Rudolf Chromek

Rudolf Chromek se narodil 21. října 1918 v obci Rajhrad u Brna. Ke konci třicátých let se stal nejprve hercem pardubické Východočeské společnosti a až do roku 1946 spolupracoval s kočovnou divadelní společností Jaroslava Bittla a s třebíčským a jihlavským Horáckým divadlem. Svoji další divadelní dráhu spojil na dlouhá léta s Brnem, kde prošel Městským divadlem mládeže (1946 – 1948) a až do odchodu na odpočinek Státním divadlem (1948 – 1981). Na této nejpřednější brněnské scéně (kde mu byli např. kolegy Vlasta Fialová, Zdeněk Kampf, Rudolf Jurda, Rudolf Krátký, Marie Pavlíková, František Šlégr, Jarmila Kurandová či Zdeňka Gräfová) ještě dále vystupoval pohostinsky.

Rudolf Chromek na jevišti pracoval jako charakterní herec, jenž překypoval živelnou temperamentností dynamikou v hereckém projevu a smyslem pro humor. Charakteristický byl jeho chraplavý hluboký hlas. Byl zkušeným hercem, který vynikl stejně dobře jak v malých, tak i ve velkých komických i dramatických jevištních úlohách, např. „Jiříkovo vidění“ (Bonifác), „Sen noci svatojánské“ (Klubko), „Lhář a jeho rod“ (Tadyáš Pravdomluva), „Léto“ (farář Hora), „My Fair Lady“ (popelář Doolittle), „Adam Stvořitel“ (Zmetek), „Pán z Prasečkova“ (Bejárd), „Nebožtík Nasredin“ (Švec), „Proces Muromských“ (rada soudu Tarelkin), „Romulus Veliký“ (císař Zeno Isaurský), „Čínská zeď“ (Napoleon), „Král Lear“ (Vévoda burgundský) atd.

Zjevil se například i jako Kněz v Shakespearově dramatu „Večer Tříkrálový aneb Co kdo chcete“. Kvůli svému angažmá v Brně se musel ve filmu smířit s ojedinělým účinkováním a ještě při práci na menších úkolech. Poprvé jako Hešpica ve volném pokračování dramatu BOTOSTROJ (1954) režiséra K. M. Walló NEVĚRA (1956) podle pamfletového románu T. Svatopluka „Bez šéfa“. O osm let později byl Rudolf Chromek znova přizván k filmování. Jako ředitel Domu osvěty se představil v psychologickém snímku Antonína Kachlíka TŘIATŘICET STŘÍBRNÝCH KŘEPELEK (1964) podle novely scenáristy a spisovatele Jana Trefulky.

Na další roli si Rudolf Chromek musel počkat dalších šest let. Na úsvitu normalizace se představil jako rudolfínský astronom v historické veselohře Karla Steklého SVATBY PANA VOKA (1970) s Milošem Kopeckým v titulní úloze. O rok později byl klenotníkem v povídce ARABSKÝ KŮŇ z dekameronského povídkového snímku HRY LÁSKY ŠÁLIVÉ (1971) Jiřího Krejčíka. Nejvýraznější příležitost na Chromka čekala v historické postavě armádního generála, ministra národní obrany ČSR a předsedy vlády Jana Syrového v „historické“ rekonstrukci Otakara Vávry DNY ZRADY (1972) mnichovských událostí z roku 1938.

Bohužel, Rudolf Chromek byl nucen tuto postavu utvořit v duchu politického diktátu (jako ustrašeného kapitulanta). Jako družstevníka ho naši filmoví diváci viděli v příběhu PLAVENÍ HŘÍBAT (1975) režiséra Hynka Bočana. Po této epizodce se Chromek před filmové kamery postavil už pouze jednou. V komedii Antonína Kachlíka NÁŠ DĚDEK JOSEF (1976), v titulních partech s Bohušem Záhorským, Františkem Filipovským, Miroslavem Homolou, Otomarem Korbelářem, Josefem Kemrem, Vladimírem Hlavatým, Svatoplukem Skopalem, Jiřinou Šejbalovou, Oldřichem Vykypělem a nebo s Vladimírem Menšíkem, se mihl ve větší úloze hostinského Bekiše (jeho ženu přetvořila herečka Marie Motlová).

Výrazně spolupracoval i s televizí (JOSEFINA, SPOLUŽÁCI, ODCHOD BEZ ŘÁDŮ, ZELENÝ PTÁČEK, PLUKOVNÍK STARBOTTLE A KRÁSNÁ ŽALOBKYNĚ, ZELENÝ PTÁČEK apod.), rozhlasem („Život Jiřiny Hlasové“, „Egmont“, „Podivín“, „Talenty a ctitelé“, „Car Fjodor“, „Trampoty malého draka“, „Rub a líc“, „Bratrstvo“, „Aféra“, „Mstitel“, „Jezero Ukereve“, „Sny“, „Vojnarka“, „Legenda o střeše světa“, „Chatrná paměť pana Z.“, „Hostinec ,U Kamenného stolu‘ “, „Medvěd námluvčím“, „Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista“, „Pod Mléčným lesem“, „Spolek mladých“, „Babička“, „Nasredin čili Nedokonalá pomsta“, „Kavárnička“ nebo „Jak starý zmoudřel aneb Panna pannoucí“) a též dabingem (SEDM STATEČNÝCH či ČERNÝ TULIPÁN). Rudolf Chromek zemřel už v zapomenutí 19. února 1998 v Brně ve věku nedožitých osmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour