foto

Albert Einstein

  • nar. 14.3.1879
    Ulm, Württemberg, Německá říše
  • zem. 18.4.1955 (76 let)
    Princeton, New Jersey, USA
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

"Existuje tisíce způsobů, jak zabít čas, ale žádný, jak ho vzkřísit."

Albert Einstein byl teoretický fyzik a jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Narodil se 14. března 1879 v Ulmu v Německu.

Einstein se narodil v židovské rodině, jeho rodiči byli Hermann Einstein, obchodník, který později pracoval jako elektrochemik, a jeho žena Pauline. Albert navštěvoval katolickou obecnou školu a na naléhání své matky bral hodiny houslí.

Když bylo Albertovi pět let, jeho otec mu ukázal kapesní kompas a Einstein poznal, že něco v "prázdném" prostoru musí působit na střelku. Později tuto zkušenost popsal jako jednu z nejdůležitějších ve svém životě. Ačkoli pro zábavu stavěl fyzikální modely a mechanická zařízení, byl považován za pomalého žáka, pravděpodobně kvůli dyslexii, ostýchavosti nebo velmi vzácné a neobvyklé struktuře svého mozku. Později sám Einstein přisuzoval svoje objevy v teorii relativity právě této pomalosti.

Einstein se začal učit matematiku, když mu bylo dvanáct let. Traduje se pověst, že v matematice propadal, ale není to pravda. Příčinou je změna známkování, která způsobila v pozdějších letech zmatek. V době Albertova dospívání podporovali jeho intelektuální zájmy dva strýcové, kteří mu poskytovali knihy o vědě a matematice.

"Dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Ale u vesmíru to není tak jisté."

V roce 1894, poté, co zkrachovala Hermannova elektrotechnická firma, se Einstein přestěhoval s rodiči z Mnichova do Pavie v Itálii. Albert kvůli tomu nedokončil střední školu. Ve svých 16 letech se přihlásil na přijímací zkoušky na Spolkovou vysokou technickou školu v Curychu. Ve fyzice a matematice sice dopadl na výbornou, ale propadl v ostatních předmětech. Bylo mu doporučeno dokončit střední školu a přihlásit se znovu. Odmaturoval na Kantonální škole v Aarau v roce 1896. Při druhém pokusu již byl na curyšskou Polytechniku přijat. Téhož roku se zřekl německého občanství a zůstal bez státní příslušnosti.

Školu dokončil o čtyři roky později. Během studií v roce 1898, Einstein potkal Milevu Marićovou, přítelkyni Nikoly Tesly. Během těchto let Einstein probíral své vědecké zájmy se skupinou blízkých přátel, včetně Milevy. Švýcarské občanství dostal v roce 1901. S Milevou měl nemanželskou dceru Liserl, která krátce po porodu zemřela na záškrt.

Po promoci nemohl Einstein najít žádné vysokoškolské učitelské místo, hlavně kvůli tomu, že jeho mladická drzost rozčilovala většinu jeho profesorů. Otec jednoho z jeho spolustudentů mu v roce 1902 pomohl získat místo technického asistenta na švýcarském patentovém úřadě. Einstein tam posuzoval význam patentových přihlášek vynálezů, které vyžadovaly znalost fyziky. Také se učil rozeznávat podstatu přihlášek navzdory jejich občasnému nedostatečnému popisu. Někdy i při posuzování praktičnosti opravoval chyby v návrzích patentů.

"Teorie relativity může platit tisíc let a o den později může být vyvrácena."

Einstein se s Milevou oženil 6. ledna 1903. Jejich manželství bylo vzájemným osobním a intelektuálním partnerstvím, neboť Mileva byla matematička. Einstein popisoval zamilovaně Milevu jako "bytost, která je mi rovná a která je tak silná a nezávislá, jako jsem já." Mileniným původním snem byla medicína, ovšem její láska k matematice a fyzice nakonec zvítězila a stala se pátou ženou, která byla přijata ke studiu na curyšské polytechnice.

V roce 1904 získal místo na švýcarském patentovém úřadu nastálo. O rok později získal doktorát za práci "O novém určení molekulárních rozměrů." Tentýž rok napsal čtyři články, které se staly základem moderní fyziky. Dokázal to, aniž by se odkazoval na odbornou literaturu a aniž by své teorie diskutoval s vědeckými kolegy. Za vysvětlení fotoelektrického jevu získal Einstein roku 1921 Nobelovu cenu. V roce 1906 byl Einstein povýšený na revizora druhé třídy. V roce 1908 bylo Einsteinovi uděleno oprávnění učit v Bernu jako soukromý docent, který neměl nic společného s univerzitou. V roce 1911 se Einstein stal profesorem na Pražské univerzitě. V té době úzce spolupracoval s Marcelem Grossmanem. V roce 1912 začal Einstein mluvit o času jako o čtvrtém rozměru.

Od roku 1914 až 1933 byl ředitelem Fyzikálního ústavu císaře Viléma a během této doby obdržel Nobelovu cenu a učinil objevy, které nejvíce otřásly světem. Einstein a jeho někdejší student Leó Szilárd v roce 1926 spoluvynalezli unikátní typ chladničky, nazývaný též Einsteinova chladnička.

"Je otázka, co je pro vědce významnější, zda znalost faktů či fantazie."

Když v roce 1933 Adolf Hitler získal moc, nenávist k Einsteinovi dosáhla nové úrovně. Byl nařčen národně-socialistickým režimem z tvoření "židovské fyziky" proti "německé, árijské fyzice". Einstein uprchl do USA, kde získal povolení k trvalému pobytu, ale FBI ho sledovala. Přijal místo na nově založeném Institutu pro vyšší studia v Princetonu v New Jersey. V roce 1940 se stal americkým občanem, přestože si uchoval své švýcarské občanství. V roce 1948 Einstein pracoval v komisi, která založila Židy podporovanou soukromou a na výzkum zaměřenou Brandeisovu univerzitu. 30. března 1953 vydal revidovanou sjednocenou teorii pole.

Einstein zemřel v Princetonu 18. dubna 1955. Kremace jeho těla proběhla ještě tentýž den v Trentonu v New Jersey. Analýzy Einsteinova mozku v roce 1999 týmem na McMasterově Univerzitě odhalily, že jeho jedna část Einsteinovi chyběla a kvůli její kompenzaci byl Einsteinův temenní lalok o 15 % větší než obyčejně bývá. Tato oblast mozku je zodpovědná za matematické myšlení, vizuálně prostorové vnímání a představy pohybu.

Albert Einstein byl respektovaný pro svou přátelskost zakořeněnou v jeho pacifismu. Byl skromný, co se jeho schopností týkalo a měl jasné názory na módu — například zmenšil svůj šatník natolik, aby se nemusel rozhodovat, co si vzít na sebe. Nejedl maso a hlásil se k vegetariánství. Občas měl hravý smysl pro humor a vyžíval se v hraní na housle a v jachtingu.

Během Einsteinových 72. narozenin v roce 1951 se ho pokoušel neznámý fotograf přemluvit, aby se na snímku usmál. Protože Einstein tohle dělal pro fotografy již mnohokrát, vyplázl na něho místo toho jazyk. Obrázek se stal ikonou v moderní kultuře pro jeho kontrast, kdy geniální vědec je zachycen v humorném okamžiku. Na jeho počest po něm byla pojmenována fotochemická jednotka einstein, chemický prvek einsteinium a planetka 2001 Einstein. V pozdějších letech jeho sláva zastínila ostatní vědce a Einstein se stal synonymem pro člověka s velmi vysokou inteligencí nebo zkrátka génia. Jeho tvář se stala jednou z nejznámějších na celém světě. V roce 1999 ho časopis Time vybral jako Osobnost století.

"Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny."

Jiří "BloodMax" Neubauer

Herecká filmografie

TV seriály

2010 Svět vynálezů Wallace a Gromita (TV seriál) - a.z.

Dokumentární

2015 Deux bombes pour une espionne - a.z.
2014 Tajemství vesmíru: Velcí vědci (TV film) - a.z.
2013 Star Trek: Secrets of the Universe (TV film) - a.z.
2012 Kniha tajemství Ameriky (TV seriál) - a.z.
2009 Wer hat Angst vor Wilhelm Reich? (TV film) - a.z.
2008 Einstein - a.z.
Hitlerovi bodyguardi (TV seriál) - a.z.
The Strangest Dream - a.z.
2006 Proroci science fiction (TV film) - a.z.
Ztracené světy (TV seriál) - a.z.
1993 Audiovizuální encyklopedie (TV seriál) - a.z.
Einstein podle Ritchieho (TV film) - a.z.
1979 Albert Einstein - a.z.
1974 Swastika
1973 Double Headed Eagle: Hitler's Rise to Power 1918-1933 - a.z.
1940 Věčný žid - a.z.
1939 World Leaders on Peace and Democracy

TV pořady

1981 20 heures le journal (TV pořad) - a.z.

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace