foto

John G. Avildsen

  • nar. 21.12.1935
    Oak Park, Illinois, USA
  • zem. 16.6.2017 (81 let)
    Los Angeles, California, USA
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Továrník Clarence John Avildsen se svou manželkou Ivy přivítali na svět svého syna Johna Guilberta 21. Prosince 1935 v Chicagu ve státě Illinois. Své druhé křestní jméno má po své matce. Avildsen vystudoval univerzitu v New Yorku. Za počátek jeho kariéry lze považovat rok 1959, kdy pracoval ve Vespa Motor Scooters jako reklamní manažer a v témž roce sloužil také jako pomocník kněze v americké armádě. První zkušenost s filmem podstoupil ve svých osmadvaceti letech v nízkorozpočtovém dramatu GREENWICH VILLAGE STORY, kde si zahrál vedlejší roli Alvieho a podílel se na filmu i jako asistent produkce - tuto práci si, na rozdíl od herectví, zopakoval ještě několikrát. Další debut, již jako asistent režiséra, přišel krátce na to v roce 1964 s filmem BLACK LIKE ME podle knihy spisovatele Johna Griffina, ve které sám autor popisuje svůj těžký život občana černé pleti na území tehdejších Spojených států. Jako asistent režiséra Avildsen posloužil i Arthuru Pennovi u filmu MICKEY ONE (1965), jenž se, i přes své kvality – nominace na Zlatého lva, stal ztraceným filmem šedesátých let. Dalším režisérem, který si vybral Avildsena jako svého asistenta, byl Otto Preminger s dramatem “HURRY SUNDOWN“, kde zahrál mimojiné Michael Caine. Během těchto let se Avildsen učil filmovému řemeslu a natočil několik svých krátkometrážních filmů jako SMILES (1964) a LIGHT SOUND DIFFUSE (1967). Zároveň režíroval reklamy pro takové klienty, jakými byly Clairol a IBM.

S rokem 1969 přišel Johnův debut hlavního režiséra a kameramana se sexuálně zaměřeným dramatem TURN ON TO LOVE (1969). O rok později si svým druhým režijním dílem zajistil rozšíření pozornosti. Bylo jím drama JOE, popisující nenávist k lidem něčím se odlišujících od “normální“ společnosti. Guilbertík nelenil a během roku 1971 stihl zrežírovat hned tři filmy. Sexuální téma ze své prvotiny si zopakoval v komedii GUESS WHAT WE LEARNED IN SCHOOL TODAY?. Film se odehrává v konzervativní společnosti lidí, kteří si myslí, že sex není to pravé, čemu by se jejich děti měly v raném věku učit. Mají podezření, že se jedná o komunistický komplot. Skupina puritánů je vedena impotentním alkoholikem a homosexuálním policistou. CRY UNCLE je komedie o detektivovi, který se ve svém případu zaplete do vraždy, sexu a vydírání. Posledním z trojky je nezávislý film ONCE BILL. Rok poté přišlo kriminální drama THE STOOLIE. Žádným z těchto počinů Avildsen nesklidil takový úspěch jako filmem SAVE THE TIGER (1973), ze kterého si John Lemmon odnesl Oscara za nejlepšího herce v hlavní roli. FORE PLAY, ani W.W. AND THE DIXIE DANCEKINGS (oba 1975) nedosahovaly úspěchu předešlého snímku. Ten byl překonán následujícího roku, kdy Avildsen prvním spojením sil se Sylvesterem Stallonem natočil malý film ROCKY o boxerovi, kterému byla dána zřejmě poslední šance stát se uznávaným člověkem. Rocky se stal překvapivým hitem, nominován na deset Oscarů přinesl Avildsenovi ocenění za nejlepší režii. Stal se tak jeho nejúspěšnějším dílem u kritiky i publika a oba zmíněné tvůrce vyhoupl do áčkové ligy.

Navzdory obdržení ceny filmové akademie Avildsen pokračoval řetězem spíše průměrných děl jako SLOW DANCING IN THE BIG CITY (1978), dramatem THE FORMULA (1980) s Marlonem Brandem v hlavní roli, komedií THE NEIGHBORS (1981) a opět dramatem s tématikou sexu A NIGHT IN HEAVEN (1983). Během těchto pěti let Avildsen demonstroval svou všestrannost jako tvůrce TV seriálu MURDER INK a dokumentem TRAVELING HOPEFULLY, jenž byl nominován na Oscara. Ať tak či onak, Avildsen se odrazil zpět k vrcholu kasovním trhákem KARATE KID (1984), jenž se stal legendou pro naprostou většinu tehdy náctiletého publika. O dva roky později režíroval Avildsen první (z celkových tří, počítáme-li i to poslední s Hillary Swank) pokračování, které lze považovat též za úspěšné. V roce 1987 natočil Avildsen nadprůměrnou komedii HAPPY NEW YEAR o lupičích klenotů s Peterem “Colombem“ Falkem v hlavní roli. Ovšem romantickým dramatem FOR KEEPS (1988) Avildsen u kritiky nezabodoval. Následující dva roky mohly pro Johna Guilberta znamenat absolutní vrchol. Dramatem LEAN ON ME (1989) k tomu měl směle nakročeno. Příběh Joea Clarka (Morgan Freeman), školního ředitele, který svými kontroverzními metodami pozvedl upadající úroveň školy a jejich žáků, se setkal s velice příznivou kritikou. Pokračování dvou Avildsenových nejúspěšnějších snímků měla být tím kýženým úspěchem a podobenstvím vítězství hrdinů z jeho filmů. Bohužel. Třetí KARATE KID (1989) nedosahoval ani zdaleka kvalit předchozích dvou dílů a kritika jej smetla. Pátého ROCKYHO (1990), který měl být návratem ke kořenům a “opakováním“ prvního filmu, dokonce označil za nepovedený sám Sylvester Stallone a celá tato série se tímto na dlouhých 16 let uzavřela.

Avildsen flintu do žita nehodil a povolal si na pomoc Morgana Freemana, který mu přinesl největší úspěch posledních let. Natočili spolu podobný film jako před třemi lety o síle srdce s názvem THE POWER OF ONE (1992) a Avildsen ukázal, jak kvalitním režisérem stále je. Drama z prostředí rodeových závodů 8 SEKUND (1994) ho ale vrátilo zpět mezi průměr. U obecenstva a kritiky na tom nic nezměnilo ani obsazeni televizní hvězdy Luka Perryho. Velký úder se chystal s koncem tisíciletí. Pod jeho režií ve filmu INFERNO (1999) pobíhala taková herecká jména jako Jean-Claude Van Damme, Pat Morita, Vincent Shiavelli a Danny Trejo. Film propadl na celé čáře a od té doby Avildsen nenatočil jediný celovečerní film. Vzhledem k jeho vysokému věku a časové propasti od posledního snímku je velice pravděpodobné, že svou režisérskou práci u filmu skončil právě Infernem. V této době připravuje se svým synem Anthonym dokument DANCING INTO THE FUTURE, oznámeným na rok 2007.

John Guilbert Avildsen je režisérem, který má na kontě řadu průměrných děl. Z této prostřednosti se dokázal vyšplhat a natočil filmy takové, na které se vzpomíná již od jejich vzniku a budeme si je rádi připomínat dalšími projekcemi i nadále. Zároveň se mu podařilo klesnout do naprosto béčkových filmových vod. Jeho nejúspěšnější práce spočívá ve zručnosti horlivě zacházet s emocemi diváka při vyprávění příběhu o triumfu outsiderů. Avildsenovy filmy byly nominovány celkem na 19 Oscarů. Mimo profesi režiséra se prosadil i jako scénárista, střihač, kameraman, producent, asistent režiséra, výrobní ředitel a vedoucí propagace. Má tři syny – Anthonyho, Ashleyho a Jonathana. Od roku 1987 žije s manželkou Tracy Brooks Swope, jenž je matkou prvních dvou dětí.

Avildsen je ten chlapík, který Rockymu háže pomeranč při tréninkovém běhu trhy.

Etiop "oLí" Nash

Režijní filmografie

Střihačská filmografie

Herecká filmografie

Kameramanská filmografie

Producentská filmografie

Scenáristická filmografie

Filmy

1971 Okay Bill

Fanoušci tvůrce

<< 1-20 >>
všichni fanoušci
(36)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace