foto

Lewis Gilbert

  • nar. 6.3.1920 (97 let)
    Londýn, Anglie, Velká Británie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

"Film ALFIE vyšel studio Paramount zhruba na částku, která odpovídala účtům za doutníky pro jejích vedoucí pracovníky"
 
Lewis Gilbert se narodil šestý březnový den roku 1920 v londýnské čtvrti Hackney, situované ve východní části města. Jeho rodiče patřili do druhé generace varietních umělců, takže si malý Lewis užil spoustu cestování, se zálibou sledoval vystoupení svých rodičů a později se i aktivně zapojoval do některých scének. Šťastné dětství ale bohužel nemělo dlouhého trvání, protože jeho otec zemřel na tuberkulózu, když bylo chlapci sedm let. Rodina se ocitla finančně na dně a tak chlapec vypomáhal rodinnému rozpočtu menšími rolemi v celé řadě dnes už zapomenutých filmu meziválečného období. Ke konci třicátých let odmítl možnost studovat na prestižní umělecké škole a vydal se na režisérskou dráhu. První neocenitelné zkušenosti získal jako asistent Alfréda Hitchcocka během natáčení filmu JAMAICA INN (1939), posledního filmu "mistra hororů" před jeho odchodem do Hollywoodu. Během druhé světové války se podílel na výrobě dokumentárních filmu o britském královském letectvu (RAF) a vypomáhal Williamu Keighley, velícímu důstojníkovi filmové sekce americké 8. letecké armády dislokované ve Velké Británii.
 
Po válce se Lewis Gilbert podobně jako mnoho jiných začínajících režisérů věnoval tvorbě nízkorozpočtových filmů často podle svých scénářů či autorských předloh. Mezi diváky i filmovými kritiky získaly největší ohlas zejména filmy vycházející ze skutečných příběhu hrdinů druhé světové války. Do této kategorie patří zejména válečný film REACH FOR THE SKY (1956) o legendárním britském stíhacím pilotovi Douglasi Baderovi, který se během druhé světové války proslavil jako velitel 242. stíhací eskadry, přestože mu v roce 1931 byly po letecké havárii amputovány obě nohy, CARVE HER NAME WITH PRIDE (1958) popisující neobyčejný život Violetty Szabo, členky protifašistického odboje v okupované Francii a agentky Oddělení pro zvláštní operace britské zpravodajské služby MI6, nebo POTOPTE BISMARCK (1960) o první (a poslední) plavbě německé bitevní lodě Bismarck vstříc dělům britské Home Fleet.
 
Zásadním milníkem režisérovi kariéry se stal film ALFIE (1966), nabízející divákovi sondu do života sebestředného cynika, který proplouvá životem čistě pro své vlastní potěšení a jako traktor zanechává široké brázdy v srdcích žen. Hlavní "hrdina" Alfie komentuje své jednání a pronáší životní moudra přímo do kamery, což je technika, kterou režisér (byť v menší míře) uplatnil později i ve filmu Shirley Valentine. Film nakonec neproměnil žádnou z pěti nominací na Oscara, ale objevil pro svět filmu herce Michael Caina a při minimálních finančních nákladech se stal v Anglii druhým nejvýdělečnějším filmem roku (po bondovce Thunderball). Všechno ale nebylo tak dokonalé jak by se na první pohled zdálo. Tato spolupráce s filmovým studiem Paramount s sebou přinášela i další smluvní závazky. I přes výhrady proto Lewis Gilbert usednul na režisérskou sedačku připravovaného filmu THE ADVENTURERS (1969), který skončil dokonalou katastrofou. Krom toho, režisér musel odstoupit z projektu filmové adaptace divadelního muzikálu OLIVER! (1968), což později označil jako svou největší profesní chybu.
 
Rozhodně se ale nedá nazvat chybou režisérův příspěvek do série o agentovi britské tajné služby Jamesi Bondovi. Lewis Gilbert přijal nabídku režírovat film ŽIJEŠ JENOM DVAKRÁT (1967) až po osobním rozhovoru s producentem Albertem R. Broccolim. V pátém filmu série odlétá James Bond do Japonska vypátrat, kdo vysílá do vesmíru raketoplán, který požírá americké a sovětské družice a přivádí tak svět na práh třetí světové války. Oproti dřívějším komorněji pojatým bondovkám, je ve filmu patrná režisérova záliba ve velkolepých bojových scénách, tak příznačná i pro další jeho filmy o agentu 007. Film sklidil ve světě pozitivní ohlasy a jeho premiéru si nenechala ujít ani britská královna Alžběta II. I pro členy produkce měl název filmu symbolický význam, protože pár hodin před odletem z první inspekční cesty po Japonsku zrušili letenky zpátečního letu do Hong Kongu a vyhnuli se tak tragédii, když Boeing 707 se krátce po startu dostal do silných turbulencí a havaroval na úpatí posvátné hory Fudži (zemřelo všech 124 cestujících a členů posádky). Do role Blofelda byl původně obsazen Jan Werich, ale producenti a režisér filmu jej během natáčení přeobsadili Donaldem Pleasencem, protože se jim nezdál v roli nemilosrdného šéfa SPECTRE dostatečně děsivý.
 
James Bond: "Mohl bych Vás nějak zahřát ?"
Major Amasová: "Se mnou si nedělejte starosti, pane Bonde. Absolvovala jsem kurz přežití na Sibiři."
James Bond: "To ano, stejně jako hodně vašich krajanů."
(film ŠPION, KTERÝ MĚ MILOVAL - neúspěšný pokus o aplikaci teorie sdílení tepla ve studené válce)
 
Na svou další šanci stát se součástí bondovské historie čekal režisér dlouhých deset let. Producent Albert R. Broccoli počítal, že režisérský post v připravované desáté bondovce ŠPION, KTERÝ MĚ MILOVAL (1977) obsadí Guy Hamilton, se kterým spolupracoval na předchozích filmech Žít a nechat zemřít a Muž se zlatou zbraní. Ten ale od projektu ustoupil kvůli jiným pracovním závazkům. Lewis Gilbert pozorně sledoval předchozí dva filmy, kde roli agenta Jejího veličenstva ztvárnil Roger Moore. Byl si vědom, že scénář těchto filmů byl psán až příliš na tělo Seana Conneryho, místo aby využil herecké přednosti Rogera Moore, tj. galantní vystupování a suchý anglický humor. Dále se zaměřil, aby byl ve filmu více využit akční potenciál Bondgirl. Britskému agentovi s povolením zabíjet tak pomáhá při pátrání po dvou ztracených jaderných ponorkách sovětská agentka "trojité X" major Amasová v podání americké herečky Barbary Bach. Film byl velmi kladně přijat diváky i kritiky také díky Bondovu protivníkovi - zabijákovi s ocelových chrupem s výstižným jménem Čelisti a vychytanému Lotusu Esprit v ponorkové úpravě. 
 
"Bondovka ŠPION, KTERÝ MĚ MILOVAL byla nejlepším filmem mé režisérské kariéry."
 
Podle schváleného harmonogramu pro druhou pětiletku 70. let měl být dalším přídavkem do série o agentu č. 007 film Jen pro tvé oči. Davové šílenství kolem prvního filmu sci-fi ze série Hvězdné války (a tři čtvrtě miliardy dolarů na kontě společnosti 20th Century Fox) bylo ale dosti silným argumentem, aby i James Bond pozměnil plány a nejprve ve filmu MOONRAKER (1979) vycestoval mimo zemskou atmosféru vypátrat, kde se ztratil raketoplán přepravovaný z USA do Velké Británie. Přestože kritika přijala film rozporuplně (kritizováno bylo až příliš zřejmé vykrádání Hvězdných válek a parodující výstupy znovu objeveného zabijáka Čelisti), dobré načasování filmu v době vrcholícího sci-fi boomu bylo nakonec odměněno a Moonraker byl dlouhou dobu nejvýdělečnějším filmem celé bondovské historie (předstihl jej až o šestnáct let později film Zlaté oko).
 
Pro našeho diváka určitě není bez zajímavosti, že se režisér pokusil americkému publiku přiblížit ve filmu OPERACE  „DAYBREAK" (1975) historické souvislosti a průběh atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V 80. letech se Lewis Gilbert zaměřil na filmová zpracování úspěšných divadelních her oslavujících ženskou samostatnost a snahu najít sama sebe. Film RITA (1983) vypráví příběh chudé kadeřnici z liverpoolské dělnické třídy, která nenalézá u svých nejbližších pochopení pro svoji touhu vzdělávat se. Profesora Franka Bryanta, pod jehož rukama se dívka mění ve vzdělanou ženu, si zahrál Michael Caine, jenž svůj herecký výkon ve filmu považuje za nejlepší z celé své bohaté herecké kariéry (zlý jazykové tvrdí, že roli věčně opilého profesora ani nemusel hrát). Neméně kvalitní byl i další jeho projekt SHIRLEY VALENTINE (1989) o ženě, která se pokouší dostat se z vleku života druhých a najít svůj vlastní smysl života. Posledním jeho filmovým počinem před odchodem do filmového důchodu bylo komediální drama TŘI SESTRY A JEDEN POHŘEB (2002).
 
Lewis Gilbert byl od roku 1951 ženatý s Hyldou Tafler. Jejich šťastné manželství skončilo v roce 2005 úmrtím jeho ženy. Jako ocenění za celoživotní službu a přínos pro britský filmový průmysl je nositelem řádu C.B.E. (komandér Řádu britského impéria).

Martin "Enterprise" Stach

Herecká filmografie

Scenáristická filmografie

Fanoušci tvůrce

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace