Pavel Jiras

Narodil se 17. června 1940 v Rakovníku. Jeho estetické cítění se utvářelo především spoluprací s Jiřím Trnkou, grafikem Zdeňkem Seydlem a hercem a režisérem Václavem Špidlou. Vybaven touto zkušeností působil do poloviny sedmdesátých let jako divadelní herec a pomocný režisér. Po životních peripetiích, které ho donutily milovaný svět divadla opustit, přilnul definitivně k filmu a zejména k filmovému studiu Barrandov, kde působí již od roku 1976. Několikrát se také objevil v menších rolích na filmovém plátně, výraznější příležitost získal například v trezorovém snímku Evalda Schorma a Jana Kačera DEN SEDMÝ - OSMÁ NOC (1969).

Kromě tří básnických sbírek je autorem i několika významných filmových publikací a fotografických výstav (František Vláčil v roce 2007). Nejprve spolupracoval s prozaikem Josefem Fraisem na sérii memoárových Obrazových životopisů Adiny Mandlové, Lídy Baarové, Oldřicha Nového a Vlasty Buriana, které vyšly v letech 2000 a 2001. Krátce poté uskutečnil jeden ze svých velkých snů: uspořádat obrazové dějiny barrandovských ateliérů do podoby výpravné encyklopedie. Postupně tak vznikaly jednotlivé díly pod názvy Vzestup k výšinám (2003), Zlatý věk (2005) a Oáza uprostřed běsů (2006), které pomocí několika stovek unikátních a mnohdy dosud nepublikovaných fotografií mapují vývoj českého hraného filmu od prvních němých snímků do roku 1945.

Jiras v posledních letech také častěji vystupuje na televizních obrazovkách a v rozhlase, kde se podílí na vzpomínkových medailonech slavných osobností (televizní cyklus PŘÍBĚHY SLAVNÝCH). Můžeme se s ním setkat i na několika DVD nosičích, kde se jako filmový historik pokouší přiblížit (ač mnohdy silně expresivně) osud a význam daného filmu.

Martin "Marthos" Čípek