Erna Schürer

Erna Schürer je umělecké jméno Emmy Constantino, italské herečky, která se na plátnech kin objevovala v šedesátých až osmdesátých letech minulého století, ve všech tehdy populárních žánrech jako western, horor, komedie, krimi či erotické snímky. V titulcích některých filmů je uvedena v obdobě svého pseudonymu jako Erna Scheurer, Erna Schuler či Erna Schurer.

Emma se narodila v Neapoli a svou uměleckou kariéru začínala v Miláně jako modelka pro časopisy Vogue či Harper's Bazaar. První herecké zkušenosti získala na divadelních prkench v Piccolo Teatro u Giorgia Strehlera (14. 8. 1921 – 25. 12. 1997). Z domova odešla velice mladá a postupně žila v Paříži, Římě, Milánu, New Yorku i Berlíně. První filmovou roli dostala roku 1960 v kriminálce IL ROSSETTO, kde ztvárnila Cinzii Severano. Další roli dostala až o sedm let později a opět v kriminálce 28 MINUTI PER 3 MILIONI DI DOLLARI (1967). Ve stejném roce hrála ještě ve westernech WANTED JOHNNY TEXAS a LOLA COLT (zde jako Rosa Rodriguez).

V těchto filmech si jí pravděpodobně všiml režisér Alberto Cavallone (28. 8. 1938 – 12. 11. 1997) a roku 1969 jí obsadil do hlavní role krásné modelky Ursuly ve filmu LE SALAMANDRE (1969). Jestli to byl pouze Cavalloneho nápad těžko usuzovat, ale producent tohoto filmu Carlo Maietto, byl v té době přítelem Erny. Další hlavní role přišla v hororu LA BAMBOLA DI SATANA (1969). V tomto roce hrála ještě v komedii EROTISSIMO s Annie Girardot v hlavní roli. V tomto období dostávala Erna poměrně dost rolí a tak se v jedné z hlavních (role Mireille), objevila v thrilleru LE TUE MANI SUL MIO CORPO (1970), dále pak měla hlavní roli Ivany Rakowski v hororu IL CASTELLO DALLE PORTE DI FUOCO (1970), jako Evi hrála po boku Barbary Bouchet v dramatu VALERIA DENTRO E FUORI (1972). Komedie plná krásných žen, IL TUO PIACERE É IL MIO (1973) byla pro Ernu příležitostí k roli velkovévodkyně a tento rok zakončila rolí v erotickém thrilleru TECNICA DI UN AMORE (1973). V dalším erotickém filmu, CARNALITÁ (1974) byla k vidění v hlavní roli Roberty. Dále se pak objevila například po boku Edwige Fenech, byla k vidění v giallu NUDE PER L´ASSASSINO (1975). Edwige a Erna společně hrály také v komedii LA VERGINE, IL TORO E IL CAPRICORNO (1977), kde Erna ztvárnila německou turistku. Ze žánrů nevynechala ani klasický Nazisploitation, a to filmem LE DEPORTATE DELLA SEZIONE SPECIALE SS (1976).

Období, kdy byla velmi obsazována, končí rokem 1977 a rolí Marie, ve filmu CHE NOTTE QUELLA NOTTE!. O rok později ještě dostala epizodní roli v seriálu GIORNO SEGRETO (1978). Naposledy jsme jí mohli vidět roku 1987 v hororu SPETTRI, když ztvárnila matku Lavinie Grizi. V sedmdesátých letech byla Erna tváří populárních fotorománů KILLING (SADISTIK) a rovněž byla focena pro časopis Playmen.

Ukončení její filmové kariéry je pravděpodobně spjato s krizí filmového průmyslu v tomto období. Dnes není její soukromý život předmětem zájmu médií, a proto nejsou téměř žádné informace o jejím dalším životním osudu.

Petr "Hennes" Hennebichler