foto

Eva Záběhlická

  • nar. 19.12.1922
    Praha, Československo
  • zem. 31.5.2011 (88 let)
    Praha, Česko

Biografie

Eva Záběhlická se narodila 19. prosince 1922 v Praze. Za okupace se například uvedla v Divadle Na Slupi v Praze (1943). Ovšem na klasickou hereckou kariéru nastoupila až po osvobození jako oblastní herečka.

Postupně prošla řadou scén: Oblastní divadlo J. K. Tyla v Kutné Hoře (1945 – 1946), Městské oblastní divadlo Karlovy Vary (1946 – 1947), zájezdové Vesnické divadlo (1948 – 1953), varnsdorfské Městské oblastní divadlo (1953 – 1959), klatovské Západočeské divadlo (1959 – 1961) a ještě Slezské divadlo Zdeňka Nejedlého v Opavě (1961 – 1984), z něhož odešla až na odpočinek.

Kromě toho od 70. let režijně spolupracovala s opavským Amatérským studiem mladých (např. „Mazlíčkové“). Během své čtyřicetileté kariéry se objevila ve dvou stovkách inscenacích a hrách. Své herecké nadání proměnila v rozličném repertoáru a ve velkém rozpětí různorodých postav. V herecké práci uplatnila mj. svůj hlasový projev, tělesné dispozice, mimiku a pohyby těla.

V počátcích sehrála Tameike („Tameike“), Bětušku („Paličova dcera“), Komornou („Věc Makropulos“), Nandu („Léto“), Modestu („Manon Lescaut“), Zlou sestru („Kytice“), Rosinu („Lazebník sevillský“), Axiniju („Les“), Dorinu („Tartuffe“), Hospodskou („Maryša“), Marianu („Lakomec“), Hořčičku („Sen noci svatojánské“), Gimblettu („Mam’zelle Nitouche“), Paní Hillovou („Pygmalión“), Rosavu („Strakonický dudák“), Mařenku („Nepokojné hody svaté Kateřiny“), Suzanne („Pohled do očí“), Marii („Večer tříkrálový“), Sibylu („Inspektor se vrací“), Bábu („Lucerna“) atd.

Od 60. let se předváděla na divadelních pódiích v dílech „Třetí přání“ (Božena), „Švejk za druhé světové války“ (Anna Kopecká), „Měšťáci“ (Akulina), „Don Carlos“ (Infantka Clara), „Faust, Markéta, služka a já“ (Historie), „Macbeth“ (Lady Makduffová), „R. U. R.“ (Nána), „Tři mušketýři po dvaceti letech“ (Jindřiška Anglická a d’Artagnanova matka), „Hoře z rozumu“ (Stařenka), „Peer Gynt“ (Aase), „Radúz a Mahulena“ (Nyola), „Zločin a trest“ (Ženština), „Ženský boj“ (Mařata), „Stříbrný vítr“ (Matka), „Drahomíra“ (Ludmila), „Strýček Váňa“ (Marina), „Oldřich a Božena“ (Bába), „Únos Sabinek“ (Veronika), „Tři sestry“ (Anfisa), „My Fair Lady“ (Higginsová), „Srpnová neděle“ (Vachová), opět „Maryša“ (Horačka), „Romeo a Julie na konci listopadu“ (Marie Dočkalová), „Naši furianti“ (Marie Dubská), „Slaměný klobouk“ (Teta Klotylda) aj.

Dlouhá léta byla Záběhlická kvůli svým mimopražským a pozdějším dlouholetým opavským angažmá českou kinematografií opomíjena a přehlížena. Až po svém odchodu z aktivní herecké divadelní dráhy se ve věku čtyřiašedesáti let poprvé postavila před filmové kamery.

Poprvé Záběhlickou do filmu přivedl režisér Jaromil Jireš, když ji ve svém životopisném snímku LEV S BÍLOU HŘÍVOU (1986) o hudebním skladateli Leoši Janáčkovi (Luděk Munzar) obsadil do úlohy starší ženy. O tři roky později se vrátila rolí ženy před obchodem v posledním psychologickém snímku režiséra Evalda Schorma VLASTNĚ SE NIC NESTALO (1988).

Film nikdy plně nedokázal využít jejího herectví. I o rok později pro herečku měl jenom epizodní úkoly. Byla ženou v šátku v příběhu BLÁZNI A DĚVČÁTKA (1989) Karla Kachyni a ještě také starou matkou Imrichovou v kriminálním filmu Jana Kubišty DIVOKÁ SVINĚ (1989). Po roce 1989 se na našem českém filmovém plátně zjevila už jen dvakrát.

Po trochu výraznější úloze babičky v pohádce PRINCEZNA ZE MLEJNA (1994) Zdeňka Trošky se úplně naposledy představila jako Schertlerová ve válečném dramatu režiséra Milana Cieslara DER LEBENSBORN – PRAMEN ŽIVOTA (1999). I toto bylo malé nenápadné rozloučení výrazné opavské herečky.

Po tomto snímku se už po zbylých dvanáct let na filmovém plátně nepředvedla. Vzhledem k tomu, že dlela svá angažmá v místech, kde nebyly televizní, dabingová či rozhlasová studia, v těchto médiích se objevovala pouze sporadicky (například televizní seriál NEJVĚTŠÍ Z PIEROTŮ a další).

Ze soukromí Evy Záběhlické toho mnoho nevíme, nic o jejím původu a vzdělání, pouze fakt, že byla provdána pod jménem Eva Smolíková. I po svém odchodu na penzi se nepřestala zajímat o dění v divadelnickém a hereckém světě. Za svou tvorbu byla Nadací Život umělce odměněna Cenou Senior Prix (1996). Eva Záběhlická zemřela v ústraní 31. května 2011 v Praze ve věku nedožitých osmdesáti devíti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky