Milan Jedlička

Milan Jedlička se narodil 27. března 1920 v Ivančicích. Jako student se věnoval ochotnickému divadlu už za nacistické okupace. Po skončení války se ihned zapojil do poválečného rozvoje divadla. Jako režisér a herec (v obou těchto oborech nebyl plně vyškolen – ale měl přirozený talent) prošel hned ostravským Zemským divadlem (1945 – 1947), Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích (1947 až 1951), v letech 1951 – 1957 pražskými scénami Divadla Na Fidlovačce a Vinohradského divadla a až do konce svého života opět českobudějovickým Jihočeským divadlem (1957 – 1979).

I když byl Milan Jedlička neškoleným hercem, byl představitelem různých zemitých a drsných mužů, jež ale mají dobré a zlaté srdce. Vystupoval převážně v klasickém českém i světovém repertoáru. V tomto dokázal uplatnit svůj mužný hlas, sympatický zjev, mimiku a pohyby těla. Kromě režisérství („Cesta z bludiště“) se v Jihočeském divadle Jedlička věnoval i asistenci režie („Přelom“).

Na divadelních prknech sehrál například Mlynáře a Brahu („Lucerna“), nápadníka Lysandra („Sen noci svatojánské“), lovčího Huberta („Hrátky s čertem“), vojáka Šavličku („Strakonický dudák“), starostu („Loupežník“), Viléma z Rožmberka („Krumlovská romance“), bratra Fredericka („Jak se vám líbí“), velitele („Manon Lescaut“), Jana Žižku („Jan Hus“), Vávru („Maryša“), Radúze a Vratka („Radúz a Mahulena“), Borise („Racek“), strýce Bena („Smrt obchodního cestujícího“), prezidenta von Waltera („Úklady a láska“), Lumka („Ze života hmyzu“), pana Vodičku („Veselé paničky Windsorské“), Cyrana z Bergeracu („Cyrano z Bergeracu“), Dona Luise („Don Juan“), hraběte z Glostru („Král Lear“), Beresta („Platon Křečet“), Ondřeje („Hodina H“), Egeona („Komedie plná omylů“), soudce Ljapkin – Ťapkina („Revizor“), Alquista („R. U. R.“), Benátčana („Kupec benátský“), Dubského („Naši furianti“), Bártu („Horalé a krako“) nebo Mareše („Fidlovačka“).

K filmové práci se dostal v 50. letech, když byl v tu dobu v pražském angažmá. Sehrával vždy ale jen a pouze malé a epizodní roličky. Představil se jako praporčík Kouba v EXPRESU Z NORIMBERKA (1953) Vladimíra Čecha, listonoš ve Vlčkových KOMEDIANTECH (1953), voják na Vyšehradě v historickém dramatu JAN ŽIŽKA (1955) Otakara Vávry a mladší žoldnéř, jež ze služeb českého šlechtice Oldřicha z Rožmberka (Václav Špidla) raději se svým přítelem, žoldnéřem Mikulášem (Jaroslav Orlický), zběhne a odejde bojovat k Husitům na Tábor, ve Vávrově dalším historickém snímku PROTI VŠEM (1956).

V dalších letech znova získal omezený počet hereckých příležitostí (opět i malého rozsahu), což bylo zapříčiněno zejména angažmá v Českých Budějovicích. Byl přednostou v krátkém snímku VE SVĚTĚ KOLEJÍ (1960) Zdeňka Hrubce, Voldřichem v Gajerově SEDMÉM KONTINENTĚ (1960), bagristou a otcem Lenky (Jorga Kotrbová) v TRÁPENÍ (1961) Karla Kachyni, železničářem v Gajerově dramatu KRÁLÍCI VE VYSOKÉ TRÁVĚ (1961), policistou ve Vávrově snímku HOROUCÍ SRDCE (1962), soudcem z lidu Františkem Duchoňem v OBŽALOVANÉM (1964) Jána Kadára a Elmara Klose, Niklíkem v dramatu AŤ ŽIJE REPUBLIKA (1965) Karla Kachyni a partyzánem Lojzou v Čechových SEDMI HAVRANECH (1967). Tyto úlohy sehrál v 60. letech, v těch 70. (které byly i jeho poslední) se účastnil natáčení čtyřikrát.

Realizoval se jako dřevorubec v dobrodružném dramatu Stanislava Černého ČERNÝ VLK (1971), starší revoluční gardista ve válečném velkofilmu a historickém „dokumentu“ Otakara Vávry OSVOBOZENÍ PRAHY (1975), náčelník SNB ve Strnadově psychologickém dramatu BĚŽ, AŤ TI NEUTEČE (1976) a zcela naposledy jako lovec v komedii NÁŠ DĚDEK JOSEF (1976) Antonína Kachlíka. Ve zbývajících třech letech svého života již v pražských (nebo ve zlínských) filmových ateliérech neměl příležitost se uplatnit… Herectví se věnoval též jeho syn, Milan Jedlička mladší.

Skutečně výjimečně spolupracoval s rozhlasem: recitátor („Z poezie středověkých minnessängerů“), Zdeslav ze Šternberka („Zločin na Zlenicích hradě“ 1972) a herec větších i menších rolí (např. „Muž a stín“ 1968 či „Tajemství obrazárny“ 1969); i televizí: ozbrojenec v Bělkově televizním dramatu na motivy divadelní hry Oldřicha Daňka BŘETISLAV A JITKA (1974). Herec a divadelní režisér Milan Jedlička zemřel předčasně 16. května 1979 v Českých Budějovicích ve věku padesáti devíti let.

Jaroslav "krib" Lopour