John Lennon

Život Johna Lennona provází mnoho mýtů a informací, které jenom přidávají na věhlasu jeho osobnosti. Například se tvrdilo, že přišel na svět při jednom z nejhorších náletů na Liverpool. Jak bylo po letech uvedeno, onoho 9. října 1940 se nad britským přístavem žádné letadlo neobjevilo…

Jeho otec Alfred se seznámil s matkou Julií – v kině. Oba byli filmoví maniaci a Julia kvůli představení málem zmeškala vlastní svatbu. Krátce poté se Alfred vydal na moře a když se nehlásil ani neposílal peníze, měla Julia za to, že rodinu opustil. Nebyla to pravda, Alfred seděl v USA ve vězení kvůli pašování alkoholu.

Malý John neměl dětství příliš lehké kvůli přísné výchově Juliiny sestry Mary Elizabeth zvané Mimi. Našel si proto svou vlastní zábavu v psaní příběhů a básniček, ale také v hudbě. Od strýce si vyprosil starou foukací harmoniku a hrál na ni usilovně i v autobusu, až mu řidič řekl, že jestli s ním pojede druhý den znovu, dostane pořádný nástroj. Svůj slib splnil a možná se i dozvěděl, kam tím posunul světovou pop-music.

Na gymnáziu v Quarry Bank, kam nastoupil v roce 1952, kolem sebe soustředil John partu kamarádů (Pete Shotton, Ivan Vaughan, Nigel Walley, Eric Griffiths) a vzniká skupina The Quarry Men (dalším mýtem je tvrzení, že správný termín je Quarrymen). Po slavném 6. červenci 1956 a seznámení s Paulem McCartneyem se ti dva začínají trumfovat v psaní písniček – Paul předvedl Johnovi své první pokusy a Lennon se nechtěl nechat zahanbit. Hovoří se o stovkách skladeb, ovšem většina z nich byla nenávratně zničena na jaře 1963, kdy Paulova nová známost, herečka Jane Aster, zavelela k úklidu a spoustu papírů vyházela…

Na College of Art, kde byl Lennon umístěn do tzv. „píšící“ třídy, se seznamuje s nadaným malířem Stuartem Sutcliffem. Když nadaný mladík prodá jeden ze svých obrazů, přemluví ho John, aby si koupil baskytaru a hrál s jeho skupinou. Potíže jsou s bubeníky, postupně odejdou Colin Hanton, Thomas Moore a až syn majitelky Casbah baru Mony Best Peter Randolph zakotví ve skupině na delší dobu – především proto, že má vlastní bubny.

V té době se také Lennon seznamuje s Cynthií „Cyn“ Powell – jak sami žertem říkali oba dva, našli v sobě zalíbení, protože jeden viděl hůř než druhý. V roce 1960 míří sestava John Lennon, Paul McCartney, George Harrison, Pete Best a Stuart Sutcliffe do Hamburku, kde kromě spousty vylomenin v osmihodinových hracích maratónech získají nezbytné ostruhy. O Lennonovi existují z tohoto období neuvěřitelné příběhy: jednou přišel na pódium naprosto opilý se záchodovým prkénkem kolem krku, jindy močil z okna na kolemjdoucí, na podnapilé publikum řval necelých dvacet let po válce „Fuckin‘ nazis!“ Ale souhra vynášela Beatles stále výš, navíc v Hamburku natáčejí jako doprovodná skupina sérii čtyř singlů s Tony Sheridanem – tyto desky se oklikou dostanou k majiteli hudebního obchodu v Liverpoolu Brianu Epsteinovi a ten si Beatles zaváže pětiletou smlouvou. Příznačné je, že když požaduje po Beatles 25 % podíl, je to „držkatý“ Lennon, kdo opáčí: „Nestačilo by vám jen dvacet?“

V polovině roku 1962 sděluje Cynthia Lennonovi, že s ním čeká dítě, pár se tedy 23. srpna vezme, ale sňatek Epstein z reklamních důvodů před fanoušky tají. Začíná totiž rapidně růst popularita, takže i narození Charlese Juliana Lennona (8. 4. 1963) je veřejnosti zamlčeno. Lennon vedle skládání hudby vytváří knížku poněkud potrhlých příběhů se záměrnými pravopisnými chybami nazvanou „In His Own Write“ (parafráze na oblíbené tituly … vlastními slovy) a získává za ni Foyelovu cenu.

Popularita mu stále více začíná vadit, na recepcích se nechová podle protokolu, jeho odpovědi jsou hodně kousavé, takže Epstein má co urovnávat. Nelíbí se mu ani pojetí obou filmů s Beatles – o prvním tvrdí, že nebyl až tak špatný, ale Beatles v něm byli jako hosté. Help! už mu přišel vysloveně nepovedený.

Aféra „Beatles jsou populárnější než Ježíš“ v reakci na rozhovor s novinářkou Maureen Cleave v novinách Standard Evening (4. 3. 1966) byla účelově rozdmýchána po zkresleném přetištění americkým magazínem Datebook na konci září téhož roku. Dva DJ americké stanice WAQY – Tommy Charles a Doug Layton – potom rozdnýchají akci Beatles Burn-In, která vážně ohrozí celé americké turné a Beatles jenom utvrdí v názoru přestat koncertovat. John je v té době závislý na drogách a zoufale hledá nový smysl života, který mu jeho rodina neposkytuje. Nachází ho až ve spojení s japonskou avantgardní umělkyní Yoko Ono, s níž se setkává v Indica Gallery u příležitosti její chystané výstavy – pikantní je, že se dodnes přesně neví, zda to bylo 9. nebo 10. listopadu 1966. S Cynthií ještě odjíždí do Indie na transcendentální kurs meditace u jogína Mahariši Maneše (únor – duben 1967), ale při zpáteční cestě vychrlí na svou ženu všechny nevěry a sdělí ji, že se hodlá rozvést. V téže době spolupracuje s dvorním režisérem Richardem Lesterem na filmové adaptaci protiválečné knihy „Jak jsem vyhrál válku“ – má zde roli desátníka Gripweeda.

S Yoko začíná jeho provokativně-rádobyumělecký život, počínající LP Unfinished Music No. 1 – Two Virgin, na jejímž obalu jsou zvěčněni nazí. Yoko je s Johnem těhotná, ale potratí, přesto se ti dva 20. března 1969 na Gibraltaru vezmou (do USA nedostane Lennon vízum a do Francie zase nemůže jet Yoko). Poté následuje jejich slavné turné Bed-In v Amsterdamu, Vídni a Torontu, během nějž nahrává Lennon jeden ze svých nejpopulárnějších protestsongů „Give Peace a Chance“, v hotelovém pokoji byl na magnetofon Nagra zachycen každý, kdo právě procházel kolem.

Pověstné byly i filmové experimenty této dvojice. Yoko natočila diskutovaný snímek Bottoms (365 desetivteřinových záběrů nahých zadků různých lidí), spolu pak film Rape (kamera pronásleduje dívku do jejího domu a tam ji virtuálně znásilní) nebo hrátky s kamerou zaznamenávající starty kosmických lodí – záběr trvající dvě minuty je zpomalen na hodinu a půl…

Paul McCartney opustil Beatles v dubnu 1970 a na konci roku podal na ostatní tři členy skupiny žalobu ohledně vypořádání poměrů ve společnosti Apple. Beatles spolu nehráli, ale oficiálně byli zrušeni výrokem britského soudu až o tři roky později. Lennon v této době absolvoval léčebnou terapii na klinice prof. Arthura Janova (metoda primárního výkřiku) a v roce 1972 se definitivně přesunul s Yoko do USA. Problém byl v tom, že Lennon měl pouze turistické vízum a administrativa prezidenta Nixona mu v žádném případě nehodlala umožnit trvalý pobyt, onu pověstnou „Zelenou kartu“. V té době procházel krizí i jeho vztah s Yoko Ono – na 18 měsíců se rozešli, ovšem jak bylo později prokázáno, Japonka poslala s Johnem „sekretářku“ May Pang, která ji o manželovi podávala přesné zprávy.

John stanul na pódiu naposledy 28. listopadu 1974 v Madison Square Garden jako host Eltona Johna – byl to výsledek sázky, že jeho singl „Whatever Gets You Thru The Night“ stane na nejvyšší příčce amerického žebříčku. Krátce nato se opět dává dohromady s Yoko a v den jeho 35. narozenin se mu narodí druhý syn Sean Ono Taro Lennon. John dva dny předtím dostal vytouženou „Zelenou kartu“ a vyhlašuje, že končí s hudební aktivitou. S Paulem se osobně vidí naposledy 25. dubna 1976.

Od jeho posledního LP uplynulo pět let, když se ho syn Sean zeptal, zda byl jedním z Beatles. Jak John později zjistil, u sousedů viděl LP „Yellow Submarine“. Tato otázka ho vedla znovu k návratu do studia, vznikl materiál na desku „Double Fantasy“ a posléze i na posmrtnou „Milk And Honey“. Po nejdelším rozhovoru v jeho životě pro časopis Playboy si na něj před jeho domem Dakota u newyorského Central Parku počíhal vyšinutý Mark David Chapman a onoho 8. prosince 1980 ukončil čtyřmi výstřely jeho život – prostřelil mu podklíční tepnu a John i přes rychlý odvoz do nemocnice de facto vykrvácel. Stalo se tak několik hodin poté, co si Chapman od Johna nechal podepsat jeho poslední LP. Pachatel prohlásil, že od roku 1966, kdy se Lennon pohrdavě vyjádřil o Ježíšovi, plánoval jeho zabití – i všech ostatních Beatles a několika herců. Za svůj čin byl odsouzen na doživotí.

Yoko Ono po smrti Lennona prožila několik krušných událostí, včetně okradení od svých zaměstnanců, ale nadále šíří Lennonovo dílo. Oba jeho synové se pokoušeli uplatnit na hudební scéně – Julianovi se to dařilo o něco lépe, ale ani jeden se v širším měřítku neprosadil. Lennon je pro své názory a poněkud naivní mírovou politiku nazýván bouřlivákem a humanistou – v roce 2002 ho hlasování stanice BBC o nejvýznamnějších sto Britů vyneslo na 8. místo. Jeho písně jsou známy dodnes, i když některé (například „Instant Karma“) jsou využity i pro reklamní účely.

Robert "Robbi" Pavelka