foto

Pierre Brasseur

  • nar. 22.12.1905
    Paříž, Francie
  • zem. 16.8.1972 (66 let)
    Brunico, Itálie

Biografie

Pierre Brasseur, vlastním jménem Pierre-Albert Espinasse, se narodil v Paříži a pocházel z herecké rodiny, jejíž tradice sahá až do poloviny 19. století. Jeho rodiče byli členy divadelní společnosti Sarah Bernhardt a rodinná profese logicky i Pierra vedla k hraní, přičemž přijal jméno své matky Germaine Brasseur jako umělecký pseudonym. Nedostal se sice na konzervatoř, ale herecké vzdělání získal u slavných herců té doby (Harry Baur, Fernand Ledoux), ve dvacátých letech pak zahájil svou kariéru ve filmu i divadle, jeho jevištní práce se odehrávala na několika scénách (Théâtre Daunou, Théâtre Antoine), ve svých začátcích se pokusil prosadit i jako autor divadelních her prezentovaných na jevišti Théâtre de l'Oeuvre, později ale od vlastního psaní upustil.

Pierre Brasseur točil filmy bezmála padesát let a má na svém kontě 150 rolí, debut na stříbném plátně si odbyl jako devatenáctiletý prozatím bezejmennými úlohami hned ve třech filmech z roku 1924. Popularitu a oblibu u diváků získal ale až po nástupu zvukového filmu, kdy se stal vyhledávaným představitelem mladých milovníků v titulech různých žánrů; spolupracoval přitom s dnes již zapomenutými tvůrci, ale i s režiséry slavných jmen (Marcel Carné, Anatole Litvak, André Berthomieu). Střídal přitom hlavní role s vedlejšími a zvláště třicátá léta pro něj byla obdobím značného vytížení, kdy točil několikrát ročně, účinkoval ve francouzských verzích převážně německých filmů, z našeho pohledu pak může být zajímavá hlavní dvojrole v komedii VYSNĚNÝ MUŽ (Le mari reve, 1936), což byl film natočený podle české veselohry Život je pes se scénářem Hugo Haase. Z této doby stojí za zmínku Brasseurova účast v mezinárodně oceněném filmu NÁBŘEŽÍ MLH (Le quai des brumes, 1938), v němž se objevil po boku dalších velkých hvězd francouzské kinematografie. Několikrát hrál také v komerčně úspěšných filmech se slavným Fernandelem, při velmi početné filmografii není s podivem, že se před kamerou potkal i se svou tehdejší manželkou Odette Joyeux (1914-2000), taktéž slavnou herečkou. Hráli spolu například ve filmové adaptaci operety VĚČNÝ VALČÍK (Valse éternelle, 1936).

V době druhé světové války s obecným omezením filmování ubylo i rolí u Brasseura, z této doby si pozornost zaslouží jeho kreace alkoholika Rolanda v dramatu LETNÍ SVĚTLO (Lumiére d'éte, 1943), hned po válce na sebe ale výrazně upozornil velkou rolí ve filmu DĚTI RÁJE (Les enfants du paradise, 1945), který byl nominován na Oscara. Následně obnovil své předválečné aktivity a znovu točil několik filmů ročně, většina z nich je ale u nás naprosto neznámá. Některé umělecky ambiciózní projekty se však nesetkaly s pochopením, jako například stylizované lyrické drama BRÁNY NOCI (Les portes de la nuit, 1947), naopak sázkou na jistotu byly filmy vycházející z klasických předloh jako byli MILENCI Z VERONY (Les amants de Vérone, 1949), později pak VĚŽ NESLESKÁ (La tour de Nesle, 1955). Koncem čtyřicátých let zazářil především na scéně divadla Théâtre Marigny, na jiné scéně Théâtre Sarah Bernhardt se pak realizoval i jako divadelní režisér (Kean).

V padesátých letech vytvořil Pierre Brasseur portréty několika skutečných historických osobností ve výpravných titulech jako RASPUTIN (Raspoutine, 1954) nebo NAPOLEON (Napoléon, 1955). Z této doby pak za zmínku stojí Clairův film ŠEŘÍKOVÁ BRÁNA (La porte des lilas, 1957), který mu vynesl nominaci na cenu BAFTA za nejlepší herecký výkon. Z následujících let filmoví odborníci dodnes vyzdvihují jeho kreace ve filmech BURZIÁNI (Les grandes familles, 1959) nebo OČI BEZ TVÁŘE (Les yeux sans visage, 1960). V průběhu 50. a 60. let se také zúčastnil v té době oblíbených povídkových projektů, jako byly například SLAVNÉ LÁSKY (Les amours célebres, 1961). Před kamerou se setkal i se svým synem Claudem Brasseurem (kriminální komedie LUCKY JO z roku 1964), příležitostně začal pracovat i pro televizi. Stále zůstával aktivní i v divadle, jeho domovskou scénou v 60. letech bylo především Théâtre de Paris, zúčastnil se také úspěšných turné po celé Francii. V roce 1961 jako jeden z prvních obdržel prestižní divadelní cenu Prix du brigadier za svou roli v představení Drahý lhář od amerického dramatika Jerome Kiltyho.

Několik filmů ze závěru Brasseurovy herecké kariéry je dobře známo i našim divákům, tím posledním byla historická komedie MANŽELÉ Z ROKU II. (Les mariés de l'an II, 1971). Spolu s dalšími francouzskými herci své generace pak v Itálii točil film NEJKRÁSNĚJŠÍ PŘÍBĚH MÉHO ŽIVOTA (La piu bella serata della mia vita, 1972). Film vznikal v alpském letovisku Brunico a krátce před jeho dokončením Pierre Brasseur náhle zemřel na infarkt. Pohřben je na slavném pařížském hřbitově La chaise.

Pierre Brasseur byl dvakrát ženatý. První manželkou byla slavná filmová herečka Odette Joyeux (1914-2000), s níž žil v letech 1935-1945. Z tohoto manželství pochází syn, neméně slavný herec Claude Brasseur (*1936). V roce 1947 se pak jeho druhou manželkou stala pianistka Lina Magrini, s níž se rozvedl po čtrnácti letech (1961). Posledních pět let života byla jeho životní partnerkou významná francouzská šansoniérka Catherine Sauvage (1929-1998).

Pavel "argenson" Vlach

Herecká filmografie

Filmy

1972 Kraksa
1971 Macédoine
Manželé z roku II
1970 Fleur, La (TV film)
1969 Les frères Karamazov (TV film)
1968 Goto, ostrov lásky
La petite vertu
Les oiseaux vont mourir au Pérou
Ve znamení Monte Christa
1967 Blázen z laboratoře 4
1966 Fortuna
Pas de panique
Srdcový král
Un monde nouveau
Život na zámku
1965 Deux heures à tuer
La Métamorphose des cloportes
Or du duc, L'
Pas de caviar pour tante Olga
Umorismo in nero
1964 Grain de sable, Le
Lucky Jo
1963 Abominable homme des douanes, L'
Comédiens, Les
Liola
Magot de Josefa, Le
Un soir... par hasard
1962 Le Crime ne paie pas
Les bonnes causes
Nevítaný dědic
Petits matins, Les
Rencontres
1961 Amours célèbres
Candide ou l'optimisme au XXe siècle
L'Affaire Nina B.
Pleins feux sur l'assassin
Rencontres
Vive Henri IV... vive l'amour!
1960 Cartagine in fiamme
Krásný Antonio
Le dialogue des Carmélites
Oči bez tváře
1959 Messieurs les ronds de cuir
Tête contre les murs, La
Zelená kobyla
Zákon
1958 Burziáni
La Vie à deux
Sans famille
1957 Šeříková brána
1955 La Tour de Nesle
Napoléon
Oasis
1954 Raspoutine
1953 Pocharde, La
Vestire gli ignudi
1952 Bergère et le ramoneur, La
Jouons le jeu
Radovánky
Rideau rouge, Le
Torticola kontra Frankensberg
1951 Barbe-Bleue
Mains sales, Les
První po Bohu
1950 Homme de la Jamaïque, L'
Julie de Carneilhan
Ztracené vzpomínky
1949 Milenci z Verony
Millionnaires d'un jour
Portrait d'un assassin
1948 Croisière pour l'inconnu
Nuit blanche, La
Secret de Monte-Cristo, Le
1947 Arche de Noé, L'
Revanche de Baccarat, La
Rocambole
1946 Amour autour de la maison, L'
Brány noci
Femme fatale, La
Jericho
Pays sans étoiles, Le
Pétrus
1945 Děti ráje
1943 Adieu Léonard
Deux timides, Les
Soleil a toujours raison, Le
Světlo léta
1942 Croisée des chemins, La
Promesse à l'inconnue
1941 Trois Argentins à Montmartre
1940 Claudine
Sixième étage
Tobie est un ange
1939 Chemin de l'honneur, Le
Dernière jeunesse
Frères corses
Frères d'Afrique
Père Lebonnard, Le
Ultima giovinezza
1938 Café de Paris
Gosse de riche
Grisou
Hercule
Le Schpountz
Nábřeží mlh
Tři lásky Giuseppa Verdiho
Visages de femmes
1937 Claudine à l'école
Reine des resquilleuses, La
Vous n'avez rien à déclarer?
1936 Mademoiselle ma mère
Passé à vendre
Pattes de mouches, Les
Prête-moi ta femme
Taneček panny Márinky (francouzská verze)
Une femme qui se partage
1935 Bout de chou
Jeunesse d'abord
Jonny, haute-couture
Le bébé de l'escadron
Miroir aux alouettes, Le
Un oiseau rare
Život je pes (francouzská verze)
1934 Caravane
Garnison amoureuse, La
Incognito
Oncle de Pékin, L'
Quadrille d'amour
1933 I.F.1 ne répond plus
Je suis un as
Moi et l'impératrice
Médecin de service, Le
Sexe faible, Le
Une heure de rêve
Vacances conjugales
1932 Chanson d'une nuit, La
Papa sans le savoir
Quick
Un rêve blond
Une faim de loup
Vainqueur, Le
Voyage de noces
1931 Circulez!
Mon ami Victor
1930 Ce qu'on dit, ce qu'on pense
Un trou dans le mur
1927 Feu!
1925 Madame Sans-Gêne

Dokumentární

2016 Un Français nommé Gabin (TV film) - a.z.
2013 Cocteau Marais - Un couple mythique (TV film) - a.z.
2003 Il était une fois... (TV seriál) - a.z.
1961 Mon frère Jacques (TV film)
1956 Cinépanorama (TV seriál)
1952 Saint-Tropez, devoir et vacances

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace