Robert Redford

„Občas se mě někdo zeptá, jak to dělám, že jsem se tolik let dokázal udržet na špičce popularity. Na to neumím odpovědět, protože to nevím. Já pro to v podstatě nedělám nic.“

Dnes je především oblíbený i uznávaný herec, oscarový režisér, zarytý ochránce přírody a oddaný podpůrce začínajících filmařů. Dá se však charakterizovat ještě tisíci dalšími způsoby. Blond filmový idol konce šedesátých a sedmdesátých let, jenž měl dost svých charismatických hrdinů a tak se přestěhoval za kameru. Z mladého amerického malíře cestujícího po Evropě, se nakonec stal úspěšným malířem na filmovém plátně. Basebalový přihazovač na střední škole, který nechal plavat své sportovní stipendium na coloradské univerzitě...

Dávno před tím, než se už jako úspěšný herec usadil v divokém, pro něj jistě především idylickém Utahu, vyrůstal rodák ze Santa Moniky pod kalifornským sluncem. Syn účetního Charlese Roberta Redforda přišel o matku ve stejném roce, kdy končil na střední škole. Mladý Charles Robert Redford (od počátku užíval jen Robert Redford), aktivní člen školního basebalového týmu své dětství prožíval docela neklidně a kvůli výstupům s alkoholem nakonec přišel o univerzitní stipendium. „Na dětství si vzpomínám jako na období, kdy jsem se snažil ze všech sil dostat se z domova, z Los Angeles. Ale jsem vděčný, že jsem poznal toto město ještě v době, kdy bylo nádherné, kdy jste ho mohli přejet na kole a kdy se v ulicích vznášela vůně kvetoucích pomerančovníků.“ Vůně stromů, pocity, dojmy a barvy zřejmě byly skutečně tím, co jej zajímalo víc než sport, ačkoli v něm vynikal. Nějaký čas studoval na Pratt Institute of Art a žil v Evropě, aby se věnoval malířství. Kde jinde by se mohlo lépe dýchat mladému umělci, než v Paříži? Snad jen ve Florencii, proto pobyl na obou místech. V roce 1958 se jednadvacetiletý Redford vrátil do Spojených států, do New Yorku a oženil se s o tři roky mladší Lolou Van Wagenen. „Když jsem poznal Lolu, všechna předsevzetí se rozplynula,“ vzpomíná, ačkoli se po sedmadvaceti letech manželství rozvedli.

Stále více se přesvědčoval o tom, že se štětcem neuživí, zvlášť když se mu s Lolou narodili čtyři potomci, přičemž jedno dítě zemřelo krátce po narození. Dcera Shauna Redford je dnes malířkou a jako první učinila v roce 1991 Roberta Redforda dědečkem. Syn David James Redford se živí psaním scénářů a druhá dcera Amy Hart Redford hraje. Protože po krátký čas studoval na Institute of Art, dostával se sice neplánovaně, ale stále více k herectví. „Nikdy jsem nechodil do žádné opravdové herecké školy, spadl jsem do hraní rovnou po hlavě.“ Začal na Broadwayi Bosýma nohama v parku, objevoval se v televizi a na začátku šedesátých let si zahrál ve filmovém protiválečném dramatu War Hunt.

„Hraji bytostně rád, rád se svou postavou naplno prožívám i její nejintimnější pocity. Vžít se do někoho je pocit zároveň krásný i hrozný.“

Filmy s hercem Robertem Redfordem maximálně využívaly dojmu, který zanechával mladík sympatického vzhledu, charismatu a přirozené inteligence. První velký zlom na cestě k filmovému úspěchu byly jeho osudové Bosé nohy v parku, s nimiž prorazil už na jevišti. Tentokrát v podobě úspěšné komedie s Jane Fonda. Zakrátko zrozená hvězda Roberta Redforda vytvořila dvojice s celou řadou oblíbených hereček své doby. V romantickém dramatu Takoví jsme byli to byl nesourodý pár Robert Redford a Barbra Streisand, v dramatu vracejícím se zpět v čase Velký Gatsby plavovlasý pár Robert Redford a Mia Farrow. Tím zřejmě nejvíce legendárním protějškem Roberta Redorda se ale měl stát Paul Newman. Dvojice jejich banditů – Butch Cassidy a Sundance Kid ze stejnojmenného westernu se zkrátka stala filmovou klasikou 20. století. Přitom k obsazení tehdy ještě nikterak známého Redforda bylo množství výhrad. Režírující George Roy Hill a představitel druhé hlavní role Paul Newman však na Redfordovi trvali a nikdy jim to nemohlo být vyčítáno. Znovu se s Paulem Newmanem sešel v komedii The Sting, za kterou získal svoji první a poslední oscarovou nominaci, coby herec.

