foto

Walter Schorsch

  • nar. 1897
  • zem. 1943
    Anglie, Velká Británie

Biografie

Walter Schorsch se narodil 15. prosince 1897 v Plzni jako Walter Georges Schorsch do židovské rodiny obchodníka Morice (Moritze) Schorsche a jeho ženy Amalie, rozené Deutschové. Měl ještě tři sourozence Jiřího, Hildu a Hanse. Ač patřil k významným filmovým pracovníkům 30. let, informace o jeho dalším životě jsou více jak skoupé. Ve filmových titulcích bývá uváděn také jako Valtr Schorsch, Walter Šorš či Valtr Šorš. Často si tedy své německy znějící jméno počešťoval.

Nemáme ani žádné informace o tom, jakého vzdělání a životní úrovně dosáhnul. Ani jeho soukromý život nám není přesně znám. Jako filmař Gustav Schorsch pracoval hlavně jako herec, asistent filmové režie, režisér a vedoucí výroby.

Do české kinematografie poprvé přišel ve 20. letech. V dobách právě se rozvíjejícího českého němého filmu se objevil ve dvou epizodkách mrzáčka Ondřeje a člena loupeživé bandy v dnes už ztracených a nedochovaných komediích režiséra Karla Antona POSLEDNÍ POLIBEK (1922) a TU TEN KÁMEN / KTERAK LÁSKOU MOŽNO V MŽIKU VZPLANOUT TŘEBA K NEBOŽTÍKU (1923).

Zajímavostí je, že ve druhé jmenované komedii debutoval na filmovém plátně Vlasta Burian. Jeho ostře řezanou zvláštní tvář a drobnou postavu můžeme zahlídnout v dochovaných zvukových filmech ze 30. let, kdy byl až po deseti letech jen flamendrem v Innemannově PÍSNIČKÁŘI (1932) a též hostem v kavárně v dramatu NA SLUNEČNÍ STRANĚ (1933).

O tři roky později využil jeho fyziognomie taktéž významný francouzský režisér Julien Duvivier, když ho ve své francouzské verzi česko – francouzského dramatu GOLEM (1936) natáčeném v barrandovských ateliérech podle stejnojmenného románu Gustava Meyrinka a divadelní hry Voskovce a Wericha obsadil (současně zde byl i asistentem režie) do úložky dvorního šaška císaře Rudolfa II. (Harry Baur).

Od své první filmové zvukové role se v ateliérech AB na Barrandově uplatnil jako zdatný asistent filmové režie. Spolupracoval hlavně s režiséry Martinem Fričem a Vladimírem Slavínským. Poprvé asistoval u režisérů Vladislava Vančury a Svatopluka Innemanna při jejich práci na dramatu PŘED MATURITOU (1932).

Během let 1933 – 1937 byl tedy asistentem režie u již zmíněného Martina Friče (DVANÁCT KŘESEL, POSLEDNÍ MUŽ, ŠVADLENKA, MRAVNOST NADE VŠE, ADVOKÁTKA VĚRA, SVĚT PATŘÍ NÁM), Vladimíra Slavínského (POKUŠENÍ PANÍ ANTONIE, MATKA KRÁČMERKA, PRVNÍ POLÍBENÍ a taktéž DĚVČÁTKO Z VENKOVA), Juliena Duviviera (GOLEM), dále Karla Antona (JSEM DĚVČE S ČERTEM V TĚLE), Miroslava Cikána (BARBORA ŘÁDÍ, DĚVČE ZA VÝKLADEM, BATALION), Václava Binovce (NAŠE XI., JÍZDNÍ HLÍDKA), Vladimíra Borského (JAN VÝRAVA), Hugo Haase (VELBLOUD UCHEM JEHLY, KVOČNA) i Otakara Vávry (VELBLOUD UCHEM JEHLY a PANENSTVÍ).

Na samém konci své české filmové kariéry, svůj poslední aktivní filmový rok v Čechách, se po řadě let dopracoval k samostatné filmové režii u dvou komedií. První byla natočena podle divadelní hry „Malé štěstí“ Václava Skuteckého se scénářem Skuteckého, Karla Poláčka a Jana Libory pod názvem VČERA NEDĚLE BYLA (1938) s Jiřinou Štěpničkou, Otomarem Korbelářem, Antonií Nedošinskou a Václavem Tréglem v hlavních úlohách.

Po šesti měsících měla v září 1938 premiéru komedie na námět a scénář A. J. Urbana PÁN A SLUHA (1938) s Jindřichem Plachtou, Františkem Krištofem – Veselým, Václavem Tréglem a Evou Gerovou. K další filmové práci se už Schorsch kvůli politické a válečné situaci nedostal. Kromě těchto aktivit je i průkopníkem v českém dabingu.

Jako vedoucí výroby se podílel v ateliérech na Barrandově roku 1938 na jednom z prvních českých dabingů, na kreslené celovečerní pohádce Walta Disneyho SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ / SNOW WHITE AND THE SEVEN DWARFS (1937). Krátce po mnichovských událostech, ještě před německou okupací musel kvůli židovskému původu emigrovat do Velké Británie.

I zde se věnoval svému filmovému povolání mezi krajanskými emigranty. Mj. se u komedie Karla Lamače ŠVEJK BOURÁ NĚMECKO / SCHWEIK’S NEW ADVENTURES (1943) představil jako producent (s E. G. Whitingem). Walter Schorsch zemřel v Anglii náhle roku 1943 ve věku pouhých šestačtyřiceti let. Bohužel, ani při jeho úmrtí neznáme přesný den, měsíc a místo.

Jaroslav "krib" Lopour

Režijní filmografie

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace