František Čáp

Postavu mladého Pina ztvárnil Janez Čuk, který u Čápa debutoval v jeho prvním slovinském snímku Vesna (1953) a titulem Naše auto se s filmovou kariérou rozloučil. Určitý konec Naše auto znamenalo i pro samotného režiséra. Dalo by se očekávat, že komedie bude ve Slovinsku podobně populární jako Vesna nebo její pokračování Ne čakaj na maj (1957). Diváci si ale zřejmě vzali výsměch vůči maloměšťáctví příliš osobně. Novinka se navíc dotkla citlivého tématu – výběru a nákupu auta. František Čáp každopádně už další příležitost ve slovinské produkci nedostal. (Zdroj: Letní filmová škola)

Homoerotický nádech snímku i implicitně přítomný motiv incestu neušel výčitkám dobové domácí kritiky. Socialistické kinematografie, liberálnější Jugoslávii nevyjímaje, nemohly příliš otevřeně pracovat s gay či lesbickou tematikou. Homosexuální prvky v dílech východního bloku se tak odhalují především prostřednictvím queer čtení, které se pohybuje na hranici interpretace. František Čáp je jako homosexuální filmař takovým výkladům často podrobován. Jeho ženská melodramata bývají považována za klasická díla gay režiséra, který zpracovává příběh nenaplněné lásky. Bosenský snímek Dveře zůstanou otevřené obsahuje tento motiv také. (Zdroj: Letní filmová škola)

Nerespektováním očekávané adorace partyzánského hnutí se Čáp dopustil bezprecedentního prohřešku. Chvíle rozhodnutí se proto staly prvním slovinským filmem, do kterého zasáhla cenzura. Přístup českého filmaře přitom nebyl nijak extrémní, představitelé tzv. černé vlny, kteří začali tvořit o deset let později, pojali válečnou tematiku mnohem radikálněji. Navzdory vynuceným úpravám zůstal v Čápově dramatu čitelný důraz na důležitost smíření a nesprávnost předpojatosti. (Zdroj: Letní filmová škola)

Zasazení děje do současnosti a komediální ladění přineslo v roce 1953 v Jugoslávii vítanou změnu. Tamní kinematografie se totiž po druhé světové válce soustředila na reflexi tohoto konfliktu a produkci vážných dramatických titulů. Vesna vstoupila do takové atmosféry jako závan čerstvého vzduchu a zaznamenala okamžitý úspěch u diváků i u kritiky. Hlavní představitelé se stali hvězdami a v budoucnu i Čápovými oblíbenými protagonisty. Snímek je dodnes považován za jeden z nejlepších slovinských filmů, místní filmové ceny nyní nesou právě název Vesna. (Zdroj: Letní filmová škola)

Film měl premiéru dřív, neboť byl uveden na 1. Filmovém festivalu pracujících, který se odehrával ve dnech 28. 7.–3. 8. 1948 ve Zlíně (o rok později již Gottwaldově) a verdikt dělnické poroty (respektive Čápova reakce na něj) se mu stala osudnou, neboť byl postupně odejmut ze všech funkcí a následně emigroval. Dělnická porota kritizovala film za naturalismus a pesimismus, režisér se na jejich adresu vyjádřil: "Dělníci jsou blbouni, filmům nerozumějí a mohou mi vlézt na záda", a tím s natáčením filmů v ČSR skončil. (Dr. Hawkeye)

Úspěch i vhodné ideové vyznění snímku Františku Čápovi pomohly s poválečnou rehabilitací. O rok dříve se ještě musel zpovídat tzv. očistné komisi a vysvětlovat jí přítomnost antisemitské scény ve svém protektorátním snímku Jan Cimbura (1941). (Zdroj: Letní filmová škola)

Hlavní roli nabídl režisér Čáp herečce Růženě Naskové, ta za sebe ale doporučila Terezii Brzkovou. Další kandidátkou na byla také Ema Pechová. (Mackin)

Režisér Otakar Vávra si později stěžoval, že ho Miloš Havel nevzal na festival do Benátek, aby si převzal Zlatý pohár, který tam film získal. Místo něho měl sebou svého přítele, budoucího režiséra Františka Čápa. (raininface)

Seriály
1968	Rinaldo Rinaldini
1966	Mafie - čestná společnost

Dokumentární
2015	František Čáp: chvíle rozhodnutí (TV film) - a.z.
1941	II. Filmové žně