*1937). Tato si později vzala za manžela známého a oblíbeného divadelního a filmového herce Ilju Prachaře (1924 – 2005), jehož bratrem byl herec Kamil Prachař (*1931). Spolu měli herce Davida Prachaře (*1959), který byl manželem hereček Dany Batulkové (*1958) a později Lindy Rybové (*1975) a je otcem herce a muzikanta Jakuba Prachaře (*1983). Členka významného českého hereckého klanu Lída Želenská zemřela v roce 1998 v Praze ve věku vysokých devětasedmdesáti let. Bohužel, neznáme ani přesný den a ani měsíc úmrtí. Zemřela dlouhých šedesát dva let po své jediné filmové úloze a po 51 letech prožitých v ústraní.

Jaroslav "krib" Lopour