Francis Lederer

Po kontrole objeveny drobné chyby, text jsem upravil v celku, stačí jen vsadit jak je :-)

píšu že hrál v seriálu Mission imposible, kdybys chtěl můžeš přidat hrál v teto epizodě

A Cube of Sugar 

díky za trpělivost :)

***

František Lederer se narodil do česko-německé rodiny, kde se naučil brilantně oba jazyky. Jeho otec byl obchodníkem s kůží a mladý František začal svůj pracovní život jako doručovatel obchodního domu v Praze. Od mladého věku se zamiloval do herectví a brzy byl na pódiu na turné po celé střední Evropě s lidmi, jako byl například herec Peter Lorre.

Již jako mladý pracoval částečně jako komparzista pro divadlo a chodil na hodiny hraní Romana Reinhardta. Po službě v rakousko-uherské císařské armádě, v první světové válce, debutoval na jevišti jako učeň v Novém německém divadle, v divadelním představení „Hořící srdce“.

V roce 1918 absolvoval studium na Akademii múzických umění v Praze a získal pevnou smlouvu v pražském divadle „Neues Deutsches“. V následujících letech často působil v Německu a zahájil tam svou Evropskou divadelní kariéru. Cestoval po své vlasti a střední Evropě a proslavil se jako idol v divadlech v Československu, Maďarsku, Rakousku a Německu. Pozoruhodný mezi jeho výkony byl jeho Romeo v inscenaci Maxe Reinhardta „Romeo a Julie“.

Koncem dvacátých let minulého století byl Lederer přiveden k filmu německou herečkou Henny Porten a jejím manželem, Wilhelm von Kaufmannem, který byl producentem. Stal se  jednou z nejpopulárnějších německých filmových hvězd, ještě se nenaučil mluvit anglicky. V roce 1928 debutoval Lederer ve filmovém průmyslu filmem Zuflucht. V příštích několika letech se objevil v dalších třinácti filmových produkcích a ke své kariéře přidal dva vrcholy – Die Büchse der Pandora a Die wunderbare Lüge der Nina Petrowna. Poté odchází do Anglie a USA na divadelní angažmá.

Kvůli jeho líbivému vzhledu trvalo nějakou dobu, než ho kritici vzali vážně, ale jeho spolupráce s režiséry, jako je Georg Wilhelm Pabst, a účinkování ve filmech Pandořina skřínka a Atlantic, mu pomohla tento problém překonat. Lederer, který byl v této době označován jako „Franz“, snadno přešel od němých filmů k mluveným a byl na cestě stát se jednou z největších evropských mužských filmových hvězd.

V roce 1931 byl Lederer v Londýně, aby vystoupil na jevišti ve „Volpone“ a příští rok v „Autumn Crocus“ od Dodie Smitha, který poté předvedl na Broadwayi pod jménem „Francis“, kde v letech 1932 a 1933 hrál na 210 představení, také hrál hru v Los Angeles. Jeho vystoupení upoutala pozornost a filmové nabídky z Hollywoodu.

V roce 1934 začal Lederer pracovat v Americe. Když poprvé vstoupil do filmů v roce 1928, nemluvil anglicky, dokud ho k tomu nepřinutil nástup zvuku. Se zhoršující se politickou situací v Evropě se Lederer rozhodl zůstat ve Spojených státech. V roce 1934 se zapojil do odvrácení se od války a založil Světovou mírovou federaci. V roce 1939 se stal občanem USA.

Dostával nejvyšší finanční ocenění. Irving Thalberg plánoval, aby se Lederer stal „největší hvězdou Hollywoodu“, ale Thalbergova předčasná smrt tomu zabránila. Lederer však po mnoho let úspěšně pokračoval v práci pro film a televizi.

Vydělané peníze z herectví investoval do nemovitostí a vydělal jmění v oblasti Canoga Park v Kalifornii. Byl jedním ze zakladatelů Americké národní akademie múzických umění v Los Angeles a Mezinárodní akademie múzických umění ve Washingtonu, DC. Pořádal herecké semináře, v poradním sboru byla i jeho blízká přítelkyně herečka Joan Crawford.

Získal hlavní role také v USA a hrál s Joan Bennett, Ginger Rogers a Claudette Colbert. V 50. letech se Lederer objevil ve filmech jen příležitostně, jeho poslední film vznikl v roce 1959. Byl oceněn hvězdou na hollywoodském chodníku slávy v Kalifornii 8. února 1960. Hrál ve více než 40 filmech. Do roku 1971 se objevoval v televizních seriálech jako například Mission Impossible.

Miloval učit herectví, učil ještě týden před svou smrtí v roce 2000 ve věku 100 let. Mezi jeho slavnější studenty patří Helen Hunt, Michael Nader a Paul Gleason. Herectví začal učit zdarma v roce 1954.

25 let působil jako čestný starosta Canoga Park v Kalifornii. Byl také občanským aktivistou a pomáhal rozvíjet umění, vzdělávání, muzea a galerie ve své komunitě. Působil v představenstvu Amerického národního divadla a akademie a stal se ředitelem Americké národní akademie múzických umění. Působil v místních a losangeleských občanských věcech, filantropii a politice. Působil jako komisař pro rekreaci a parky ve městě Los Angeles, získal ocenění za své úsilí o zkrášlení města a po nějakou dobu byl čestným starostou Canoga Parku.

Po dvou krátkých manželstvích, jeho třetí trvalo 59 let. Jeho první ženou byla Češka Ada Nejedlá, od roku 1920 do roku 1935. S druhou ženou Margo, byl ženat od roku 1937 do roku 1940. Se třetí ženou Marion Eleanor Irvine (1920-2011), byl ženat až do své smrti v roce 2000.

V roce 2000 byl rakouskou vládou poctěn Čestným křížem za vědu a umění první třídy. Je pohřben na hřbitově Forest Lawn Cemetery v Cathedral City v Kalifornii.