foto

María Casares

  • nar. 21.11.1922
    A Coruña, Galicia, Španělsko
  • zem. 22.11.1996 (74 let)
    La Vergne, Charente-Maritime, Francie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Herečka Maria Casares má španělský původ a ve Španělsku také strávila dětství, dnes je ale známá především jako francouzská herečka. Maria, vlastním jménem María Victoria Casares Quiroga y Pérez se narodila v Coruni v severním Španělsku do rodiny významné osobnosti španělských dějin. Jejím otcem byl Santiago Casares Quiroga (1884-1950), který ve třicátých letech zastával postupně několik ministerských úřadů a nakonec byl v roce 1936 krátce španělským ministerským předsedou. V té době ale ve Španělsku vypukla občanská válka, Casares Quiroga rezignoval a s celou rodinou odešel do exilu. On sám původně odjel do Londýna a manželka s dcerou do Francie, nakonec se ale všichni sešli v Paříži.

Maria tedy středoškolská studia absolvovala v Paříži a poté se přihlásila do hereckých kurzů slavného René Simona, k herectví našla cestu po seznámení s Pierrem Alcoverem, španělským hercem žijícím ve Francii. Nakonec nastoupila na konzervatoř, kde své herecké vlohy dokázala získáním první ceny za tragédii a druhé ceny za komedii ve studentských představeních. V letech 1942-1945 byla angažována v Théatre des Mathurins a velmi brzy se na tomto jevišti prosadila jako interpretka předních moderních autorů, mimo jiné hrála s Gérardem Philippem.

První filmové nabídky na sebe nenechaly dlouho čekat a v roce 1945 se Maria Casares objevila ve třech filmech. V první řadě je nutno zmínit její debut postavou Nathalie ve slavném Carného filmu DĚTI RÁJE (Les enfants du paradis, 1945), vzápětí famózním způsobem ztvárnila psychologicky složitou hlavní postavu Heleny v dramatu DÁMY Z BOULOŇSKÉHO LESÍKA (Les dames du Bois de Boulogne, 1945). Následovaly další hlavní role, například ve filmech André Cayatta, z filmů známých i u nás můžeme uvést přepis Stendhalova románu KARTOUZA PARMSKÁ (La Chartreuse de Parme, 1948), kde stanula po boku svého divadelního kolegy Gérarda Philippa (film byl oceněn na mezinárodním festivalu v Locarnu). Vidět ji bylo možno i ve slavném Cocteauově filmu ORPHÉE (1950).

V následujících letech přestala Maria Casares filmovou kameru vyhledávat, soustředila se na jevištní práci a postupem doby se stala jednou z předních divadelních hereček v poválečné Francii. Vystupovala na jevišti Théatre National Populaire, každý rok přijala účast na významném divadelním festivalu v Avignonu a jako první herečka cizího původu vstoupila i na jeviště nejslavnějšího francouzského divadla Comédie Française (francouzské občanství získala až v roce 1975). Její doménou se stala propagace francouzských klasiků, stejně tak dobře ale hrála i shakespearovské role a s představeními pořádala četné zájezdy po celém světě, vystoupila i na newyorské Broadwayi.

Za celá padesátá a šedesátá léta hrála Maria Casares jen ve třech filmech, příležitostně spolupracovala s televizí, ale ve více filmech zazněl její hlasový doprovod, kdy filmaři využili jejího kultivovaného mluveného projevu. Z jejích pozdějších rolí stojí za zmínku postava vdovy po generálovi ve filmu PŘEDČITATELKA (La lectrice, 1988), za kterou byla nominována na Cézara. Její poslední filmovou rolí byla postava matky hlavního hrdiny v koprodukčním filmu srbského režiséra Gorana Paskajleviće AMERIKA PATŘÍ JINÝM (Someone else's America, 1995).

Maria Casares napsala autobiografickou knihu Résidente privilégiée (Zvláštní povolení, 1980). Nejen z této knihy, ale i z poskytnutých rozhovorů vyplývá její celoživotní vděčnost, že jako mladá emigrantka dostala ve Francii velkou příležitost, stejně tak se vždy se zapálením vyjadřovala o divadle jako své celoživotní lásce. Ce se týče lásky k mužům, ve čtyřicátých a padesátých letech udržovala Maria Casares nenaplněný vztah se slavným (a ženatým) dramatikem Albertem Camusem, který tragicky zahynul v roce 1960. Mezitím se na festivalu v Avignonu seznámila s André Schlesserem (1914-1985), za nějž se provdala až po dlouhých letech v roce 1978. Od počátku šedesátých let vlastnila Casares venkovské sídlo v La Vergne v západní části země, které z vděčnosti k Francii odkázala obci a hercům, kterým zámek poskytuje přístřeší při studijních pobytech, stážích i odpočinku. Maria Casares zemřela 22. listopadu 1996 krátce po svých 74. narozeninách právě na zámku La Vergne.

Pavel "argenson" Vlach

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace