foto

Taťjana Doronina

  • nar. 12.9.1933 (86 let)
    Leningrad, Rusko, Sovětský svaz

Biografie

Zlatovlasá leningradská rodačka se narodila ve znamení Panny, 12. 9. 1933, do nábožensky orientované rodiny, jejíž někteří členové z otcovy strany byli starověrci. Její dědeček z matčiny strany byl starosta (kostelník) venkovského kostela. Její rodina ze vsi přesídlila do města v naději na lepší budoucnost. 
V době války její otec, Vasilij Ivanovič, bojoval na Leningradském frontu. Osmiletá Táňa, její sestra Galja a maminka byly evakuovány z obsazeného Leningradu do malé vesničky Danilov v Jaroslavské oblasti, odkud pocházela hereččina rodina. 
Po válce pokračovala ve studiu v leningradské škole. V době studia se věnovala různým zálibám a kroužkům; francouzštině, umělecké gymnastice, zpěvu, sportovní střelbě, uměleckému přednesu. Už tehdy se u ní probudila velká láska k divadlu. Aktivně se účastnila všech možných vystoupení, vystupovala v klubech, kde posluchače ohromovala svým přednesem, který nepůsobil dětsky; již tehdy byl její mluvený projev kultivovaný a plný citu. Od dětství vynikala i výjimečnou krásou. 
Opravdový tvůrčí život Taťjany začal v roce 1949, když v osmé třídě, bez vědomí rodičů, odjela do Moskvy, aby složila zkoušky na MCHAT. Už ji téměř zapsali ke studiu, když zjistili její skutečný věk a vrátili ji s tím, že nejdříve musí dokončit vzdělání. Po maturitě opět odjela do Moskvy a doslova pokořila stolici – složila přijímací zkoušky na všechny divadelní školy hlavního města. Rozhodla se však zůstat věrná MCHAT a nastoupila k studiu tam. Studovala v kurzu P. V. Massalskeho. Ve stejném ročníku s ní studovali i Jevgenij Jevstignejev, Michail Kozakov a Oleg Basilašvili, který se později stal jejím manželem. Jejím nejoblíbenějším pedagogem však byl a pro vždy zůstal B. I. Veršilov, který u ní probudil lásku k Bulgakovovi. 
V roce 1956 ukončila školu MCHAT a společně s manželem, Olegem Basilašvilim, nastoupila ve Volgogradském divadle. Už následujícího roku byli přijatí do Divadla leningradského komsomolu v Leningradu, kde Taťjana působila až do roku 1959. V letech 1959-1966 byla herečkou leningradského Velkého dramatického divadla M. Gorkého. Ke změně divadla došlo tak, že Georgij Tostonogov hledal do představení podle Maxima Gorkého 'Barbaři' představitelku hlavní role, mezi členy divadla však vhodnou herečku nenašel. Pozval tedy k účasti na hře Taťjanu i s jejím manželem. Po úspěchu Barbarů se Taťjana na řadu let stala jednou z hlavních hereček divadla. Hrála například Sofii v 'Hoři z rozumu', Mášu v Čechovových 'Třech sestrách' nebo Lušku v Šolochově 'Rozrušené zemi'. Role z her 'Starší sestra' a 'Ješčo raz pro ljubov', které úspěšně ztvárnila v divadle, si zopakovala i ve filmu. 
V roce 1996 Taťjana opustila Leningradské Velké divadlo, důvodem bylo její přestěhování do Moskvy a uzavření nového sňatku v témže roce. V Moskvě byla přijata do divadla MCHAT, kde působila až do roku 1971. Následně přešla do divadla V. V. Majakovského, kde působila až do roku 1983, kdy se na pozvání Olega Jefremova vrátila do divadla MCHAT. Po dramatickém rozpadu divadla v roce 1987 se postavila do čela nového Gorkého divadla MCHAT a svůj soubor provedla jako ředitelka a umělecká vedoucí následujícím nelehkým obdobím. 
Taťjana napsala knihu Deníky herečky (první vydání bylo v roce 1998, reedice v roce 2005), kde se vyznává z toho, co pro ni znamená divadlo. 
Kromě divadelních a filmových rolí byla Taťjana čtyřikrát v roli nevěsty. Poprvé při svatbě se spolužákem Olegem Basilašvilim, podruhé si tuto roli zahrála po boku divadelního kritika Anatolije Jufita. Jejím třetím manželem byl spisovatel, scénárista a dramaturg Edvard Radzinskij, jejím čtvrtým manželem je Boris Chimičev. 
Filmový debut si odbyla ještě před ukončením školy rolí Zoji ve filmu PRVNÍ VLAK (1955), další role přišla až o tři roky později ve filmu ŠLI SOLDATY (1958). První hlavní role přišla až v roce 1963 ve filmu OKOUZLENÝ POUTNÍK. Hlavní roli potom hrála i ve vzpomenutých filmech STARŠÍ SESTRA (1966) a JEŠČO RAZ PRO LJUBOV (1968). Po roce 1985, kdy hrála ve filmu VALENTIN A VALENTINA matku Valentiny, se již ve filmu neobjevila. 
Od roku 1963 je zasloužilou a od roku 1969 národní umělkyní RSFSR, od roku 1981 je národní umělkyní SSSR. Kromě těchto čestných titulů je nositelkou dalších řádů a ocenění, např. Řádu za zásluhy a vlast IV. stupně (z roku 1983) a III. stupně (z roku 2003), medaile Franciska Skoriny (1994) za dlouhodobou uměleckou spolupráci Ruska a Běloruska, řádu svaté Olgy, ocenění z Mezinárodního filmového festivalu v Teheránu jako nejlepší herečky za roli ve filmu MACECHA (1973), zvláštní ceny za prospěch Ruska (2011) a Carskoselské ceny za přínos divadlu a filmu a dalších. 
Po Taťjaně je pojmenovaný asteroid objevený v roce 1983 – Doronin.

Eva "Jezinka.Jezinka" Nováková

Herecká filmografie

Host

TV pořady

1980 Benefis Taťjany Doroninoj (TV pořad)

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky