Biografie
The Kinks byla anglická rocková skupina založená v severním Londýně v roce 1963 bratry Rayem a Davem Daviesem. Jsou považováni za jednu z nejvlivnějších rockových kapel 60. let 20. století. Devět jejich alb bylo v žebříčku Top 40 a skupina po celém světě prodala přes 50 milionů desek.
Bratři Daviesovi se narodili na předměstí severního Londýna ve východním Finchley, nejmladší a jediní chlapci z osmi dětí rodiny. Doma byli bratři ponořeni do světa rozmanitých hudebních stylů a brzy se naučili hrát na kytaru rock and roll. Během studia na umělecké škole založili kapelu Ray Davies Quartet a začali vystupovat v místních hospodách a barech. Kapela vystřídala mnoho vokalistů, včetně Roda Stewarta, který přešel ke konkurenčním Moonrakers. Do roku 1964 Ray střídal názvy kapel, spoluhráče i manažery, než podepsal smlouvu s Pye Records a vznikl konečný název kapely The Kinks. Název, který se Davisovi nelíbil, narážel na výstřední styl oblékání členů kapely.
Počátky kapely byly poněkud krušné, jelikož první dva singly propadly a Pye Records hrozili zrušením smlouvy, pokud se i třetí singl neuchytí. Singl „You Really Got Me“, píseň Ray Daviese ovlivněná Kingsmenovou verzí „Louie Louie“, se dostala na 1. místo britského žebříčku a v USA do Top 10. Syrový zvuk kytary měl veliký vliv na garážové rockové kapely, které následně vytvořily hudební styly, kterým dnes říkáme metal či punk. Následovalo úspěšné stejnojmenné album kapely a turné s Manfredem Mannem, či Yardbirds. Co se týče zvuku kapely, dle slov Davea Davise měli Kinks do roku 1965 společně s Yardbirds a Pretty Things nejdrsnější zvuk na rockové scéně.
V té době vzniká napětí mezi členy kapely, které přešlo v incident napadení na jevišti v roce 1965. Bubeník Avory napadl Davea Daviese po dokončení první písně „You Really Got Me“ potom, co ho Davies urazil a překopl jeho bicí soupravu. Avory odpověděl tím, že udeřil Daviese svým hi-hat stojanem, čímž ho dostal do bezvědomí a poté utekl ze scény, jelikož si myslel, že ho zabil. Davies byl převezen do nemocnice, kde vyfasoval 16 stehů na hlavě. Policii Avory tvrdil, že šlo o součást vystoupení, kdy na sebe členové vrhají nástroje.
Po půlročním turné po USA Americká federace hudebníků odmítla povolení skupině do budoucna hrát v jejich zemi, čímž účinně odřízla Kinks od hlavního trhu rockové hudby na vrcholu Britské Invaze. Konkrétní důvod zákazu nikdo neví, ale je obecně připisováno jejich hlučnému chování na jevišti. K dobru nepomohl ani incident v TV pořadu, který Ray Davis po letech okomentoval: „Nějaký chlápek z televizní společnosti, přišel a obvinil nás, že jsme se opozdili. Potom začal s protibritskými komentáři, že jsme mladé špinavé vápno, které si myslí, že sem může přijít a udělat si kariéru. Tak dostal přes hubu a my dostali zákaz.“
Satirický singl „Sunny Afternoon“ byl hitem léta 1966 a vytlačil „Paperback Writer“ od Beatles. Brzy na to Ray Davies utrpěl nervové a fyzické zhroucení způsobené tlakem koncertování, psaním a pokračujícími hádkami mezi členy kapely. Během měsíců zotavování napsal několik nových písní a uvažoval o směru kapely. Po mírném úpadku kapely ke konci 60. let Ray Davies odcestoval do Los Angeles, aby vyjednal ukončení zákazu americké federace hudebníků pro skupinu a domluvil turné v USA. Počátkem 70. let přidává kapela do svého repertoáru klávesy a od RCA Records obdrželi milionovou zálohu, která pomohla financovat stavbu vlastního nahrávacího studia Konk. V roce 1973 se Ray Davies pustil do divadelního stylu, počínaje rockovou operou „Preservation“, obohacenou o sekci lesních rohů a zpěvačky, což v zásadě překonfigurovalo skupinu na divadelní soubor.
Manželské problémy Raye během tohoto období začaly nepříznivě ovlivňovat kapelu. Manželka ho i s dětmi opustila v červnu 1973, nacož upadl do deprese. Davis oznámil publiku, že končí a po předávkování drogami byl převezen do nemocnice. I když se Ray vzpamatoval a vrátil, byl již jiným člověkěm a výkon kapely byl nerovnoměrný a slábnoucí popularita klesala ještě více. Po ukončení smlouvy s RCA podepsali Kinks v roce 1976 moudře smlouvu s Arista Records. S podporou vedení Aristy se převlékli do arénové kapely a následující alba znamenala návrat k úspěchu. Navzdory personálním změnám popularita záznamů a živých vystoupení kapely stále rostla. Navíc zlepšeného komerčního postavení skupiny velmi pomohly i kapely, které hrály a propagovaly písně Kinks, jako třeba: David Bowie, Van Halen, Jam, Pretenders, Sex Pistols, Knack, Romatics apod.
Kapela byla úspěšná i v první půli 80. let. Kapela neúnavně koncertovala před vyprodanými arénami po celém světě a na festivalu v San Bernardinu v Kalifornii hrála pro dav 205 000 lidí. Ray se pokusil angažovat i do světa filmu. Jeho režírovaný snímek Return to Waterloo (1984) dal herci Timu Rothovi významnou roli, ale znova způsobil napětí s jeho bratrem. Dalším problémem byl bouřlivý konec milostného vztahu se zpěvačkou Chrissie Hynde a také starý spor mezi Davem Daviesem a bubeníkem Mickem Avorym znovu vzplanul. Avory nakonec opustil kapelu, ale s Rayem byl stále v přátelském vztahu a Ray ho nechal řídit Konk Studios a později působil i jako producent a příležitostný přispěvatel do pozdějších alb Kinks.
Ve druhé polovině 80. let kapela podepsala smlouvu s MCA Records v USA a s London Records ve Velké Británii, ale následující alba měly jen mírný úspěch. V roce 1990 byli Kinks uvedeni do Rock and Roll Hall of Fame. Kapela poté podepsala smlouvu s Columbia Records, ale následující nahrávky se nedostaly ani do grafu. Profil kapely se však v polovině 90. let značně zvýšil, zejména v důsledku boomu Britpopu. Několik nejvýznamnějších kapel dekády uvádělo Kinks jako hlavní vliv. Obchodní životaschopnost skupiny však nadále klesala a postupně se stávali méně aktivními a vedli Raye a Davea Daviese k tomu, aby tvořili sólově a oba vydali své autobiografie. Poslední vystoupení Kiks proběhlo na večírku k Daveovým 50. narozeninám.
Dave Davies hovořil příznivě o setkání Kinks na začátku roku 2003, protože se blížilo 40. výročí průlomu skupiny. Oba bratři projevili zájem o opětovnou spolupráci, ale naděje na setkání byly zmařeny v červnu 2004, kdy Dave utrpěl mrtvici při výstupu z výtahu, což dočasně zhoršilo jeho schopnost mluvit a hrát na kytaru. Po Daveově uzdravení byli Kinks v listopadu 2005 uvedeni do britské hudební síně slávy, kde se zúčastnili všichni čtyři původní členové kapely. V červnu 2018 bratři uvedli, že pracují na novém studiovém albu i s Avorym. Kapela ovlivnila zásadní kapely jako Clash, Ramones, Blondie, Oasis, Blur, Pulp, Doors, Love, či Queen.
Herec
Seriály | |
---|---|
1974 |
45 |
Late Night Drama |
|
1968 |
The Basil Brush Show |
Time for Blackburn |
|
1967 |
Once More with Felix |
Dokumentární | |
---|---|
2014 |
Americká 60. léta (seriál) - a.z. |
Invaze britské hudby - a.z. (E06) |
|
2013 |
Legendy rocku (seriál) - a.z. |
My Music: A '60s Pop Flashback - Hullabaloo (TV film) - a.z. |
|
2005 |
20 to 1 (seriál) - a.z. |
1995 |
Historie Rock 'n' Rollu 3: Britská invaze, americký protiútok (TV film) - a.z. |
The History of Rock 'n' Roll (seriál) - a.z. |
|
1985 |
British Rock: The First Wave - a.z. |
1983 |
Cool Cats - Twenty-five Years of Rock 'N' Roll Style - a.z. |
Hudební videoklipy | |
---|---|
1966 |
The Kinks: Dead End Street |
Host
Pořady | |
---|---|
2019 |
A Year in Music - a.z. |
2018 |
The Top Ten Revealed - a.z. |
2012 |
Sounds of the 70s 2 - a.z. |
1994 |
Top of the Pops 2 |
1993 |
Taratata |
1992 |
Later... With Jools Holland |
Noční Show Jaye Lenoe |
|
1978 |
Good Old Days Part II |
1976 |
Plattenküche |
1975 |
Saturday Night Live |
1973 |
Iltatähti |
1969 |
The David Frost Show |
1968 |
Colour Me Pop |
1967 |
Ohne Maulkorb |
1965 |
Hullabaloo |
Where the Action Is |
|
1964 |
Shindig! |
Top of the Pops |
|
1963 |
Ready, Steady, Go! |
1961 |
Thank Your Lucky Stars |
The Lloyd Thaxton Show |
|
The Mike Douglas Show |
|
1951 |
The Red Skelton Show |