foto

Manon Chafour

  • nar. 2.12.1914
    Prostějov, Morava, Rakousko-Uhersko
  • zem. 28.12.1970 (56 let)
    Berlín, Berlin, Východní Německo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Manon Chafour (někdy uváděna též jako Manon Chaufour nebo Manon Maron) se narodila jako Manon Ehrfur 2. prosince 1914 v Prostějově. Tanci a později i zpěvu se zdokonalovala u Elly Fuchsové, Mary Wigmanové a poté i u Rudolfa Labana. Jako tanečnice a zpěvačka působila v Chemnitzu v Sasku (1931 až 1934) a jako sólistka ve Státní opeře v Berlíně (1934 – 1944). Po desetiletém působení v Berlíně se po pádu Německa vrátila zpět do Čech a na deset let zavítala i na česká podia. Jako zdatná tanečnice, zpěvačka, choreografka a též činoherní herečka se uplatnila v Divadle V + W U Nováků (1947 – 1948), Divadle státního filmu (1948 – 1950) a v karlínském Divadle Umění lidu (1950 – 1956).

Ve svých dvaačtyřiceti letech se Manon Chafour usadila ve Východním Německu, kde až do své smrti nalezla angažmá (podobně jako její souputnice Jarmila Kšírová) v berlínské Komické opeře (1956 až 1970). Své skvělé hlasové a taneční dispozice (na rozdíl od svých hereckých výkonů), vrozený šarm, noblesu a elegantní vystupování nejlépe využila mj. v rozličných klasických i moderních operetkách, operách, muzikálech a hudebních komediích. Z hudebních postav, které předvedla v Československu 40. a 50. let, si uveďme: Zuzanu v komediálním muzikále „Divotvorný hrnec“ v úpravě V + W, Ledu ve hře „Nebe na zemi“ v režii Jiřího Frejky a baletní sóla v Nestroyově „Lumpacivagabundus“ (též „Veselý pražský trojlístek“). Využila se i jako choreografka („Nebe na zemi“ či „Lumpacivagabundus“).

Jako tanečnice s výraznou interpretací výrazového tance, technickou zkušeností a suverenitou se během svého druhého angažmá v Berlíně představila jako Balerína ve Stravinského „Petruškovi“. Ještě v dobách první berlínské kariéry se poprvé – hned dvakrát zjevila před německou filmovou kamerou. Debutovala nejprve jako mladá Schleifchen v komedii DAPHNE UND DER DIPLOMAT / DAFNÉ A DIPLOMAT (1937) režiséra Roberta A. Stemmleho a jako žena v malé roličce z hudebního snímku Wolfganga Liebeneinera GROßSTADTMELODIE / VELKOMĚSTSKÁ MELODIE (1943). Více se jméno Manon Chafour v análech světových kinematografií neobjevilo.

Ve 40. letech se také poprvé objevila v české kinematografii (mohlo za to angažmá v Divadle U Nováků a v Divadle státního filmu). Byla zpěvačkou Manon Fleure (zpívala zde i písně „Tři kamarádi“ a „Volám S. O. S.“) ve Wassermanově komedii TŘI KAMARÁDI (1947) s Ladislavem Peškem, Františkem Zvaríkem a Josefem Grussem v titulní rolích. I když Chafourin český debut nedopadl právě dobře, dobová kritika o ní psala „…šansonově graciésní zpěvačka a tanečnice Manon Chaufour je filmovým omylem…“, ihned další rok už byla dvakrát návštěvnicí filmových ateliérů díky dvěma snímkům režiséra Karla Steklého. Nejdříve jako mladá a podváděná manželka bankéře Antonína Kliky (hrál Eduard Linkers) Klára Kliková v dramatu KARIÉRA (1948).

A podruhé Manon Chafour filmoví diváci viděli v úloze starostovy (Svatopluk Majer) dcery Kláry v komedii SOUDNÝ DEN (1948) na námět divadelní hry „Talár v městečku“ Karla Krpaty. Tím už činoherní filmová dráha herečky skončila. Až o pět let později před objektivy filmových kamer pouze tančila s Bedřichem Füssegerem jako tanečnice na zámeckém večírku v dramatu Vladimíra Borského JESTŘÁB KONTRA HRDLIČKA (1953) v titulních rolích s Františkem Smolíkem a Jaroslavem Marvanem (který svoji postavu musel převzít po předčasně zemřelém Jiřím Plachým). Tím filmová kariéra Manon Chafour definitivně skončila, i když žila ještě sedmnáct let.

Zdatně se uplatnila i v rozhlasových studiích a na gramofonových deskách. Je třeba také uvést, že se Manon Chafour uplatnila i na koncertních pódiích, když pořádala koncertní taneční turné – s Haraldem Kreutzbergem v letech 1936 – 1944 a později i s Bedřichem Füssegerem. Zejména sólová tanečnice, choreografka, zpěvačka a částečně i herečka Manon Chafour zemřela 28. prosince 1970 ve Východním Berlíně (NDR), šestadvacet dnů po svých pouhých padesátých šestých narozeninách. Dnes již zcela zapomenutá umělkyně zanechala i v českém filmu historickou stopu jako představitelka menších, zato vznešených a exotických slečen a dam, jež dokázaly jak zpívat, tak tančit.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace