foto

Jiří Sternwald

  • nar. 14.5.1910
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 19.12.2007 (97 let)
    Praha, Česko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Jiří Sternwald se narodil 14. května 1910 v Praze. Již od mládí se zajímal o hudbu a o umění. Nastoupil na pražskou konzervatoř, kterouž v letech 1935 – 1940 vystudoval u profesorů V. Bastaře a Bedřicha Voldana (housle), Rudolfa Karla, Otakara Šíny a Jaroslava Křičky (skladba). Konzervatoř absolvoval díky „Symfonické ouvertuře“, kterou napsal, a jež uvedl Otakar Jeremiáš s velkým rozhlasovým orchestrem.

Jako hudební skladatel se Jiří Sternwald snažil spojit požadavky uměleckého vkusu a širokou působivost (často se vyžíval v pompéznosti či rychlé a majestátné hudbě). Skvěle dokázal hudbu zakomponovat jako funkční a hudební propracovaný podklad filmu. Jeho hudební doprovod k písním byl často nápaditý, zpěvný a vycházel z rytmu slova, věty a prostředí. Sternwaldův hudební styl se přesně hodil pro film.

Krátce působil v orchestru v Divadle Vlasty Buriana a s Jaroslavem Ježkem v Osvobozeném divadle Voskovce a Wericha. Následně začal spolupracovat s E. F. Burianem, pro jehož divadlo komponoval až do jeho zavření nacisty (napsal např. pásmo lidové poezie „Rok na vsi“ z roku 1942). Za 2. světové války spolupracoval ještě s dalšími avantgardními scénami (Větrník a Studio), a po válce s Divadlem 5. května a mimopražskými scénami v Kolíně, Olomouci, Jihlavě a dalšími. Po roce 1948 se jeho skladatelské aktivity zaměřili zejména na kinematografii, pro kterou spolupracoval až do poloviny sedmdesátých let.

Díky E. F. Burianovi se dostal k práci na krátkometrážních snímcích. S E. F. Burianem složil hudbu pro svůj první film, krátký RYTMUS (1941) Jiřího Lehovce. Okamžitě začal s komponováním pro další krátké snímky (př. OČI TO NEVIDÍ, KARBID, KVĚTY NAŠEHO ŽIVOTA, NEVIDITELNÝ NEPŘÍTEL, ŠEST LET ZLÍNA, DVAKRÁT KAUČUK, KDO JE VINEN, MALÁ HISTORIE, NÁVRAT K ŽIVOTU, SVÁTEK MATEK, HERECKÉ MLÁDÍ, SMRTÍCÍ ZVUK, PADESÁT LET KINEMATOGRAFIE, BORCI a další...).

Vstup do české dlouhometrážní tvorby začal pro Jiřího Sternwalda nadmíru dobře. Hned v tom prvním zkomponoval svoji nejlepší filmovou hudbu. V symbióze s režisérem Alfredem Radokem stvořil skvělý a úchvatný expresionistický doprovod k protiválečnému a protiantisemitickému filmu DALEKÁ CESTA (1949). Sternwald zde svojí hudební složkou podtrhl všechny sugestivní scény (náhledy na rasistické novinové články, dokonaná sebevražda profesora Reitera, příchod nových vězňů do Terezína, pokus o sebevraždu nebo příjezd vězňů nakažených tyfem), které vyvrcholily monumentální závěrečnou scénou s hudbou na motivy Ravelova „Bolera“. Bohužel film, rovněž i Sternwaldova hudba, zůstal nedoceněný.

Poté již pravidelně spolupracoval s dalšími významnými českými režiséry: Martinem Fričem (ZOCELENÍ), opět s Alfredem Radokem (muzikál DIVOTVORNÝ KLOBOUK), Jánem Kadárem a Elmarem Klosem (HUDBA Z MARSU, TŘI PŘÁNÍ), Milošem Makovcem (SEVERNÍ PŘÍSTAV), Vladimírem Borským (KUDY KAM?), Jaroslavem Balíkem (BOMBA), Bořivojem Zemanem (HONZA MÁLEM KRÁLEM, ŽENY V OFSAJDU), Jiřím Hanibalem (HVĚZDA, KARLOVARŠTÍ PONÍCI), a hlavně Zbyňkem Brynychem (ŽIŽKOVSKÁ ROMANCE, PĚT Z MILIONU, SMYK, KAŽDÁ KORUNA DOBRÁ, TRANSPORT Z RÁJE, NESCHOVÁVEJTE SE, KDYŽ PRŠÍ, MÍSTO V HOUFU, ...A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH, SOUHVĚZDÍ PANNY, TRANSIT CARLSBAD, JÁ, SPRAVEDLNOST, OÁZA, JAKOU BARVU MÁ LÁSKA a NOC ORANŽOVÝCH OHŇŮ). Je také autorem řady filmových písní („Velká koule“, „Letí čas“ i „Rosalind“).

Je třeba připomenout další Sternwaldovy skladatelské aktivity. Jeho jméno je podepsáno pod desítkami koncertních děl (př. „Symfonický obraz“ 1971, „Návrat domů“ 1974, fantazie „Emphase pro lidský hlas a orchestr“ či kantáta „Písně a říkanky dětského roku pro symfonický orchestr, dětský sbor a recitaci“ apod.), koncertů, písní, muzikálů, šansonů, popěvků a scénické hudby.

Sám sepsal studii „Filmové a divadelní melodie“ (1955), kde úvodní slovo o autorovi napsal hudební skladatel Jan Rychlík. Důchodová léta využil k sepsání svých memoárů, pamětí a vzpomínek „Plná náruč vzpomínek“ s podtitulem „Celý život s hudbou, divadlem a filmem“ (2002, 2004). Za svoji práci pro znárodněný film byl roku 1968 vyznamenán u příležitosti „70. výročí československé kinematografie“ Pamětní medailí. Významný hudební skladatel Jiří Sternwald zemřel 19. prosince 2007 v Praze ve věku úctyhodných devadesáti sedmi let v naprostém zapomenutí...

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Dokumentární

2002 Fanatik tvořivosti (TV film)
1961 Lidé za kamerou

Fanoušci tvůrce

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace