Herec Jaroslav Vlach pochází z Prostějova a s divadlem se poprvé seznámil v dramatickém kroužku, kam jej přivedl starší bratr. Po maturitě vystudoval herectví na Janáčkové akademii múzických umění v Brně (1972) a následujících dvacet let strávil převážně na oblastních scénách. Začínal ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, krátce hrál v Západočeském divadle v Chebu. Osobně rád vzpomíná na Divadlo Vítězného února v Hradci Králové (dnešní Klicperovo divadlo), kde se setkal s významnými osobnostmi jako Jan Grossman nebo Miroslav Krobot. V mládí dostával kromě rolí milovníků i velké dramatické příležitosti (Don Juan, Romeo a Julie).
Počátkem osmdesátých let získal Jaroslav Vlach první nevelkou zkušenost s kamerou, když hrál v televizním kriminálním příběhu SOVÍ HNÍZDO (1981), ke spolupráci s filmem byl přizván až o pět let později (CENA MEDU, 1986). Po angažmá v libereckém Divadle F. X. Šaldy se nakonec dostal do Prahy, kde začínal v Divadle E. F. Buriana, od roku 1991 působí v souboru Městských divadel pražských, jeho domovskou scénou je především Divadlo ABC.
S příchodem do Prahy rozšířil Jaroslav Vlach svou filmografii o několik seriálů (DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, 1989; NEJVĚTŠÍ Z PIEROTŮ, 1990; NÁHRDELNÍK, 1992), ve filmu se ale objevil znovu až v roce 2002 (ve filmu PERNÍKOVÁ VĚŽ hrál stavbyvedoucího). V divadle Jaroslav Vlach nejraději hraje v žánru konverzační komedie (Jak je důležité míti Filipa, Charleyova teta, Tři muži ve člunu a pes), objevuje se ale i v klasice (Scapinova šibalství, Anna Karenina, Poprask na laguně). V poslední době hraje dědečka v divadelní adaptaci populárního románu Saturnin, vidět jej můžeme také v představeních Vše o mé matce nebo Zlatí úhoři. Kromě divadla se Jaroslav Vlach příležitostně věnuje dabingu (pro animované filmy o medvídkovi Pú namluvil oslíka Ijáčka).
Pavel "argenson" Vlach
