foto

Jules Berry

  • nar. 9.2.1883
    Poitiers, Francie
  • zem. 23.4.1951 (68 let)
    Paříž, Francie

Biografie

Významný francouzský herec Jules Berry pocházel ze starobylého města Poitiers na západě Francie, kde se narodil do obchodnické rodiny, jeho skutečné jméno znělo Louis Marie Jules Paufichet. Na středoškolská studia byl vyslán do hlavního města a absolvoval Lycée Louis le Grand v Paříži, pak začal studovat architekturu. Úspěšně dokončil studium na École des Beaux-Arts, ale profesi architekta prakticky nikdy nevykonával, protože již v této době našel zalíbení v divadle a v roce 1903 nastoupil jako elév do Théâtre Antoine, následně hrál na jevišti Théâtre de l'Athénée. V letech 1908-1920 byl angažován v Bruselu v divadle Théâtre des Galeries Saint-Hubert.

I v době svého dlouholetého angažmá v Belgii zajížděl pohostinsky hrát do Paříže a tehdy se také poprvé objevil před filmovou kamerou – jeho debutem byla bezejmenná role v němém filmu SHYLOCK (1910), což byla adaptace Shakespearovy hry Kupec benátský. Krátce nato natočil několik dalších filmů, jeho hereckou dráhu přerušila první světová válka, jíž se aktivně zúčastnil jako voják francouzské armády a za statečnost byl vyznamenán válečným křížem. Po skončení války se natrvalo vrátil do Francie. Neměl stálé angažmá, ale vystupoval na několika scénách, nejčastěji v divadlech Théâtre des Mathurins nebo Théâtre des Variétés. Jeho doménou v té době byly nenáročné veselohry a frašky, díky nim a především značné vytíženosti na jevišti zdokonaloval svůj herecký projev, který pak prezentoval v desítkách filmů.

První významnější film natočil Jules Berry pod vedením slavného režiséra Marcela L'Herbiera, šlo o drama PENÍZE (L'argent, 1928) podle literární předlohy Émila Zoly. V rychlém sledu pak natočil několik filmů v Německu, Švédsku a Maďarsku, počátkem třicátých let se nakrátko vrátil na jeviště. Po roce 1933 jej ale naplno pohltil film a divadlo opustil úplně. Ve třicátých a čtyřicátých letech točil několikrát ročně, takže jeho filmografie se nakonec rozrostla na bezmála 100 položek. Proslul tím, že přijímal nabídky k filmování bez ohledu na kvalitu scénáře i osobnosti režiséra, na druhou stranu byl hojně vyhledáván jako uznávaný herec s dlouholetou divadelní praxí. Jules Berry nebyl protagonistou vyhraněného žánru, hrál různorodé charaktery, v jeho tvorbě ale převažují elegantní milovníci středního věku z vyšší společnosti, většinou s negativními povahovými rysy.

Ve velmi početné filmografii Julese Berryho můžeme najít řadu průměrných a dnes již zcela zapomenutých filmů, ale i několik nadčasových příspěvků do francouzské kinematografie předválečné doby i éry okupace. Výraznou roli bezohledného šéfa vydavatelství ztvárnil v dramatu ZLOČIN PANA LANGA (Le crime de Monsieur Lange, 1936), následně točil převážně detektivní filmy s různými režiséry (Richard Pottier, Yves Mirande, Léon Mathot), psychologicky zajímavou úlohu pana Valentina hrál po boku Jeana Gabina ve filmu DEN ZAČÍNÁ (Le jour se lève, 1939).

V době německé okupace dostal menší příležitost v zajímavé kriminálce VRAH SE BOJÍ NOCI (L'assassin a peur la nuit, 1942), jeho herecký projev pak odborníci ocenili ve filmu NÁVŠTĚVA Z TEMNOT (Les visiteurs du soir, 1942). V několika filmech hrál se slavným komikem Fernandelem, za války točil také v Itálii. Jeho kariéra pak krátce stagnovala, v roce 1945 ale znovu začal před kameru předstupovat se zvýšenou frekvencí, nedosáhl však již věhlasu předchozí dekády. Z druhé poloviny čtyřicátých let stojí za zmínku filmy KDYBY MLÁDÍ VĚDĚLO (Si jeunesse savait, 1948) nebo PORTRÉT VRAHA (Portrait d'un assassin, 1949), kde však již hrál poměrně malou roli. Naposledy před filmovou kamerou vystoupil Jules Berry v komedii UČITELÉ PLAVÁNÍ (Les maitre-nageurs, 1951). Krátce před smrtí se Berry vrátil i na divadelní jeviště.

Zatímco v divadle a před filmovou kamerou byl Jules Berry bezproblémovým profesionálem, v soukromém životě se projevoval jako extravagantní bohém, který razil heslo „žít a užít“. Jeho vášní byly hazardní hry, kasina a dostihy, důležitou kapitolou v jeho životě byly také ženy. Dlouhodobější partnerské vztahy měl se slavnými herečkami Jane Marken (1895-1976) a Suzy Prim (1895-1991). Se Suzy Prim stál také před filmovou kamerou, a to i po jejich rozchodu, například ve filmu MUŽ Z LONDÝNA (L'homme de Londres, 1943). V polovině třicátých let se Berryho osudovou ženou stala další slavná herečka, Josseline Gaël (1917-1995), z jejich vztahu se narodila dcera Michele. Hráli spolu v několika filmech, například v kriminální komedii TŘINÁCTÁ KOMNATA (Chambre 13, 1942) nebo v dobrodružném melodramatu PŮLNOČNÍ SLUNCE (Le soleil de minuit, 1943). Pracovali spolu i za okupace, kdy se jejich soukromé cesty rozešly a Josseline Gaël navázala intimní vztah s důstojníkem gestapa. Po válce byla souzena za kolaboraci a Jules Berry, ačkoli mohl působit jako odstrčený a podváděný manžel, svědčil před soudem v její prospěch, což bylo v té době velmi sledované senzační téma.

Jules Berry zemřel následkem infarktu v jedné z pařížských nemocnic 24. dubna 1951 ve věku 68 let. Jeho profesní dráhu i soukromý život popsal Henri Marc v knize Jules Berry, le jouer (1988).

Pavel "argenson" Vlach

Herecká filmografie

Filmy

1951 Maîtres-nageurs, Les
1950 Gang des tractions-arrière, Le
Pas de week-end pour notre amour
Sans tambour ni trompette
1949 Histoires extraordinaires à faire peur ou à faire rire...
Portrait d'un assassin
Tête blonde
1948 Kdyby mládí vědělo
1947 Rêves d'amour
Taverne du poisson couronné, La
1946 Désarroi
Messieurs Ludovic
Étoile sans lumière
1945 Assassin n'est pas coupable, L'
Dorothée cherche l'amour
Monsieur Grégoire s'évade
1944 Béatrice devant le désir
Mort ne reçoit plus, Le
1943 Après l'orage
Camion blanc, Le
L'Homme de Londres
Marie-Martine
Soleil de minuit, Le
T'amerò sempre
Tristi amori
Voyageur de la Toussaint, Le
1942 Chambre 13
Grand combat, Le
La symphonie fantastique
Návštěva z temnot
Petits riens, Les
Soyez les bienvenus
Vrah se bojí noci
1941 An 40, L'
L'Embuscade
Parade en 7 nuits
Troisième dalle, La
1940 Face au destin
Héritier des Mondésir, L'
Paris - New York
Retour au bonheur
1939 Cas de conscience
Den začíná
Derrière la façade
Eusèbe député
La Famille Duraton
Son oncle de Normandie
1938 Accord final
Balthazar
Balthazar
Café de Paris
Carrefour
Clodoche
Deux combinards, Les
Hercule
Inconnue de Monte Carlo, L'
L'Avion de minuit
La signora di Montecarlo
Mon père et mon papa
Voleur de femmes, Le
1937 Arsène Lupin détective
Cargaison Blanche
Club des aristocrates, Le
Déjeuner de soleil, Un
Král sportu
L'Habit vert
L'homme à abattre
Occident, L'
Rendez-vous aux Champs-Élysées
1936 27 Rue de la Paix
Aventure à Paris
Bête aux sept manteaux, La
Loups entre eux, Les
Monsieur Personne
Mort en fuite, Le
Poule sur un mur, Une
Rigolboche
Zločin pana Langa
1935 Baccara
Disque 413, Le
Et moi, j'te dis qu'elle t'a fait de l'oeil
Jeunes filles à marier
Touche-à-Tout
1934 Arlette et ses papas
Femme chipée, Une
Petit trou pas cher, Un
1932 Král paláců
Quick
Quick
1931 Mon coeur et ses millions
1929 Crossroads
1928 L'argent
1913 Shylock
1912 Amis de la mort, Les
Secret du lac, Le
1911 Olivier Cromwell

Dokumentární

1957 Étoiles ne meurent jamais, Les
1949 Vedettes en liberté

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky