Svatopluk Innemann

Svatopluk Innemann se narodil 18. února 1896 v Lublani ve Slovinsku. Narodil se režisérovi a herci Rudolfu Innemannovi (1861 – 1907) a jeho ženě, operní pěvkyni Ludmile Lvové – Innemannové (1868 až 1956). Narodil se jim právě při jejich angažmá v Novém zemském divadle v Lublani. Po němž se Svatoplukův otec opět vrátil do Prahy do Národního divadla. Svatoplukovi bratři Miroslav Innemann (1894 – 1953) a Rudolf Innemann (1901 – 1945) působili v kinematografii. Hereckému řemeslu se věnovala rovněž i Innemannova sestra Liduška Innemannová (1905 – 1968), manželka Zdena Kavková (1896 – 1965) a teta Marie Oliaková (1876 – 1942), které si zahrály i v několika jeho filmech

Svatopluk se nejdříve vyučil uzenářem. Ale více než poctivé řemeslo ho upoutal film. Začal pracovat v naší kinematografii jako kameraman. Poprvé s Ottou Hellerem filmem ČESKOSLOVENSKÝ JEŽÍŠEK (1918). O rok později již natáčel až do roku 1925 samostatně (AKORD SMRTI, LEŠETÍNSKÝ KOVÁŘ, LUCERNA, OKOVY, Z ČESKÝCH MLÝNŮ atp.).

Rovněž hrál malé a epizodní role – DÁMA S MALOU NOŽKOU (muž v autě), BYL PRVNÍ MÁJ (mladík), LEŠETÍNSKÝ KOVÁŘ (německý kazatel), DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (Švejkův zákazník), FALEŠNÁ KOČIČKA... (učitel), LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ (režisér), JOSEF KAJETÁN TYL (ředitel Jan Nepomuk), ŠVEJK V RUSKÉM ZAJETÍ (učitel), DŮVOD K ROZVODU (zastavárník). Ke svým filmům také psal scénáře (ŠVANDA DUDÁK) a několik jich i sám stříhal (PŘED MATURITOU).

Těžištěm Innemannovy filmové práce bylo režírování. Debutoval první českou pohádkou ČERVENÁ KARKULKA (1920), kterou si i sám nasnímal. V tomto filmu hrála Innemannova matka i manželka. V němé éře natočil různé snímky rozličných žánrů.

V roce 1925 zrealizoval oblíbenou veselohru Z ČESKÝCH MLÝNŮ a výpravný životopisný film JOSEF KAJETÁN TYL. O rok později komedii ŠVEJK V RUSKÉM ZAJETÍ a komedie se Zdenou Kavkovou a Vlastou Burianem FALEŠNÁ KOČIČKA..., LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ a MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA. O životě Jaroslava Haška natočil komedii VE DVOU SE TO LÉPE TÁHNE (1928). Jeho další němé i zvukové filmy charakterizovala značná umělecká rozkolísanost.

Rokem 1931 vstoupil do zvukové éry dalším filmem o Jaroslavu Haškovi POSLEDNÍ BOHÉM se Sašou Rašilovem v titulní roli, výpravným filmem PSOHLAVCI, komedií FIDLOVAČKA, dramaty KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ a TŘETÍ ROTA a komedií MUŽI V OFFSIDU, která je považována za jedem z vrcholů jeho tvorby. O rok později natočil například komedii SŇATKOVÁ KANCELÁŘ, dramata PÍSNIČKÁŘ či ve spolupráci s Vladislavem Vančurou PŘED MATURITOU (další Innemannův tvůrčí vrchol). V roce 1933 natočil povedenou kriminálku VRAŽDA V OSTROVNÍ ULICI, která je prvním filmem natočeným v nových barrandovských ateliérech.

Natáčel různé operetky, komedie a melodramata (U SVATÉHO ANTONÍČKA, Z BLÁTA DO LOUŽE, TŘI KROKY OD TĚLA, TVOJE SRDCE INKOGNITO). Vrcholem těchto filmů je neblaze proslulé sentimentální melodrama SEXTÁNKA (1936) s Hanou Vítovou a Rolfem Wankou v ústředním páru.

Svoji filmařskou činnost ukončil roku 1937 amatérsky natočenou báchorkou J. K. Tyla ŠVANDA DUDÁK. Je autorem různých dokumentárních a krátkometrážních filmů (MLÉKAŘSKÁ DRUŽSTVA, ELEKTŘINA VE SLUŽBÁCH VENKOVA, PRAHA V ZÁŘI SVĚTEL, ZAZOBANEC, DRŽ JE!, BÍLÝ CÍL atd.).

Od přelomu třicátých a čtyřicátých let trpěl vážnou psychickou poruchou a krizí. Léčil se u psychiatra. Za německé okupace chtěl dokonce v Moderním divadle uvést svoji divadelní hru o Adolfu Hitlerovi a přihlásil se k německé národnosti. Herec, režisér, scénárista, kameraman a střihač Svatopluk Innemann zemřel 30. října 1945 v internačním táboře v Klecanech u Prahy ve věku pouhých čtyřiceti devíti let.

Jaroslav "krib" Lopour