foto

Lumír Peňáz

  • nar. 4.7.1931
    Ostrava, Československo
  • zem. 12.9.2012 (81 let)
    Brno, Česko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Lumír Peňáz se narodil 4. července 1931 v Ostravě. Roku 1954 vystudoval herectví na pražské DAMU (za studií statoval v Divadle na Vinohradech a ve školním DISKU) a do konce svého života se věnoval výhradně herecké práci na oblastních scénách.

Prošel tak Horáckým divadlem v Jihlavě (1954 – 1957), ostravským Divadlem Petra Bezruče (1957 – 1958), opět jihlavským Horáckým divadlem (1958 – 1959), Divadlem Vítězného února v Hradci Králové (1959 – 1967) a až do odchodu na odpočinek Divadlem bratří Mrštíků Brno, dnes Městské divadlo Brno (1967 – 1992). Po odchodu na penzi dále v Městském divadle hostoval jako asistent režie hlavně u režiséra Stanislava Moši (1984, 1987, 1988 a 1991 – 2002).

Lumír Peňáz byl charakterním hercem, jenž dostával především rozličné úlohy, v nichž však plně využil svého herectví a výrazových prostředků. Není bez zajímavosti, že ve všech svých angažmá byl znám a i hojně využíván jako „záskokář“, jenž dokázal ve velmi krátké době zvládnout náročný text a nahradit na poslední chvíli indisponovaného kolegu.

Na jeho herectví měl největší vliv režisér Milan Pásek. Mezi hry, u kterých byl Peňáz asistentem režiséra, si uveďme „Fuente Ovejuna“, „Sněhová královna“, „Svatá Jana“, „Vévodkyně valdštejnských vojsk“, „Ze života hmyzu“, „Caesar a Kleopatra“, „Lucerna“, „West Side Story“, „Oidipus vladař“, „Cyrano z Bergeracu“, „Brouk v hlavě“, „Radúz a Mahulena“ či „Romeo a Julie“.

Z počátcích se objevil v inscenacích „Naši furianti“ (Kudrlička), „Manon Lescaut“ (Grieux), „Romeo a Julie“ (Benvolio), „Hrátky s čertem“ (Solfernus), „Sen noci svatojánské“ (Lysandr), „Lucerna“ (Franc), „Filip II.“ (Don Juan), „Marie Stuartovna“ (Aubespine), „Třetí přání“ (Erlebach), „Gloria“ (Tony), „Revizor“ (Svistunov), „Jánošík“ (Šandor), „Figarova svatba“ (Figaro), „Věc Makropulos“ (Janek), „Válka s mloky“ (Antonín a Fred), „Veselé windsorské paničky“ (Berkdeber), „Jak se vám líbí“ (Amiens), „Ráno budeme dospělí“ (Jacques), „Večer tříkrálový“ (Vejražka), „Antonius a Kleopatra“ (Eros), „Šeherezáda“ (Ministr), „Náměstek“ (Páter Fontana) atd.

Od konce 60. let se na brněnských jevištích objevil jako Markýz Posa („Don Carlos“), A. A. Čackij („Hoře z rozumu“), Francouzský král Ludvík („Becket“), Trofimov („Višňový sad“), Polivokyta („Lesní panna“), Novinář („Bílá nemoc“), Phipps („Ideální manžel“), N. L. Tusenbach („Tři sestry“), Marshall („Lištičky“), Advokát („Dvaasedmdesátka“), Dauphin („Svatá Jana“), Žvanikin („Ženitba“), Velitel („Matka Kuráž a její děti“), Pantaleon Vocílka („Strakonický dudák“), Banquo („Macbeth“), Vypravěč („Vojna a mír“), Hamlet („Hamlet“), Učitel („Zkrocení zlé ženy“), Doktor Finache („Brouk v hlavě“), Lodní účetní („Cokoli chcete“), Psychiatr („Josef Švejk“) atp.

Do české kinematografie mohl Lumír Peňáz kvůli svým mimopražským angažmá proniknout za celou svoji hereckou kariéru pouze třikrát během normalizačních 70. a 80. let. Debutoval až ve druhé polovině 70. let v pětačtyřiceti letech jako okresní tajemník v melancholické komedii Antonína Kachlíka podle stejnojmenného románu Jaroslava Matějky NÁŠ DĚDEK JOSEF (1976).

Ihned následující rok ho opět obsadil režisér Antonín Kachlík do epizodní postavy družstevníka v příběhu O MORAVSKÉ ZEMI (1977) natočeným tentokrát podle románu Fanka Jilíka „Hesla na vratech“.

Svoji už třetí a poslední epizodní příležitost získal v 80. letech, když v hudební komedii Milana Muchny ÚNOS MORAVANKY (1982) byl nadstrážmistrem VB. Tím Peňázova filmová dráha po zbylých dvacet let nadobro skončila.

Nevyhýbal se ani spolupráci s brněnským rozhlasem („Bitva“, „Oliver Twist“, „Ondřejovo srdce“, „John Reed“, „Jak se máte, Vondrovi?“, „Život a dílo Viktora Laudy“, „Příliš vzdálená milá“ apod.), dabingem (BONANZA, OSUD ČLOVĚKA aj.), televizními filmy (PARCELA 60, KATASTR LUKOVICE, PŘÍPAD POBOŽNÉ MUMIE) a seriály (ČETNICKÉ HUMORESKY nebo HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO).

Dále se taktéž pedagogicky angažoval na brněnské Konzervatoři a svými fejetony přispíval do časopisu „Dokořán“. Jeho manželkou byla herečka Vilma Ascherlová (*1930) a dcerou také herečka Marcela Peňázová (*1957). Lumír Peňáz zemřel po dlouhé nemoci 10. září 2012 v Brně ve věku jednaosmdesáti let. Poslední rozloučení se konalo o týden později.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Filmy

1993 Případ Auffenberg (TV film)
1988 Ztráta paměti (TV film)
1986 Stopy zločinu: Případ pobožné mumie (TV film)
1983 Parcela 60, katastr Lukovice (TV film)
1982 Únos Moravanky
1977 O moravské zemi
1976 Náš dědek Josef
1973 Albert Einstein (TV film)

TV seriály

1999 Hříšní lidé města brněnského (TV seriál)
1997 Četnické humoresky (TV seriál)
Černá ruka (S01E12)

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace