Jean Mercanton

Málokterý později slavný herec zahájil svou kariéru jako několikatýdenní kojenec. Jako nemluvně vstoupil na plátna kin Jean Mercanton, celým jménem Jean Louis Georges Mercanton. Raná herecká dráha byla logicky dána osobností jeho otce, režiséra Louise Mercantona (1879-1932), který patřil k průkopníkům francouzského filmu a v němé éře natočil okolo čtyřiceti snímků. Do filmu MIARKA (Miarka, la fille à l'ourse, 1920), který byl adaptací románu Jeana Richepina, obsadil i svého malého syna. Jean Mercanton se ve filmu objevil mimo jiné v náručí slavné divadelní herečky Gabrielle Rejane (1856-1920), což filmoví historici dodnes uvádějí jako zajímavé setkání dvou generací francouzského herectví.

V průběhu dvacátých let se Jean Mercanton objevil v dalších sedmi filmech, až na jednu výjimku pod režijním vedením svého otce. Do éry zvukového filmu vstoupil francouzskými verzemi amerických filmů natáčených ve Francii, což byla tehdy běžná praxe. Nadále jej do svých snímků obsazoval Louis Mercanton, začal ale spolupracovat i s jinými režiséry, například s Albertem Cavalcantim, slavný Marcel L'Herbier jej angažoval do svého prvního mluveného filmu DÍTĚ Z LÁSKY (L'enfant de l'amour, 1930).

Louis Mercanton zemřel v dubnu 1932 přímo při natáčení filmu VÁŠNIVĚ (Passionnément, 1932); také tady pochopitelně hrál i jeho syn a otcova náhlá smrt jej hluboce zasáhla. Zlé jazyky předpovídaly, že se ztrátou otce přestane být o Jeana Mercantona zájem. Ten ale od nejútlejšího dětství neznal prakticky nic jiného než svět filmu a začal se cílevědomě připravovat na dráhu profesionálního herce. Docházel na soukromé hodiny ke slavným osobnostem divadla, jako byli Fernand Ledoux nebo Pierre Dux, jeho pedagogem byl také Raymond Rouleau. Jean Mercanton začal hrát divadlo, z dětských rolí postupně přecházel k postavám dospívajících mladíků a začal se stávat idolem francouzských dívek a žen.

Po několikaleté přestávce začal znovu točit několikrát ročně koncem třicátých let. Velkou roli prince Joachima ztvárnil ve špionážním dramatu KAPITÁN BENOÎT (Le capitaine Benoît, 1938). Za zmínku pak stojí zfilmovaný příběh dvou osiřelých bratrů MALIČKOST (Le petit chose, 1938), v němž vytvořil sourozeneckou dvojici s další dětskou hvězdou, Robertem Lynenem. V poměrně velké roli se pak Mercanton objevil v ambiciózním uměleckém projektu režiséra Juliena Duviviera VOZKA SMRTI (La charrette fantôme, 1939), natočeném podle slavné literární předlohy. Své místo v historii francouzské kinematografie má film TEN, KDO HLEDÁ PRAVDU (L'homme qui cherche la vérité, 1940), který byl prvním francouzským filmem dokončeným po začátku druhé světové války. Postavu jeho otce tady hrál slavný charakterní herec Raimu, s nímž se Mercanton potkal i ve filmu VĚČNÝ NEPŘÍTEL (Untel père et fils, 1940), tento film se ovšem kvůli svému obsahu dočkal premiéry až v roce 1945.

V průběhu okupace hrál Jean Mercanton v sedmi filmech, pozornost si zasluhuje drama KŘIŽOVATKA ZTRACENÝCH DĚTÍ (Le carrefour des enfants perdus, 1944) o novináři, který založí výchovný ústav pro mladé delikventy. Jednoho z nich hrál právě Jean Mercanton. V roli mladého ctitele slavné herečky (kterou hrála Edwige Feuillere) se mezitím objevil ve filmu LUCRÈCE (1943), v němž ovšem podle mínění dobové kritiky podal nepříliš přesvědčivý herecký výkon. Po válce jej diváci viděli již jen ve třech filmech. Hlavní roli vojáka Hanse ztvárnil v dramatu SYN FRANCIE (Fils de France, 1945), které se vracelo k nedávné historii počátku druhé světové války. Další velkou roli pak hrál v sentimentálním rodinném příběhu ZMATEK (Désarroi, 1946).

Další práci Jeanu Mercantonovi znemožnila postupující dětská obrna, která se mu nakonec stala osudnou. Zemřel v Paříži 4. listopadu 1947 ve věku 27 let. Jeho mladá manželka Denise Zoller tak zůstala sama s malou dcerkou. Jean Mercanton po sobě zanechal bezmála čtyřicet filmových rolí, a i když jeho vklad do dějin filmu není nijak zásadní, několik filmů ze 30. a 40. let, na nichž se podílel, patří dodnes ke klenotům francouzské kinematografie. Pozornost filmových fanoušků dodnes poutá svou předčasnou smrtí, která postihla i jeho hereckého kolegu, výše zmíněného Roberta Lynena.

Pavel "argenson" Vlach