foto

Libuše Řídelová

  • nar. 1.3.1922
    Kročehlavy, Československo
  • zem. 6.2.2009 (86 let)
    Litoměřice, Česko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Libuše Řídelová se narodila prvního března 1922 v obci Kročehlavy na Kladensku. Jako profesionální herečka začínala v Zemském divadle v Liberci (1945 – 1946) po boku Anny Steimarové, Otty Šimánka, Jiřího Vršťaly a Karla Rodena nejstaršího. Její herecká kariéra pokračovala nadále lety 1946 – 1958 v teplickém Městském divadle, Krajském divadle v Mostě (1958 – 1962) a nakonec zakotvila v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech (1962 – 1986), odkud odešla až na odpočinek.

Zpočátku byla Libuše Řídelová představitelkou temperamentních děvčat a milovnic. Později se přehrála do vyzrálých a elegantních žen, okouzlující svou noblesou a jemným humorem. Ke konci své umělecké dráhy se nevyhnula ani rolí maminkovských a babičkovských. Její něžný zjev, optimistický a kulatý obličej, pečlivá mluva a pohyby nejlépe vynikly v charakterních úlohách Julie („Julie, ty jsi kouzelná“, „Julie, ty máš nápady“), Emilie Marty v Čapkově podobenství „Věc Makropulos“, Elmíry ve známé komedii „Tartuffe“ francouzského dramatika Molièra či zchudlé statkářky Ljubov Andrejevny Raňevské ve „Višňovém sadu“ Antona Pavloviče Čechova.

Kvůli oblastním angažmá byla Řídelová naprosto mimo zájem filmařů. Taková práce byla také velmi neekonomická, protože československé filmové ateliéry se nacházely v Praze, Zlíně a Bratislavě. Proto její filmografie čítá pouhé tři tituly. I tak má její filmová kariéra několik zajímavostí. Pokaždé hrála menší charakterní úlohu. Každá se odehrála v jiném desetiletí. Všechny tři tituly režíroval stejný režisér, který ji také objevil – Karel Steklý. Všechny tři filmy byly politicky nějak zabarveny, zejména onen úplně poslední, který režisér natočil na úsvitu normalizace.

Poprvé se zjevila v padesátých letech jako mladá maltařka Růžena Kabourková v dramatu na motivy stejnojmenného románu Karla Matěje Čapka – Choda MSTITEL (1956), která nevědomky zaviní pokus o vraždu a žárlivý výstup svého přítele vůči hlavnímu hrdinovi, zedníkovi Kašparovi Lénovi (Radoslav Brzobohatý), kterýžto se zase chce pomstít kupcovi Konopíkovi (Jan Pivec), jenž zavinil sebevraždu Lénova přítele Kryštofa (Gustav Nezval) a znásilnění Kryštofovi dcery Márynky (Ivanka Devátá).

V jihočeských exteriérech šedesátých let natáčel Steklý dětský dobrodružný snímek o „uvědomělých“ pionýrech z českobudějovického astronomického kroužku OBJEV NA STŘAPATÉ HŮRCE (1962). Libuše Řídelová v něm vytvořila úlohu pokladní Veselské, matky hlavního hrdiny Ivana Veselského (Jiří Polák), jenž pomáhá na prázdninovém táboře ondřejovským astronomům zdokumentovat pád velkého meteoroidu – bolidu, a nakonec nalezne i část vzácného meteoritu.

Po roce 1968 se Karel Steklý pustil do zfilmování pamfletů, se kterými se horlivě snažil upevnit moc normalizátorů (např. HROCH; TAM, KDE HNÍZDÍ ČÁPI; VŠICHNI PROTI VŠEM; KANDÁL V GRI – GRI BARU aj.). Jedním z nich byl i film ZA VOLANTEM NEPŘÍTEL (1974), v němž Libuši Řídelové připadla úloha manželky neochvějného a zásadového komunistického ředitele pražské taxislužby Mudrocha (Miloš Willig). Po jejím boku se ve snímku zjevili rovněž kolegové z Karlových Varů Zdeněk Kryzánek a Gustav Opočenský (jako taxikáři).

Pouze velmi okrajově se herečka uvedla na televizních obrazovkách. S domovským karlovarských divadlem několikrát spolupracovala na uvedení v Československém rozhlase jako matka v Raymannově veselohře „Sedlské námluvy“ (1971) a jako Rachel Bellová ve hře Jaromíra Ptáčka „Dlouhá cesta domů aneb Případ Edwarda Balla“ (1972). Obě tyto rozhlasové hry režíroval Jiří Roll. Za svoji celoživotní práci ji Nadace Život umělce ocenila Cenou Senior Prix (1995) a v Poděbradech získala Křišťálovou růži (2005) za poezii.

Ke konci života se opět dostala do zájmu médií, díky svým vzpomínkám na Oldřicha Nového, se kterým několikráte vystupovala a po celý život s nim udržovala korespondenci. Herečka Libuše Řídelová zemřela necelý měsíc před svými osmdesátými sedmými narozeninami šestého února 2009 po těžké nemoci v Hospici svatého Štěpána v Litoměřicích. Poslední rozloučení se konalo ve strašnickém krematoriu...

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Filmy

1974 Za volantem nepřítel
1962 Objev na Střapaté hůrce
1959 Mstitel

TV pořady

2001 Barvy života (TV pořad)

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace