Reklama

Reklama

Václav Kyzlink

Václav Kyzlink

nar. 23.09.1917
Olomučany, Rakousko-Uhersko

zem. 21.01.1991 (73 let)
Brno, Československo

Biografie

Václav Kyzlink se narodil 23. září 1917 v Olomučanech u Blanska. V letech 1938 – 1942 vystudoval herectví na brněnské Státní konzervatoři a do konce protektorátu se ještě v letech 1942 – 1945 uplatnil na scénách pardubické Východočeské společnosti a Beskydského divadla v Hranicích na Moravě. Po skončení války se navrátil do Brna a po krátkém angažmá v Národním divadle v Brně (1945 – 1946) se stal členem brněnského Divadla mladých (1946 – 1948).

Ovšem nakonec se vrátil zpátky do Národního – Státního divadla v Brně (1948 – 1982), odkud Kyzlink odešel na odpočinek ale dále zde ještě krátce hostoval. Své umělecké zrání nejlépe využil v Brně, kde se stal jednou z nejdůležitějších veličin tamního souboru. Využíval svojí silnou postavu, herecký projev, hlasové dispozice a charakterizační umění. Využil se i při uměleckém přednesu. Byl i asistentem režie (např. „Návštěva staré dámy“).

Sehrál například Belzanora („Caesar a Kleopatra“), Číšníka („Otcové a děti (Mezi oběma bouřkami)“), Stropilina („Vlci a ovce“), Vlase Sergejeviče („Stanice“), Pazoura („Jindřich IV.“), Sedláka („Nebožtík Nasredin“), Parazita („Ze života hmyzu“), Limona („Aristokrati“), Doktora („Princezna Turandot“), Muzikanta („Srpnová neděle“), Gusmana („Don Juan“), Ritschela („Ďábel a pánbůh“), Otce („Pronásledování a zavraždění J. P. Marata“), Flaštičku („Veselé windsorské paničky“) apod. apod.

Z dalších divadelních inscenací si uveďme „Aretheios aneb Legenda o svaté Ancille“ (Četník a Aurelius), „Sen noci svatojánské“ (Pevný), „Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista“ (Izaiáš), „Cyrano z Bergeracu“ (Montfleury), „Návštěva staré dámy“ (Koby), „Čínská zeď“ (Hlasatel), „Oldřich a Božena“ (Muž), „Král Lear“ (Setník), „Kat“ (Kčivokla), „Komediant“ (August), „Vojna a mír“ (M. I. Kotuzov), „Podskalák“ (Bankéř pán ze Sommerfeldů), „Naši furianti“ (Jakub Bušek), „Matka“ (Fjodor Sizov), „Mnoho povyku pro nic“ (Řimbaba), „Fidlovačka“ (Hrubínek), „Paličova dcera“ (Bláha), „Sen noci svatojánské“ (Klubko), „Revizor“ (Zemljanika), „Racek“ (Šamrajev), „Lucerna“ (Vrchní), „12 rozhněvaných mužů“ (č. 10), „Ženitba“ (Vajíčko).

I přes své mimopražské angažmá se v českém filmu objevoval celkem často. Debutoval ve snímcích Jiřího Krejčíka VES V POHRANIČÍ (1948) a SVĚDOMÍ (1948) v úlohách trpělivého osídlence Komínka a muže v davu. Od konce 40. let se během 50. let objevoval ve snímcích PAN HABĚTÍN ODCHÁZÍ (foukač skla), VELIKÁ PŘÍLEŽITOST (inženýr), VELKÉ DOBRODRUŽSTVÍ (účastník výpravy Antonín Halousek), ANNA PROLETÁŘKA (tajný detektiv Mařík), RUDÁ ZÁŘE NAD KLADNEM (JUDr. Bohumír Šmeral), DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (štábní profous Slavík), VYNÁLEZ ZKÁZY (inženýr Serke), VELKÁ SAMOTA (družstevník Bojanovský) a nebo MSTITEL (zřízenec). Vždy však šlo o epizodní a malinkaté epizodky.

V 60. letech si zahrál svědka nehody ve ZLÉM PONDĚLÍ (1960) Milana Vošmika, gestapáka Negera ve filmu Jaroslava Balíka REPORTÁŽ PSANÁ NA OPRÁTCE (1961), trafikanta v Bočanově tragikomedii NIKDO SE NEBUDE SMÁT (1965), úředníka pohřebního ústavu ve Vávrově ZLATÉ RENETĚ (1965), průvodčího na železnici ve VRAŽDĚ PO NAŠEM (1966) Jiřího Weisse a příslušníka VB v Helgeho STUDU (1967).

Po dlouhých dvanácti letech se na filmovém platně objevil naposledy, symbolicky opět za režie Jiřího Krejčíka (jenž natočil i dva první filmy Václava Kyzlinka) v postavě četníka v životopisném snímku BOŽSKÁ EMA (1979). Dalších dvanáct let svého života se již před filmovými kamerami neobjevil.

Pracoval v televizi (STOPY ZLOČINU: ALIBI JAKO ŘEMEN či seriály LEGENDA O ŽIVÝCH MRTVÝCH, DUHOVÝ LUK nebo SLOVÁCKO SA NESÚDÍ), v rozhlase („Egmont“, „Podivín“, „Červená modrá fiala“, „Cesty mužů“, „Rub a líc“, „Sklářská bouře“, „Člověk, který nezemřel“, „Aféra“, „Bratrstvo“, „Deset dní, které otřásly světem“, „Nejkrásnější svět“, „Komedie o umučení“ i „Hejtman Šárovec“), v dabingu (OSUD ČLOVĚKA, VIVA MARIA! atd.) a v záznamech divadelních představení (ZMOUDŘENÍ DONA QUIJOTA, NEBOŽTÍK NASREDIN, RACEK aj.). Václav Kyzlink zemřel v zapomenutí 21. ledna (některé prameny uvádějí 29. ledna) 1991 v Brně ve věku nedožitých čtyřiasedmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Herec

Filmy
1983

Stopy zločinu: Alibi jako řemen (TV film)

1981

Trojúhelníková podobnost (TV film)

 

Vůně domova (TV film)

1979

Božská Ema

1978

Pán na inzerát (TV film)

1977

Nerovná láska (TV film)

1975

Táto, něco bouchlo (TV film)

1972

Hnízdo (TV film)

1969

Kaktus, bomba, letadlo (TV film)

Reklama

Reklama

 

Čepice pro kašpárka (TV film)

1967

Den velkého hněvu (TV film)

 

Stud

1966

Vražda po našem

 

Úspěch (TV film)

 

Útěk do Budína (TV film)

1965

Nikdo se nebude smát

 

Zlatá reneta

1963

Blátivé cesty (TV film)

1961

Reportáž psaná na oprátce

1960

Zlé pondělí

1959

Mstitel

 

Velká samota

1958

Vynález zkázy

1956

Dobrý voják Švejk

1955

Rudá záře nad Kladnem

1952

Anna proletářka

 

Velké dobrodružství

1949

Pan Habětín odchází

 

Veliká příležitost

1948

Svědomí

 

Ves v pohraničí

Seriály
1976

Muž, který nesmí zemřít

 

Líbánky (E01)

1975

Slovácko sa nesúdí

 

Divadlo (S01E05)

 

Hody (S01E04)

 

Nadílka (S01E03)

  více epizod (2)
1972

Duhový luk

 

Muži jdou městem (E09)

 

Svátek všech svatých (E06)

 

Noční rozhovor (E04)

 

Smrt na štítě (E01)

1971

Legenda o živých mrtvých

 

Osudné rozhodnutí (E01)

Divadelní záznam
1974

Matka

1964

Nebožtík Nasredin

1962

Zmoudření dona Quijota

Krátkometrážní
1980

Bakaláři (seriál)

 

Detektiv (S09E11)

1979

Bakaláři (seriál)

 

Filip (S08E24)

1978

Bakaláři (seriál)

 

Píšťala (S07E01)

1977

Daleko, hluboko, vysoko (TV film)

Ovládací panel

Reklama

Reklama