foto

Harpo Marx

  • nar. 23.11.1888
    New York City, New York, USA
  • zem. 28.9.1964 (75 let)
    Los Angeles, California, USA
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

„Víte, v Bruselu máme kostel a nahoře jsou malí andělíčci. A vypadají přesně jako Harpo Marx.“ (George Jessel)

Adolph Arthur Marx, jenž byl divákům znám jako Harpo Marx, se narodil v New Yorku roku 1888. Byl druhým synem židovských rodičů Samuela „Frenchieho“ a Minnie Marxových. Měl jednoho staršího bratra Leonarda (Chico) a tři mladší - Julia (Groucho), Miltona (Gummo) a Herberta (Zeppo). Po svém otci, který pracoval jako krejčí, ale většinu času trávil doma, zdědil dobráckou povahu. Matka chtěla přispět do tenkého rodinného rozpočtu, a tak objížděla divadla se svým bratrem Alem Sheanem, známým newyorským komikem.

Adolph ve škole neprožíval šťastné chvíle jako jeho bratr Julius. Ve škole byl jediným žákem s židovským původem a navíc byl na svůj věk celkem malý. Stával se tedy často obětí šikany. Jeho spolužáci ho dokonce někdy s oblibou vyhazovali z okna. V osmi letech Adolph zanechal školní docházky. Od té doby se spíše potloukal po ulicích a živil se, jak dokázal. Pracoval například jako zpěvák nebo klavírista v nevěstinci.

„Harpo byl anděl. Nikdo nebyl takový jako on a nikdy už tu nikdo jako on nebude. Byl jednoduše báječný. Nikdy neřekl nikomu nic špatného.“ (Gummo Marx)

Matka Minnie si umínila, že ze svých synů udělá hvězdy varieté. Koupila použitý klavír, ale mohla si dovolit platit lekce jen pro jednoho. Vybrala tedy Leonarda a nařídila mu, aby sám učil mladšího Adolpha. Leonard byl ale velice líný a svého bratra naučil jen dvě písničky. To ale Adolphovi stačilo k tomu, aby si našel stálé zaměstnání v kině, kde doprovázel hraním němé snímky. Své dvě skladby dokázal hrát rychle i pomalu a v několika stupnicích. Roku 1910 se matka rozhodla Adolpha zapojit do skupiny, kde už zpívali jeho bratři. Harpo na to vzpomíná nerad: „Byl to asi ten nejstrašnější debut v dějinách showbusinessu.“ Několik let bratři účinkovali pod dohledem své matky jako pěvecká skupina „Čtyři slavíci“. Adolph začal hrát na harfu („harp“), a tak tedy vznikla jeho slavná přezdívka Harpo.

Jelikož si opět rodina nemohla dovolit učitele a nikdo ve městě navíc na harfu hrát neuměl, naučil se na ni hrát Harpo sám. Nejprve se podle fotografie učil, jak ji držet. Postupně ji podle svého sluchu naladil, ale po třech letech zjistil, že je vše špatně. Kdyby to ale změnil, neustále by musel vyměňovat prasklé struny, protože už měl navyklý i nesprávný způsob kladení prstů. Tímto stylem hrál na harfu po zbytek života, i když utratil mnoho peněz, aby se naučil hrát správně.

„Honk, honk!“

Během jednoho vystoupení, když se matka vzdálila, přestali bratři na chvíli zpívat a pronesli několik vtipů. Publiku i jim se to líbilo, a proto se jejich kariéra začala ubírat komediálním směrem. Mezi úspěšné skeče patřily „Fun in Hi Skule“ nebo „The Cinderella Girl“. Během úpravy scénáře k „Home Again“ se odstranila všechna Harpova slova. Strýc Al Shean si všiml, že Harpo nedokáže držet krok s improvizací svých bratrů. Harpa to urazilo, ale nakonec si to vzal k srdci, když si v novinách o sobě přečetl, že je talentovaným mimem, který kazí výstupy pokaždé, když promluví. A tak se stal slavným díky typické roli němého muže, který komunikuje s lidmi jen za pomoci klaksonu a často hraje na harfu. Mnoho lidí si kvůli tomu myslelo, že je němý doopravdy.

Přeměna Marxů na komediální skupinu jim vynášela ještě více peněz i popularity. Dokonce se vydali i přes oceán na anglické turné. Několikrát zde hráli i pro šlechtu. Když se ale vrátili do Spojených států, udělali si nepřítele z E. F. Albeeho, nejmocnějšího muže všech varieté v New Yorku. Nemohli proto vystupovat tam, kde byli před pár lety publikem milováni. Marxovi se vydali na Broadway. U diváků uspěli například s hudební komedií „I'll Say She Is“, která byla nadšeně přijata i kritiky, nejvíce Alexandrem Woolcottem, který se stal nejlepším Harpovým přítelem. Woolcott uvedl Harpa do newyorské umělecké společnosti Algonquin Round Table.

„Byl opravdu takový jako ve filmech. Roztomilý diblík.“ (Irving Brecher)

Prvním filmem bratří Marxů byli KOKOSOVÉ OŘECHY (1929) u Paramountu, které byly adaptací jedné z jejich her. Bohužel téhož roku došlo i ke dvěma smutným událostem. Matka Minnie zamřela na mrtvici. Byl to Harpo, kdo s ní byl v posledních chvílích jejího života. Toho roku navíc bratři přišli o většinu svých peněz kvůli krachu na burze na Wall Street a následné hospodářské krizi.

I přes tyto ztráty bratři pokračují ve své dobře započaté kariéře v Hollywoodu. U Paramountu natočili ještě čtyři filmy. Jednalo se o ANIMAL CRACKERS (1930), OPIČÁRNY (1931), HORSE FEATHERS (1931) a KACHNÍ POLÉVKU (1933). Poslední jmenovaný natočili s producentem Irvingem Thalbergem, který z nich udělal opravdové hvězdy.

„Chtěl bych adoptovat tolik dětí, kolik mám doma oken. Kdybych odcházel, z každého okna by mi mávalo jedno.“

Harpo byl po dlouhá léta svobodným mládencem, protože se děsil jakékoli velké změny ve svém životě. Ještě více ho ale děsila představa, že bude žít bez své milované ženy Susan Fleming a roku 1936 si ji nakonec vzal. Později adoptovali čtyři děti. V této době byl Harpův pracovní život velmi rušný. V roce 1934 odjel do Sovětského svazu, kde vystupoval jako vůbec první komik ze Západu. Natočil také s bratry snímky NOC V OPEŘE (1935) a KOBYLKÁŘI (1937) u MGM. Během natáčení „Kobylkářů“ zemřel Irving Thalberg. Bratři tedy odešli k RKO, kde vznikl snímek ROOM SERVICE (1938). Nakonec zase přešli ke společnosti MGM, u které vytvořili ještě tři filmy - V CIRKUSE (1939), JDI NA ZÁPAD (1940) a OBCHODNÍ DŮM (1941). Harpo si zahrál i v jiných filmech, například v STAGE DOOR CATEEN (1943).

„Harpo byl jako skřítek... velký skřítek. Byl velice družný. Když někam přišel, všichni psi i děti byli hned u něj.“ (Norman Krasna)

Marxovi na několik let opustili filmový průmysl, ale vrátili se ještě dvakrát. Poslední dva společné filmy se jmenují NOC V CASABLANCE (1946) a ŠŤASTNI V LÁSCE (1950). Harpo se ale stále víc věnoval spíše koncertům a dobročinným představením. Přesto herectví nezanechal. Účinkoval v mnoha televizních pořadech. V roce 1961 vydal autobiografii s názvem „Harpo mluví“. Zemřel 28.září poté, co protrpěl tři srdeční záchvaty.

Lucie "Fabienne" Roušová

Herecká filmografie

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace