Peter Hyams

Scénárista, kameraman a režisér Peter Hyams pochází z umělecké rodiny (otec je divadelní producent a dědeček ruský impresário), má za sebou studium umění a hudby na střední i vysoké škole a u fochu začínal v roce 1964 coby jednadvacetiletý zprávař CBS v rodném New Yorku. Ve stejném roce se oženil se svou přítelkyní George-Ann Spota, s níž má dnes tři děti a odsud pochází trademark většiny jeho filmů a sice postava jménem Spota. Zároveň začal při této práci točit dokumenty o Vietnamu (byl dopisovatelem CBS ve vietnamské válce) a v roce 1970 se přestěhoval do Los Angeles, kde o rok později prodal studiu Paramount svůj první scénář, podle nějž bylo natočeno drama T. R. BASKIN, které produkoval.

Hyams pak šplhal přes kladně přijaté televizní (ROLLING MAN, GOODNIGHT MY LOVE) a již méně úspěšné normální filmy (OUR TIME, BUSTING, PEEPER), až ke svému prvnímu většímu projektu podle vlastního scénáře, originálnímu sci-fi thrilleru KOZOROH 1 (1978). V něm celý svět sleduje první přistání člověka na Marsu a netuší, že jde o podvrh natočený s kosmonauty tajně v televizním studiu. Když ale prázdná raketa vracející se z Marsu shoří v atmosféře, úředně pohřbeným kosmonautům začne jít o život. Ačkoliv kritika Hyamsovi vytýkala, že měl zaděláno na mnohem víc než předvedl a také poukazovala na řadu faktických chyb, diváci napínavému a hvězdně obsazenému snímku oboje rádi odpustili. Tato poctivá řemeslná rutina a jakási neschopnost překročit vlastní stín je pro Hyamsovy filmy typická.

Po průměrné válečné romanci HANNOVER STREET (1979) s Harrisonem Fordem se Hyams do vesmíru vydal znovu, tentokrát se Seanem Connerym ve snímku OUTLAND (1981), přenášejícím zápletku klasického westernu 'V pravé poledne' do žánru sci-fi. Connery přilétá coby federální maršál do titanového dolu na měsíci Jupitera vyšetřovat záhadná úmrtí dělníků a stejně jako před ním Cary Grant musí sám a bez pomoci bojovat proti padoušské přesile. Průměrný a žánr nijak neposouvající Hyamsův scénář vynahrazuje jeho precizní režie, propracované akční scény, zdařilá realistická výprava a Conneryho působivý herecký výkon. Výsledkem je jedna z nejlepších sci-fi 80. let, která získala Hyamsovi potřebný kredit, aby mu byla svěřena režie pokračování 2001: Vesmírné odyssey.

Přistoupil k němu po rutinním thrilleru SOUDCOVA NOC (1983) s Michaelem Douglasem, o skupině soudců beroucích mimo soudní síň spravedlnost do svých rukou. 2010: DRUHÁ VESMÍRNÁ ODYSSEA (1984) byla nejambicióznějším počinem v Hyamsově kariéře a tak k ní také přistupoval. Mezi jeho kalifornskou kanceláří a domem autora knižní předlohy Arthura C. Clarka na Srílance byla kvůli průběžným konzultacím zřízena přímá počítačová linka a film se důsledně držel dosažené úrovně vědeckého vzdělání a prezentoval co nejvěrnější imitaci reálných podmínek. Hyams se svým filmem snažil od Kubrickova původního filmu distancovat, ale srovnání se nevyhnul, přičemž z něj nevyšel vůbec špatně. Ačkoliv mu chybí Kubrickova vizionářská síla, opět odvedl svůj vysoký řemeslný standard, který se může s originálem směle srovnávat a minimálně svými pokročilejšími triky mu i dává na prdel. Počínaje 2010 si Hyams začal dělat kameru na všech svých filmech sám.

Jeho další snímky, které natočil do konce 80. let, už byly podstatně méně náročné. Patří sem buddy movie RUNNING SCARED (1986) s Billym Crystalem a thrillery PRESIDIO (1988), na kterém se opět sešel se Seanem Connerym a NEBEZPEČNÝ ÚTĚK (1989) s Genem Hackmanem, který byl remakem stejnojmenného filmu z 50. let. Podobně si vedl i v 90. letech, kdy definitivně rezignoval na psaní scénářů (NEBEZPEČNÝ ÚTĚK je jeho poslední scénář) a která zahájil vydařenou fantaskní komedií ĎÁBELSKÁ FREKVENCE (1992) o interaktivní ďáblově kabelovce. Následovala spolupráce s Jean-Claude van Dammem na akčních béčkách TIMECOP (1994) podle stejnojmenného comicsu vydavatelství Dark Horse a NÁHLÁ SMRT (1995), průměrné variaci na Smrtonosnou past odehrávající se na zimním stadioně (pro zajímavost film byl natočen v době stávky hráčů NHL během sezóny 1994-1995).

V roce 1997 natočil podle stejnojmenného bestselleru Douglase J. Prestona a Lincolna Childa horor RELIC o krvelačném monstru řádícím v chicagském muzeu. Následoval pozoruhodný akčně-hororový hybrid a příspěvek bizarní vlně satanistických filmů na sklonku milénia KONEC SVĚTA (1999) s Arnoldem Schwarzeneggerem. Dodnes je to nejnákladnější Hyamsův snímek (100 milionů dolarů), přičemž podobně jako většina jeho ostatních filmů si doma příliš nevydělal (necelých 67 milionů), ale dorovnal to tržbami ze zahraničí (kde posbíral dalších 145 milionů). To je případ i TIMECOPA (doma 45 milionů, venku dalších 57) nebo NÁHLÉ SMRTI (doma 20, venku 44).

V novém tisíciletí to ale šlo s Hyamsem rychle z kopce. Jeho Hongkongem nakažený MUŠKETÝR (2001) si nevydělal ani na své 40 milionové náklady a šel u nás celkem zaslouženě rovnou na video a pražské natáčení sci-fi LOVCI DINOSAURŮ (2005) podle povídky klasika žánru Raye Bradburyho, kde se po TIMECOPOVI opět vrátil k motivu cestování v čase, provázela obrovská smůla. Nejdřív jej zdržely velké povodně v roce 2002 a poté při post-produkci zkrachovala produkční společnost a nedostatek financí protáhl dokončení filmu a o dva roky oddálil jeho uvedení. Po premiéře se z něj navíc vyklubal ohromný propadák, když s rozpočtem 80 milionů celosvětově vydělal pouhých 7 milionů (z toho v Americe necelé dva) a můžete ho nalézt ve stovce nejhorších filmů na ČSFD.

Josef "choze" Blažek