foto

Vidya Balan

  • nar. 1.1.1979 (40 let)
    Palghat, Indie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

"Do světa filmu plného vyhublých těl a hrdinek jak vystřižených z obrázků přichází najednou zcela skutečná a přirozená Vidya - žena, která následuje svoje vlastní instinkty a má odvahu žít život podle sebe a ne ohýbat se podle konvenčních šablonek." časopis Verve, 2012

Vidya Balan pochází z jihozápadní Indie, ze státu Kérala. Otec je výkonným místopředsedou jedné kabelové společnosti, starší sestra pracuje v reklamě (2013). Doma mluvili směsí tamilštiny a malajalámštiny, dnes je Vidya ovšem zběhlá také v hindštině, maráthštině, angličtině a bengálštině. Vyrůstala na předměstí Mumbaie (Bombaje). Ke kariéře herečky jí údajně inspirovaly Shabana Azmi a Madhuri Dixit. V šestnácti (1995) se objevila v sitcomu, další televizní nabídku však odmítla - chtěla k filmu.

Rodiče ji v jejím rozhodnutí podporovali, nejprve však musela dokončit vzdělání. Na Mumbajské univerzitě získala magisterský titul ze sociologie. Po neúspěšných pokusech proniknout k filmu začala točit reklamy a videoklipy. Jejím filmovým debutem se stalo nezávislé bengálské drama BHALO THEKO (2003). Ztvárnění mladé Anandi vzpomínající svou minulost jí vyneslo bengálskou filmovou cenu Anandalok pro nejlepší herečku (2004).

Po půl roce zkoušek byla obsazena do svého prvního hindského filmu, muzikálového dramatu PARINEETA (2005). Role jí přinesla chválu kritiky, cenu Filmfare pro nejlepší debutantku a nominaci na cenu pro nejlepší herečku. Před natáčením komedie MUNNABHAI, DO TOHO! (2006), se školila u rozhlasových moderátorů, opět potěšila kritiku a film navíc slušně vydělal. Ženu postiženou roztroušenou sklerózou ztvárnila v romantickém dramatu GURU (2006), kde kritici poukazovali na její nevyužitý talent.

Komedie POCTA LÁSCE (2007) představila šest individuálních milostných příběhů a Vidya opět přesvědčila. Nominaci na druhou cenu Filmfare v kategorii nejlepší herečka jí přineslo ztvárnění ženy postižené disociativní poruchou v psychologickém thrilleru BLUDIŠTĚ (2007), zato role v následujících romantických komediích přijala kritika negativně a sama Vidya tvrdí, že v tomto období "usilovala o to, být někým jiným" a na základě kritiky se rozhodla nadále vybírat role, kterým "uvěřila".

Zlomem v její kariéře se stalo drama PAA (2009), ve kterém představovala svobodnou gynekoložku zápasící s progerií svého syna. Za film získala cenu Filmfare a první Screen Award pro nejlepší herečku. Na úspěch navázala úspěchem: černá komedie ISHQIYA (2010) s Nasíruddinem Šáhem, ve které hrála sexuálně manipulativní ženu. Před natáčením se cvičila v uttarpradéšském dialektu a touto rolí se odklonila od tradičního zobrazení ženy. Na Filmfare získala cenu kritiků, druhou Screen Award pro nejlepší herečku v řadě a nominaci na cenu Filmfare pro nejlepší herečku. Semibiografický thriller s Rani Mukerdží NO ONE KILLED JESSICA (2011), další nominace na cenu Filmfare pro nejlepší herečku a kasovní úspěchy. Film byl inspirován případem vraždy modelky Jessicy Lal na prominentní párty (1999) a Vidya hrála její málomluvnou sestru Sabrinu. Kritiky byly celkově smíšené, jejímu výkonu se však dostalo uznání.

Ve stejném roce "hostovala" v malajlamském historickém akčním dramatu URUMI (2011) o portugalském dobývání Indie. Během příprav na roli kontroverzní herečky Silk Smithy v životopisném dramatu-muzikálu THE DIRTY PICTURE (2011) nabrala údajně 12 kilogramů. Roli označila jako svoji dosud nejodvážnější a podle několika kritiků se jednalo o její dosud nejlepší výkon. Film se stal hitem, Vidyi přinesl třetí Screen Award, druhou cenu Filmfare a Národní filmovou cenu pro nejlepší herečku.

V thrilleru KAHAANI (2012) pátrá coby těhotná manželka v Kalkatě během Festivalu boha Durgy po svém zmizelém muži. Opět široký kritický ohlas a slušné kasovní výsledky. Vidya se před natáčením setkávala s těhotnými ženami a za roli získala čtvrtou Screen Award pro nejlepší herečku v řadě a a třetí cenu Filmfare pro nejlepší herečku.

V květnu 2012 oznámila vztah s producentem Siddharthou Roy Kapurem, za kterého se pak v prosinci, během uzavřeného obřadu, provdala. Od časného dětství se podle tradice učila karnatackému tanci, ale nechala toho, protože lekce se konaly brzy ráno v neděli a ona není ranní ptáče. Je vegetariánkou. Je aktivní v sociální oblasti, bojuje za práva žen, za lepší výživu a vzdělání pro děti. Na otázku víry odpovídá, že jí má mnoho a s Bohem rozmlouvá neustále, není však zbožná v konvenčním, organizovaném smyslu.

A tak herečka, která zpočátku přitahovala pozornost kritiků pro svoji kolísající tělesnou hmotnost a bídný vkus v oblékání, je nyní uznávána pro to, že si zachovala osobitost a svými svéhlavými, nezávislými hrdinkami prolomila bollywoodské stereotypy. V současné době je považována za "top star" indické - hindské – kinematografie a India Today ji zařadil do seznamu "25 energických žen". Celkem dosud (2013) získala Vidya Balan pět cen Filmfare (z toho třikrát pro nejlepší herečku) a pět Screen Awards. V roce 2013 byla členkou poroty na Filmovém festivalu v Cannes.

Marek "džanik" Janík

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace