Francouzskou herečku Marii-Anne Chazel proslavila především příslušnost k dnes již legendárnímu divadelnímu uskupení Le Splendid, nutno ale dodat, že mezi svými kolegy (Gérard Jugnot, Thierry Lhermitte) a kolegyněmi (Josiane Balasko, Anémone) dosáhla jen menšího věhlasu. Marie-Anne Chazel se narodila v Gap v jižní Francii a pochází ze čtyř dětí, její matka Louba Pinon se ve vyšším věku uplatnila jako herečka desítek vedlejších rolí ve filmu.
Na střední škole Lycée Pasteur se Marie-Anne Chazel setkala s několika budoucími dlouholetými kolegy, například s Michelem Blancem, Gérardem Jugnotem a také s Christianem Clavierem (*1952), který se v roce 1976 stal jejím manželem. Dva roky působila Marie-Anne jako učitelka, zároveň ale nezapomněla na inspirativní prostředí spolužáků prodchnuté láskou k divadlu a studovala herectví u Tsilly Chelton. S bývalými spolužáky ze střední školy pak stála u zrodu hereckého seskupení Le Splendid, které se zaměřilo na politickou satiru a v polovině 70. let znamenalo významné oživení avantgardního divadelnictví v Paříži.
V letech 1975-1976 se Marie-Anne Chazel objevila poprvé před kamerou v rámci krátkých filmů režiséra Charlese Nemese, spolu s dalšími kolegy z Le Splendid ji pak zviditelnila slavná komedie KŘIDÝLKO NEBO STEHÝNKO (L′aile ou la cuisse, 1976). Louis de Funès si totiž pro roli svého syna vybral komika Coluche, jednoho z kmenových členů Le Splendid, a s ním dostalo první menší příležitost před kamerou i několik dalších jeho kolegů, Marie-Anne Chazel zde v malé roli přítelkyně vytvořila s Coluchem pár. V následujících letech se objevila i v dalších menších rolích v několika filmech, velkým úspěchem celého uskupení Le Splendid byly komedie OPÁLENÍ (Les bronzés, 1978) a OPÁLENÍ NA LYŽÍCH (Les bronzés font du ski, 1979), kde Chazel hrála jednu z hlavních rolí sekretářky Gigi. Tyto filmy natočil režisér Patrice Leconte, který pak s herci realizoval i další úspěšnou komedii PŘIJĎ KE MNĚ, BYDLÍM U KAMARÁDKY (Viens chez moi, j′habite chez une copine, 1982).
Mezitím Marie-Anne Chazel dostala menší příležitosti i od dalších režisérů (CIKÁNKA – La gitane, 1985), jedním z posledních společných úspěchů Le Splendid byla filmová verze jejich starší divadelní hry JEŽÍŠEK JE NEŘÁD (Le Père Noël est une ordure, 1982). Nutno dodat, že po postupném rozkladu souboru Le Splendid přestala Marie-Anne Chazel dostávat nabídky k velkým rolím, připomeňme alespoň komedii ROZMAŘILÝ ŽIVOT GÉRARDA FLOQUA (La vie dissolue de Gérard Floque, 1987). Mezitím se jí z manželství s Christianem Clavierem narodila dcera Margot Clavier (*1983).
Koncem osmdesátých let začala Marie-Anne Chazel častěji hrát v televizi, objevovala se i na různých divadelních jevištích v Paříži (Théâtre Marigny, Théâtre de la Michodière), kromě osvědčeného repertoáru klasiků francouzské veselohry (Dáma od Maxima) hrála i ve světové moderně (Zvláštní pár od N. Simona). Po boku manžela Christiana Claviera hrála vedlejší roli v mezinárodně úspěšných komediích NÁVŠTĚVNÍCI (Les visiteurs, 1993) a NÁVŠTĚVNÍCI II – V CHODBÁCH ČASU (Couloirs du temps: Les visiteurs II, 1998). Po pětadvaceti letech manželství se v roce 2001 rozvedla s Christianem Clavierem, jejich rozchodu předcházel těžký porod, při němž Marie-Anne v poměrně vysokém věku porodila mrtvé dítě (1999).
Bývalé seskupení Le Splendid svolal znovu režisér Patrice Leconte a natočil s nimi film OPÁLENÍ: PŘÁTELÉ NA CELÝ ŽIVOT (Les Bronzés 3 – Amis pour la vie, 2006). Na pokračování letitých příběhů s „opálenými“ diváci reagovali a s více než deseti milióny návštěvníků se tento snímek stal bezkonkurenčně nejúspěšnějším filmem za rok 2006 ve francouzských kinech. V posledních letech se Marie-Anne Chazel objevuje hlavně v televizi, filmovým divákům se znovu připomněla v adaptaci staršího scénáře Marcela Pagnola STUDNAŘOVA DCERA (La fille du puisatier, 2011).
Pavel "argenson" Vlach
