foto

Otakar Fuka

  • nar. 28.12.1936
    Praha, Československo
  • zem. 22.2.2012 (75 let)
    Praha, Česko

Biografie

Otakar Fuka se narodil 28. prosince 1936 v Praze. Po reálném gymnáziu vystudoval v letech 1955 až 1960 filmovou režii na FAMU. Během studia natočil podle svého námětu a scénáře studentské snímky JARNÍ VÍTR (1957), LINKA 515 – 42 (1958) a SETKÁNÍ NA LUŽNICI (1959). V rámci základní vojenské prezenční služby pracoval v Armádním zpravodaji (1961 – 1962).
Poté až do svého odchodu na penzi pracoval ve Filmovém studiu Barrandov (1962 – 1991) jako asistent režie, pomocný režisér a od 70. let i jako samostatný režisér. Už během studií pracoval jako asistent režie na dvou snímcích. Téměř u všech svých snímků byl tvůrčím spoluautorem literárního a autorem technického scénáře.
Byl asistentem na filmech režisérů Jiřího Sequense (ÚTĚK ZE STÍNU) a Oldřicha Daňka (TŘI TUNY PRACHU) a pomocným režisérem u snímků Ivo Tomana (PEVNOST NA RÝNĚ, SLEČNY PŘÍJDOU POZDĚJI), Jiřího Sequense (DEVÁTÉ JMÉNO, ATENTÁT, řecký film EPITAF / EPITAF FOR FRIENDS AND ENEMIES), Jindřicha Poláka (NEBEŠTÍ JEZDCI) a Hynka Bočana (seriál pro televizi ZÁHADA HLAVOLAMU).
V Sequensově dramatu DEVÁTÉ JMÉNO (1963) se objevil v úloze mladíka. Po deseti letech v pomocných pozicích se na úsvitu 70. let konečně dostal k samostatné režii. Jeho debutem se měla stát povídka HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA z povídkového snímku NÁVŠTĚVY (1970).
Snímek z politických důvodů zůstal nedokončen (Fukova povídka se dostala až do fáze dvoupásu, ale výroba kombinované kopie už nebyla schválena) a filmový materiál byl později zničen. Jeho debutem se stalo až o rok později kriminální drama SVĚDECTVÍ MRTVÝCH OČÍ (1971) podle románu Jiří Brabence a Zdeňka M. Veselého „Pozlacené mříže“.
Další rok vstoupil na pole opomíjeného žánru Sci – Fi svým snímkem AKCE BORORO (1972). V polovině dekády do galerie filmů s tématikou druhé světové války přispěl dramatem o bojujících námořnících MYS DOBRÉ NADĚJE (1975). Ke kriminálnímu žánru se vrátil snímky ZLATÉ RYBKY (1977) o narkomanii a PUMPAŘI OD ZLATÉ PODKOVY (1978) o podvodech.
Na konci 70. let uvedl do kin satirickou komedii PÁTEK NENÍ SVÁTEK (1979) s Jorgou Kotrbovou a Petrem Kostkou, na kterou za dva roky navázal volným pokračováním V PODSTATĚ JSME NORMÁLNÍ (1981).
Do 80. let Otakar Fuka postupně přispěl dalším Sci – Fi titulem KAM ZMIZEL KURÝR (1981), moralistickou komedií s Milanem Lasicou SAMOROST (1983), kriminálními psychologickými dramaty PŘÍLIŠ VELKÁ ŠANCE (1984) a ČERNÁ PUNČOCHA (1986) a naposledy koprodukčním (se SSSR) válečným filmem PILOTI (1988) o českých pilotech v Sovětském svazu za druhé světové války.
Též v pozdějších letech pracoval pro zahraniční režiséry jako pomocný režisér (u scén s českými herci) – u koprodukčního česko – maďarsko – sovětského dramatu KENTAUŘI (1978) i u cizích ODSOUZENÉ DUŠE (1974), KOMUNISTÉ (1974) a BOJ O MOSKVU (1984).
O realizaci čtvrtého zmíněného filmu natočil dokumenty DNY SPOLEČNÉ PRÁCE (1984) a ZVLÁŠTNÍ ÚKOL (1984). Plánoval natáčet koprodukční film s Mongolskem AZIMUT 47, který pod názvem VE ZNAMENÍ TYRKYSOVÉ HORY (1977) realizoval Ivo Toman. Pro televizi natočil několik propagačních snímků a roku 1973 filmy s předvolební tématikou.
Během 80. a 90. let byl Fuka pedagogem na FAMU a na desítkách studentských filmů se podepsal jako pedagogický vedoucí (např. AD AKTA, LOV NA KACHNY, NÁVRAT Z TRIPOLISU, TU ES PETRUS, EXPERIMENT, PRSTEN, PRŮBĚŽNÁ BILANCE, JÁCHYMOVA SMRT, STRAŠIDELÝ DŮM, SEDUM, JESTŘÁB, SKLIZEŇ, ŠTVANICE).
Po roce 1989 se už k filmové režii nevrátil, zato se krátce věnoval práci dabingového režiséra (NEBEZPEČNÝ LET / FLIGHT FROM JUSTICE, ESO ES / L’AS DES AS, ŽIVÍ MRTVÍ / BRAINDEAD, KAŠPÁREK / LE GUIGNOLO nebo SILVERHAWKOVÉ / SILVERHAWKS).
Za film MYS DOBRÉ NADĚJE získal Cenu za scénář (1976) v Literární soutěži k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Čestný diplom za režii (1976) na XIV. FČSF Brno i Čestné uznání Federálního ústředního výboru Svazu protifašistických bojovníků (1976) a za film PÁTEK NENÍ SVÁTEK Čestné uznání (1980) na XVIII. FČSF v Košicích.
Své vzpomínky na seriál ZÁHADA HLAVOLAMU vydal jako „Rychlé šípy v televizi“ (1970, 1991). Otakar Fuka zemřel po dlouhé těžké nemoci 22. února 2012 v Praze ve věku nedožitých šestasedmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Režijní filmografie

Scenáristická filmografie

Herecká filmografie

Filmy

1963 Deváté jméno

Fanoušci tvůrce