Robert Redford

Dlouho jsme si mysleli, že Robert Redford je mladší. Až v srpnu 2006 jsme se překvapivě dozvěděli, že mu není teprve šedesát devět, ale už rovných sedmdesát let. Inu, to se tak někdy stane, že se jednou napíše chybné datum a po desetiletí se pak traduje. V nejkřiklavějších případech se data uvedou na pravou míru až posmrtně (viz náš Vladimír Menšík).

Robert Redford se tedy narodil 18. srpna 1936 v Santa Monice v Kalifornii. Hercem ani původně být nechtěl, k filmu neměl nijak zvláštní vztah, jako student spíš sportoval (byl dobrý v baseballu) a projevoval určité malířské vlohy. Ke zkouškám na herectví se přihlásil jen kvůli doporučení známých, kteří se domnívali, že s takovou tváří je přímo předurčen pro to, aby se stal filmovou hvězdou.

Jeho herecká kariéra začínala velmi zvolna menšími rolemi na divadle a v televizi. Ale právě televize má tu moc, že dokáže představit herce velmi širokému publiku. A to by v tom byl čert, aby si té Redfordovy tváře filmové hvězdy, jak říkali přátelé, nevšiml někdo od filmu. A tak brzy přišla první nabídka. Roku 1961 hrál pětadvacetiletý Redford ve filmu VÁLEČNÁ ŠTVANICE. Po ní přišly ještě čtyři další filmy, ale až ten pátý mu přinesl větší filmovou slávu. Byla to filmová adaptace divadelní hry Neila Simona BOSÉ NOHY V PARKU (1967), kde si Redford zahrál hlavní roli po boku Jane Fondové.

Ovšem film, který mu měl zajistit definitivní postavení filmové hvězdy jej teprve čekal. Na plátnech kin se objevil v roce 1969 a jmenoval se BUTCH CASSIDY A SUNDANCE KID. Role sympatického bandity Redfordovi uvolnila ruce, mohl si vybírat role. Ne vždy měl šťastnou ruku, byť je nutno uznat, že některé z jeho neúspěšných filmů propadly trochu nespravedlivě (např. western WILLIE BOY z roku 1969), někdy zase odmítl hrát ve filmu, z něhož se pak stal trhák (například KMOTR, LOVE STORY, FRANCOUZSKÁ SPOJKA).

Důležitější než neúspěchy jsou ale nakonec úspěchy, a těch bylo v sedmdesátých letech také dost. Roku 1973 si zopakoval úspěch Sundance Kida, když se opět po boku Paula Newmanna a opět pod režijním vedením George Roye Hilla objevil ve filmu PODRAZ. Svou angažovanost předvedl ve třech politických filmech KANDIDÁT (1972), TAKOVÍ JSME BYLI (1973), VŠICHNI PREZIDENTOVI MUŽI (1976). Úspěšně se rozvíjela zejména spolupráce se Sydney Pollackem, se kterým natočil mimo jiné thriller TŘI DNY KONDORA (1975), nebo jeden ze svých nejlepších filmů JEREMIAH JOHNSON (1972). Vyvrcholení spolupráce Redford – Pollack, tedy minimálně pokud se týká oscarových ocenění, se stal roku 1985 film VZPOMÍNKY NA AFRIKU, kde se před kamerou sešel s Meryl Streepovou. Osmdesátá léta znamenají už pomalý ústup ze slávy, objevují se nové hvězdy, nové trendy. Stárnoucí Robert Redford už není tou nejzářivější z filmových hvězd, nicméně jeho jméno zůstává nadále (až na výjimky) zárukou kvality snímků, v nichž bude dál vystupovat, i jejich divácké přitažlivosti (například ZAŘÍKÁVAČ KONÍ z roku 1998).

Na počátku 80. let ovšem Redford rozvíjí také nové aktivity. Především usedá na režisérskou židli. A už jeho první film OBYČEJNÍ LIDÉ (1980) získává Oskara za režii (zde je třeba na okraj dodat, že za herectví se zatím Redfordovi Oscara získat nepoštěstilo). Během dalších dvaceti let přidal ještě pět filmů s poměrně vyrovnanou kvalitou (například VÁLKA O FAZOLOVÉ POLE z roku 1988 či BALADA O BAGGERU VANCEOVI z roku 2000).

Režijní práce ovšem není jedinou mimohereckou aktivitou Roberta Redforda ve světě filmu. Roku 1981 založil na svých pozemcích v Utahu středisko na podporu nezávislých filmařů Sundance Institut, který se zaměřil na vyhledávání a výchovu nových talentů a podporu jejich tvorby nezávislé na hollywoodské megaprodukci. Jejich snímky jsou pak představeny v rámci festivalu, který institut každoročně pořádá.

Robert Redford je rovněž znám jako zanícený ochránce přírody a podporovatel různých ekologických iniciativ.

Tomáš "Historik" Adamec