foto

Václav Chochola

  • nar. 30.1.1923
    Praha, Československo
  • zem. 27.8.2005 (82 let)
    Praha, Česko

Biografie

Václav Chochola se narodil 30. ledna 1923 v Praze - Libni, kde také začal navštěvovat reálné gymnázium. Již během studií si pořídil první fotoaparát a začal se aktivně věnovat sportu. V roce 1939 začal v denním tisku publikovat své fotografie z prostředí atletických závodů. Poté, co si pořídil aparát Zeiss Ikon 6x6, stal se členem Klubu přátel amatérské fotografie, kde jej tento koníček naprosto pohltil.

Roku 1941 dokonce ukončuje studium na reálném gymnáziu a odchází se učit fotografii do ateliéru O. Erbana na Letné a taktéž navštěvuje Grafickou školu na Smíchově. O pouhé dva roky později zakládá mladý Václav Chochola svůj první ateliér v Soukenické ulici č. 20, stává se členem spolku Mánes a externě fotografuje pro nejvýznamnější pražská divadla. Jeho tematický okruh se stále rozšiřuje. V návaznosti na odkaz umělecké Skupiny 42 se začíná věnovat všední poetice velkoměsta.

V té samé době se seznamuje s fotografy Karlem Ludwigem a Zdeňkem Tmejem, aniž by tušil, že se do budoucna stanou nerozlučnými kolegy i přáteli. Na sklonku války během květnového povstání vytvořil v ulicích Prahy cennou sérii dokumentárních fotografií. Po válce svůj fotografický repertoár rozšiřuje o akty a začíná spolupracovat s Janem Werichem a Jiřím Voskovcem, kteří mu umožnili fotografovat obnovenou scénu Osvobozeného divadla.

Poté, co se roku 1949 stal členem Svazu čs. výtvarných umělců a dostal nový ateliér v Rytířské ulici, začal se intenzivně věnovat portrétování slavných osobností. Z této doby pochází snad jeho nejznámější práce, a sice portrét katalánského malíře Salvadora Dalí, kterého jezdil fotografovat do Francie. Proslavil se též fotografiemi atleta Emila Zátopka; malířů Františka Tichého a Jana Zrzavého. Neméně významné jsou jeho portréty slavných osobností, které tehdy navštívily Prahu (L. Armstrong, M. Antonioni aj.)

V dalších letech spolupracoval s již zmíněným Zdeňkem Tmejem, spolu fotografovali ulice Prahy a pražských periferií. Roku 1958 dokonce ustál politické prověrky ve Svazu čs. výtvarných umělců - o jeho fotografie byl zájem i v nových poměrech. Problémy s politickým vedením se však ozvaly ještě jednou, a to v roce 1970, kdy Václav Chochola fotografoval hrob Jana Palacha, za což byl držen ve vazbě a následně podmínečně odsouzen na pět let.

V roce 1972 mu jistý pražský taxikář odcizil značnou část fotografického vybavení. Od té doby spolupracoval především se svou dcerou Blankou (též fotografkou) na kompletaci archivu a vydal několik odborných publikací. Nutno podotknout, že to byla právě dcera Blanka, kdo později inicioval výstavy jeho prací. Rok 1989 znamenal pro Václava Chocholu úspěch v podobě první výstavy v USA a udělení pamětní plakety Josefa Sudka. Práce na kompletaci objemného archivu nebraly konce a později v nich pokračovala samotná Blanka Chocholová. V souvislosti s tvorbou Václava Chocholy je nutné zmínit dokument Vzlety a pády, který v roce 2000 natočila Věra Chytilová. Velice podrobně se věnuje životu a tvorbě fotografického trojlístku Chochola, Ludwig a Tmej.

Fotograf Václav Chochola zemřel 27. srpna 2005 po krátké nemoci. Jeho jméno se nesmazatelně zapsalo do dějin čs. dokumentární, výtvarné a portrétní fotografie.

Opferlamm

Herecká filmografie

Filmy

1966 Sedmikrásky
1965 Perličky na dně

Dokumentární

2000 Vzlety a pády

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky