Václav Kaňkovský

Václav Kaňkovský se narodil 16. října 1917 v Kamenici nad Lipou do rodiny s prastarou hereckou tradicí. Díky tomuto zázemí už jako dítě vystupoval na divadelních pódiích. Ovšem z ekonomických důvodů musel nejprve pracovat ve Zlíně u Bati (1931 – 1937).

Nakonec přeci jenom odešel natrvalo do divadla, v letech 1937 – 1945 hrál nejprve u kočovných divadelních společností ředitelů Jaroslava Bittla a Františka Sece. Po skončení okupace pokračoval v herecké dráze jako člen Zemského oblastního divadla – Severočeského divadla v Liberci (1945 – 1952) a až do své smrti se stal členem pražského Realistického divadla Zdeňka Nejedlého (1952 – 1987).

Václav Kaňkovský ztělesňoval především různé menší charakterní postavičky furiantských mužů a starců. Výrazný byl především jeho svérázný hlasový projev a tvář ověnčená plnovousem.

Zpočátku na divadle Kaňkovský hrál Petra Ivanoviče Bobčinského („Revizor“), Sira Olivera Písmokaze („Jak se vám líbí“), Inženýra – diktátora („Ze života hmyzu“), Ževakina („Ženitba“), Richarda („Svatá Jana“), Jana Čapka ze Sán („Jan Roháč“), Dobeše („Boleslav I.“), Albíka z Uničova („Jan Hus“), Kapuleta („Romeo a Julie“), Tatíka („Jáma“), Firse („Višňový sad“), Pátera Germana („Filosofská historie“), Propuštěného („Strach a bída Třetí říše“), Člena rady a Senátora („Othello“), Skeptika („Kremelský orloj“) aj.

A od poloviny 60. let se před divadelními diváky zjevoval ve hrách a představeních „Idiot“ (Lebeděv), „Hadrián z Římsů“ (Hadrián), „Maryša“ (Hrdlička), „Komedie omylů“ (Kupec), „Komedie o umučení“ (Tiberius a Kat Nandaver), „Stříbrný vítr“ (Katecheta), „Morálka paní Dulské“ (Dubský), „Lucerna“ (Žan), „Zlý jelen“ (Lelek), „Pygmalión“ (Zevloun), „Revizor“ (Hübner), „Strakonický dudák“ (Koděra), „Baron Prášil“ (Lokaj Kotera), „Cyrano z Bergeracu“ (Ctihodný občan), „Namlouvání a ženění“ (Kling), „Proces Mozart – Salieri ’82“ (Zapisovatel), „Hrátky s čertem“ (Teofil) a nebo „Nová komedie o Libuši… a dívčí vojně v Čechách“ (Sedlák).

Před filmovými kamerami vystupoval Václav Kaňkovský od konce 50. let. Ovšem do své smrti hrál jen malé a epizodní role. V 50. a 60. letech hrál závozníka (ZÁŘIJOVÉ NOCI), vedoucího prodejny (ÚTĚK ZE STÍNU), úředníka z ministerstva (MEZI NEBEM A ZEMÍ), rostlináře (ZELENÉ OBZORY), profesora Kůrku (NEKLIDNOU HLADINOU), správce domu Krále (DEŠTIVÝ DEN), hostinského Karla (HANDLÍŘI), vozače Piláta (LUCIE), výběrčího plynu (SKOK DO TMY), muže na poradě (MARIE), četníka z Hradce (ZTRACENÁ TVÁŘ), tchána Brycha (VRAH SKRÝVÁ TVÁŘ), úředníka pojišťovny (STUD), trafikanta (VÁNOCE S ALŽBĚTOU), Hodače (OHLÉDNUTÍ) a kormidelníka (NA KOMETĚ).

Během 70. a 80. let představoval rozličné postavy ve snímcích PĚNIČKA A PARAPLÍČKO (strážník), LUPIČ LEGENDA a SKANDÁL V GRI – GRI BARU (soused), KRONIKA ŽHAVÉHO LÉTA (správce), SMRT MOUCHY (hlídač), PALETA LÁSKY (Němec), ODDECHOVÝ ČAS (Robert), TAJEMSTVÍ OCELOVÉHO MĚSTA (slepec), MODRÁ PLANETA (manžel), NA PTYLÁCKÉ STEZCE (houbař), ZA TRNKOVÝM KEŘEM (Šístek), ŘETĚZ (hráč Mrázek), VŠICHNI MUSÍ BÝT V PYŽAMU (muž v parku), LEVÉ KŘÍDLO (správce), LEV S BÍLOU HŘÍVOU (lékař), MŮJ HŘÍŠNÝ MUŽ (lesník), ZUŘIVÝ REPORTÉR (muž v útulně) a O PRINCEZNĚ JASNĚNCE A LÉTAJÍCÍM ŠEVCI (starý švec).

Vystoupil i ve studentských filmech (JÁCHYMOVA SMRT jako nebožtík Jáchym). Několikrát v českém filmu namluvil své kolegy (UKRADENÁ BITVA, ZELENÁ VLNA, VRAK, ŠÍLENÝ KANKÁN, POSLEDNÍ PROPADNE PEKLU, ZÁCHVĚV STRACHU a POKLAD HRABĚTE CHAMARÉ). Některé projekty měli však premiéru až po jeho smrti (mnohdy i několik let).

Značně vytížen byl kromě divadla (a částečně i filmu) také v rozhlase i na audio nosičích („Zlatovláska“, „Hurvínek a kluci mameluci“, „Maryša“, „Kmotřička Smrt“, „Komedie o hvězdě“ atd.), v dabingu (př. OLD SHATTERHAND, NĚKDO TO RÁD HORKÉ, KŘIDÝLKO NEBO STEHÝNKO či KNOFLÍKOVÁ VÁLKA) a v televizních filmech (MATA HARI, LIDÉ NA KŘIŽOVATCE, LOKOMOTIVA, JEHLA apod.).

Často získával úlohy i v televizních seriálech (HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, JANA EYROVÁ, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, OKRES NA SEVERU, LEKÁR UMIERAJÚCEHO ČASU, VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE, SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE ad.). Václav Kaňkovský zemřel 27. dubna 1987 v Praze ve nedožitých sedmdesáti letech.

Jaroslav "krib" Lopour