Mezitím vytvořil sérii rolí v politických a společenských filmových kritikách doby. Spojené státy sedmdesátých let prohrály ve Vietnamu a topily se v politických skandálech. Dříve výhradně romantického hrdinu Roberta Redforda začali diváci potkávat například v dramatu ze senátorských voleb Kandidát, v thrilleru Tři dny Kondora nebo v dalším politickém dramatu – Všichni prezidentovi muži. Nakonec měl svých rolí sportovně vyhlížejícího, dokonalého plavovlasého Američana (má především irské předky) plné zuby a přestěhoval se na druhou stranu kamery. Jako režisér Robert Redford se zrodil v roce 1980, když už měl za sebou zisky z úspěšných titulů řady předešlých romancí (Takoví jsme byli, Velký Gatsby). Pokud s někým Redford spolupracoval častěji, byl to Sydney Pollack, s nímž hrál v svém prvním filmu War Hunt (1962). V režii Pollacka pak natočil This Property Is Condemned (1966), Jeremiah Johnson (1972), Takoví jsme byli (1973), Tři dny Kondora (1975), Elektrický jezdec (1979), Vzpomínky na Afriku (1985), Havana (1990).

Během dvou desetiletí především režisérské dráhy (1980 – 2000) si Redford dovolil i několik hereckých návratů. Některé byly skvělé, jiné zbytečné. V roce 1993 se vrátil na plátno v charismatické roli z rodu těch, jež vždycky toužil opustit. Jeho stárnoucí milionář, který nabídne Demi Moore milion dolarů za společnou noc, byl zklamáním, na nějž se snaží všichni zapomenout (Neslušný návrh). Zato jeden z divácky vůbec nejúspěšnějších filmů a to ať už to vezmete z jakéhokoliv pohledu – mezi filmy z prostředí Afriky, mezi filmovými přepisy slavných knih, filmy Meryl Streep a filmy herce Roberta Redforda jsou Vzpomínky na Afriku (1985) se sedmi Oscary a čtyřmi nominacemi. Karin Blixen v podání Meryl Streep s úvodními slovy „Měla jsem farmu v Africe...“ dokonale propadá kouzlu exotické země a zažívá osudovou i tragickou lásku k tajemnému (přitom téměř padesátiletému) Robertu Redfordovi.

„Při režírování mám pocit, jako bych kontroloval každý tah štětcem.“

Robert Redford, režisér a producent pocházející ze skromných poměrů pečlivě zvažuje snímky, jež opatří svým podpisem. Od roku 1980 do roku 2000 jich natočil přesně šest a ačkoli pouze za svůj režijní debut získal Oscara, dá se říct, že žádný z následujících snímků neklesl pod vysoký standard režiséra Redforda. Zrcadlí se v nich radost z práce s barvami, odstíny a kompozicemi. Záliba ve vše říkajících detailech a vidění scén v zajímavých celcích. „Mým prvním povoláním, mou první vášní bylo malování. Pak jsem se stal hercem, což je něco diametrálně odlišného, a nakonec jsem se dostal k režírování, které má podle mě k malování velice blízko. Kruh se uzavřel.“ Šestice jím režírovaných filmů je možná ještě známější než některé starší filmy herce Roberta Redforda. Díky jeho řemeslnému, úhlednému režisérskému rukopisu se snad ani nedá splést se v přiřazení díla k autorovi. Většinou snímky zakládá na vzpomínkových románových předlohách. Jako malíř na statickém plátně, zrcadlí režisér Redford emoce svých postav v prostoru každého záběru. Ve středu zájmu bývá příroda, její kombinace s hudbou, dokonalá kamera (Teče tudy řeka, Zaříkávač koní). Mírně zmást diváka by svým zařazením mohly zmást snad jen Otázky a odpovědi ze světa zákulisí televizních soutěží. Přesto opět tak dobře zvládnutých, že za ně Redford sklidil druhou nominaci na Oscara za režii.

První námět, který si Robert Redford vybral pro svoji režijní praxi však nebyl žádnou líbivou romancí z prostředí divoké přírody. Román Judith Guest umístil na předměstí Chicaga. Rodinné drama Obyčejní lidé o navenek stabilní, funkční rodině se setkalo s enormně příznivým ohlasem na straně diváků i kritiky. Zlatého Oscara si odnesl scénárista, herec v hlavní roli Timothy Hutton a především režisér Redford. Snad z pocitu zodpovědnosti a v touze nezklamat, dal si s příštím snímkem načas. Možná také proto, že se tentokrát angažoval i jako producent. Až o celých osm let později spatřila světlo světa, respektive tmu kinosálů Válka o fazolové pole. Chudí rolníci ve vyprahlé pustině Nového Mexika čelí vlivnému spekulantovi s půdou. V jejich kouzelném údolí se realita prolíná s fantasií a Robert Redford kombinující příjemnou kameru, hudbu a krajinu si užívá pohádkový tón.

Objevil si pro sebe a svůj život Utah, pro své filmové hrdiny Montanu, jako symbol volnosti a Chicago jako symbol nevlídného města. V Chicagu se odehrávají Obyčejní lidé, žil v něm Zaříkávač koní se svojí málo empatickou manželkou, rozhodne se tam odjet Norman z Teče tudy řeka. V Montaně se odehrají scény radostných zážitků z rybaření v horské přírodě s Bredem Pittem v hlavní roli (Teče tudy řeka s oscarem za kameru) i Zaříkávač koní. Obě tato Redfordova úspěšná rodinná dramata oslavují přírodu, návrat k vlastním kořenům, pozastavení paměti. Právě Zaříkávače koní Toma Bookera si jako jediného z hrdinů svých šesti filmů Redford sám zahrál.

Zatím poslední kousek zrozený pod jeho taktovkou je Legenda o slavném návratu. Splňoval opět všechny typické parametry rukopisu slavného leváka Redforda. Nostalgický příběh o setkání zlomeného muže s osudem je vyprávěn s bezpečným odstupem sedmdesáti let. Will Smith, Matt Damon a Charlize Theron tu byli vedle hudby doslova zkomponováni do efektních scén. Těch ponurých z prostředí první světové války, kde zemřela duše zlatého hocha ze Savannah i těch rozzářených vzpomínkových výjevů z předválečných slavných dnů a především golfových turnajů. Redford tu na pozadí zelených trávníků zalitých sluncem nebo s roztříštěnými kapkami vody v popředí oslavuje radost ze hry stejně jako předtím z rybaření v Teče tudy řeka.

„Svět rychle dospěl a objevily se nové problémy. Chci svůj čas užít smysluplněji.“

Režie jej do jisté míry uspokojovala, ale v krizi středního věku měl potřebu realizovat se na co nejvíce frontách. V roce 1985 se rozvedl  se svojí jedinou ženou Lolou (od roku 1999 je spojován s německou malířkou Sibyle Szaggars). „Jsem starší a zralejší, už nemohu být sexuálním idolem. Mé děti dospěly a já si s nimi dělám starosti, přemýšlím o nich. Když byly malé, nevadilo, že jejich otec je nalíčený a baví se na plátně s herečkami v dobře střižených šatech. Toužím teď více po osobní angažovanosti.“ V roce 1981 založil na svých pozemcích v Utahu Sundance Institut, pojmenovaný podle hrdiny Sundance Kida. Projekt na podporu začínajících filmařů nezůstal jen výukovým střediskem, ale jeho jméno se stalo jedním z nejvlivnějších světových filmových nezávislých festivalů. Další aktivitou zrozenou s myšlenkou Sundance, je kabelový kanál uvádějící v USA i v Evropě nezávislé, dokumentární a experimentální filmy. Robert Redford se s nadšením realizuje ve vzniku sítě center pro podporu nezávislých snímků a být uveden a oceněn v Sundance je dnes již slušná pocta. Ve srovnání s řadou festivalů s mnohem delší historií a přitom minimální prestiží, mladé Sundance pod rukama osmašedesátileté legendy prostě září.

Životní kariéra Roberta Redforda vyniká už v tom, že málokterý herec dosáhnul větších úspěchů v úloze režiséra. Uzavřený samotář, celý život zmítající se v rozporech mezi hraním schematických hrdinů a režírováním pro radost, úspěch i volnost, nachází už dlouho naplnění v podpoře ekologických programů. Navíc se umí podělit. Svým hrdinům i divákům zanechává zážitky a vzpomínky.

ČSFD.cz