foto

Déda Papež

  • nar. 23.4.1916
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 18.8.2005 (89 let)
    Praha, Česko

Biografie

Déda Papež se narodil jako Zdeněk Papež 23. dubna 1916 v Praze. Hereckému řemeslu se soukromě zdokonaloval u pedagoga, režiséra a herce Jaroslava Hurta. V herectví začínal u ochotnického divadla a u amatérských divadelníků. Stal se spoluzakladatelem a ředitelem Dramatického sdružení Čin (1938 až 1945), kde rovněž režíroval a pracoval jako scénograf. Na této scéně se snažil o moderní divadelní výraz.

Po roce 1945 se zprofesionalizoval a v rychlém sledu prošel pražskou Revoluční scénou (1945), Jihočeským národním divadlem v Českých Budějovicích (1945 – 1949), Vesnickým divadlem (1949 až 1953), Divadlem Jiřího Wolkera v Praze (1953 – 1962) a kolínským Městským divadlem (1962 – 1965). Nadále zakotvil už jen na dvou oblastních scénách Těšínského divadla v Českém Těšíně (1965 – 1967) a chebského Západočeského divadla (1967 – 1976), odkud odešel na odpočinek, ale krátce zde ještě hostoval.

Hostoval taktéž na dalších oblastních scénách (např. Divadlo Vítězslava Nezvala v Karlových Varech v roce 1977). Věnoval se rovněž zájezdové a recitační činnosti. Jako umělecký recitátor pořádal v západních Čechách přes čtyři sta zájezdových „Večerů poezie při svíčkách“. Recitaci se Papež již jako penzista věnoval prakticky až do své smrti. Jako charakterní herec vytvářel malé i velké divadelní úlohy, v desítkách představení světových i českých dramatiků. Současně po 1945 řadu inscenací režíroval.

Ještě ve studiu Čin inscenoval př. hry „Posel“, „Oblaka“, „Loupežník“, „Červen“, „Ulička odvahy“, „Soud lásky“, „Léto“, „Devátá louka“, „J. K. Tyl“, „Člověk ani neví jak“, „Barbar Vok“, „Odchod“, „Tvrdohlavá žena“, „Smrtihlav“, „Faust“, „Kolébka“, „Mirandolina“, „Casanova“, „Ifigenie“, „Tragikomedie“, „Záhada pod cimbuřím“, „Kristla“, „Byl jednou jeden král“, „Maryša“, „Přiznání“, „Princezna Pampeliška“ a nebo „Messalina“.

Po roce 1945 už jako profesionál režíroval „Cesta květů“, „Zlý jelen“, „Osmnáctiletí“, „Kruh“, „Posel“, „Paličova dcera“ apod. a jako kostýmní výtvarník se podepsal pod díly „Kruh“, „Manon Lescaut“, „Zkrocení zlé ženy“ i „Strakonický dudák“. Hrál př. Juro Jánošíka („Jánošík“), Závodčího („Naši furianti“), Adama Branta („Smutek sluší Elektře“), Květného („Paličova dcera“) či Antonína Havla („Vojnarka“).

Poté si Déda Papež zahrál tř. v inscenacích „Princezna Pampeliška“ (Honza), „Ze života hmyzu“ (Tulák), „Vzbouření na vsi“ (Goméz), „Krvavá svatba“ (Leonard), „Zdravý nemocný“ (Berald), „Hrátky s čertem“ (Solfernus), „Mamon Lescaut“ (Pierre), „Naši furianti“ (Filip Dubský), „Strakonický dudák“ (Kalafuna), „Léto“ (Tomáš Perout), „Maryša“ (Vávra a Lízal), „Nosorožec“ (Hasič), „Richard III.“ (Stanley), „Matka Kuráž a její děti“ (Vrchní velitel), „Obchodník s deštěm“ (Šerif Thomas), „Bílá nemoc“ (Maršál), „Měsíc nad řekou“ (Jan Hlubina), „Tři sestry“ (Čebutkyn), „Cyrano z Bergeracu“ (Hrabě), „Král Lear“ (Král Lear), „Osudy dobrého vojáka Švejka“ (Vaněk a Strážmistr v Putimi), „Loupežník“ (Profesor), „Návštěva staré dámy“ (Učitel), „Zlý jelen“ (Myslibor), „Noc na Karlštejně“ (Arnošt), „Elektra“ (Pěstoun Orestův) atd.

Do české kinematografie vstoupil Déda Papež výrazně v 50. letech, během svého pražského angažmá. Byl vlastencem v Litomyšli v Krškově životopisném snímku MLADÁ LÉTA (1952), mladým mužem ve snímcích JEŠTĚ SVATBA NEBYLA… (1954) Jaroslava Macha a též Z MÉHO ŽIVOTA (1955) Václava Kršky, komediantem v Machově středometrážní pohádce O MEDVĚDU ONDŘEJOVI (1959), která byla s další pohádkou JAK SE FRANTA NAUČIL BÁT (1959) uváděna v kinech společně jako MEDVĚD A STRAŠIDLA.

Tudíž, polovinu své osmiřádkové filmografie zanechal jen v 50. letech. A druhou polovinu začlenil v první polovině 60. let. Dále se objevoval v epizodkách jako předseda MNV v kriminálním dramatu ČERNÁ SOBOTA (1960) Miroslava Hubáčka, příslušník SNB v Machově VALČÍKU PRO MILION (1960), otec Káji Micky zvaný Kočka (Ladislav Janský) uhlíř Micka v psychologickém dramatu NA LANĚ (1963) Ivo Nováka a pak už jen naposledy jako předseda ZV ROH v Hanibalově ŠKOLE HŘÍŠNÍKŮ (1965).

Po zbylých dlouhých čtyřicet let svého života už filmaři nebyl Déda Papež využit (bylo to zapříčiněno hlavně jako pozdějšími mimopražskými angažmá). Ojediněle spolupracoval též s rozhlasem a s televizí. Déda Papež zemřel již pozapomenut 18. srpna 2005 v Praze ve věku vysokých devětaosmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace