Jiří Bažant

Jiří Bažant po druhé světové válce vystudoval obchodní školu, souběžně se jako samouk vzdělával v oboru hudební skladby, v letech 1948-1958 působil jako klavírista v různých orchestrech v Praze, absolvoval také četné zahraniční zájezdy, od roku 1958 byl pak jako hudební skladatel ve svobodném povolání. Sám, případně ve spolupráci s Vlastimilem Hálou nebo Jiřím Maláskem napsal desítky písní pro četné české zpěváky populární hudby (Karel Gott, Václav Neckář, Milan Chladil), věnoval se také hudebním aranžím, komponování v oblasti tzv. vyššího populáru a působil také jako pedaog. Je také autorem několika spartakiádních skladeb, v letech 1973 a 1975 získal se svými písněmi stříbrnou Děčínskou kotvu.

Významný podíl má v Bažantově tvorbě hudba pro film, televizi a také divadlo. Poprvé komponoval pro film Zámek pro Barborku (1962), dodnes známé hity pak pocházejí ze dvou stěžejních muzikálů poloviny 60. let (Starci na chmelu, 1964; Dáma na kolejích, 1966). Hudba má také výraznou úlohu v komedii Šest černých dívek aneb kam zmizel Zajíc (1969). Dále pak můžeme Bažantovu hudbu zaznamenat v seriálu Pan Tau (1971), ve veselohrách Můj brácha má prima bráchu (1975), Brácha za všechny peníze (1978) nebo Od zítřka nečaruji (1979). Spolu s Jiřím Maláskem pak Bažant vybavil hudbou další muzikál režiséra Ladislava Rychmana Jen ho nechte, ať se bojí (1978) za herecké účasti Heleny Vondráčkové (film ani hudba z něj však nedosáhly ohlasu muzikálů ze 60. let). Celková tvorba Jiřího Bažanta pro média tvoří hudební doprovod ke 13 filmům, 9 seriálům, zhruba 130 televizním inscenacím, dále také k řadě krátkých filmů a divadelních her.

Jiří Bažant byl dvakrát ženatý, od konce 80. let žije v soukromí.

Pavel "argenson" Vlach