Catherine Zeta-Jones

„Mám ráda, když ženy vypadají jako ženy. Nikdo není více feministka než já, ale ...můžete být upravená, zářící a atraktivní k okolí i k sobě.“

Vždy pečlivě upravená, do dalekého okolí zářící Catherine rozhodně není módním chameleonem. Změnami nepřekvapuje ani na civilních fotkách, ani ve filmech.  Nemění pravidelně svůj styl a výraz, jako její herecké kolegyně Kate Winslet nebo Julia Roberts, ani se jemně nepřizůsobuje momentálním módním vlnám, jako Nicole Kidman. Stále stejná Catherine Zeta-Jones, to jsou černě zvýrazněné oči, jak už to má dnes ve zvyku málokdo, dlouhé černé vlasy, které nemusejí mít hrůzu z nějaké razantnosti nového trendu a elegantní, většinou černé šaty. Proto působí lehce odměřeně a povýšeně. Navíc je tu ale její typický úsměv, díky němuž lidem připadá současně atraktivní i sympatická. Pokud vás tedy vyloženě neštve právě sladká, s každým pohledem se usmívající tvářička, musíte si Zetu-Jones oblíbit. Jedině taková Catherine Zeta-Jones mohla v Hollywoodu zaujmout jednu z mála neobsazených ikon. Ve svém výrazu není obdobou ani chladné krásky typu Nicole Kidman ani výhradně sympatické Jennifer Aniston. Stojí totiž někde mezi nimi.

Dobře vypadající lidé to mají ve filmové branži vždycky snažší a to je taky jeden z hlavních důvodů Catherinina rychlého vzestupu. U ženy, které je noční můrou pouhá představa toho, že by byla neupravená, je to zřejmě efekt zasloužený. Jak je možné, že se do deseti let od chvíle, kdy poprvé stála před kamerou, stala hvězdou, srovnatelnou se skutečnými legendami, jež na svém postavení musely pracovat mnohem déle a projít i pořádnými neúspěchy? Když pak ještě přidala manželsví s legendárním Michaelem Douglasem a pár velkých rolí, je tím už všechno víceméně vysvětlené. Catherine od dětství vystupovala v muzikálech. S amatérským hraním rolí se poprvé setkala v jejich vesnickém katolickém spolku . V jedenácti dostala hlavní divadelní roli v muzikálu „Annie“, o dva roky později další v „Bugsy Malone“ a v šestnácti velkou příležitost  v „42nd Street“. Tehdy se dcera švadleny a zaměstnance továrny na výrobu cukrovinek, odstěhovala do Londýna. Muzikál byl její sen, vydržela v něm denně vystupovat po celé dva roky, než se rozhodla zkusit to s filmem.

V roce 1990 odjela do Francie, kde dostala titulní roli Šeherezády ve svérázném, pojetí pohádek Tisíce a jedné noci. Hned tento její film Šeherezáda, měl slušnou návštěvnost, neboť režisérem byl legendární Philippe de Broca a v dlaších rolích hrál například Thierry Lhermitte. Rok nato se začala pravidelně objevovat v populárním televizním seriálu The Darling Buds of May a Catherine jako nejstarší dcera z jakési farmářské rodiny se stala miláčkem národa. V dramatu Out of the Blue hrála vedle Colina Firtha, v komedii Splitting Heirs po boku Johna Cleese a za chvíli si střihla roli v jednom z pokračování Mladého Indiana Jonese. Pak už začalo období Catherininých historických rolí. První byla poněkud okrajová postava Beatriz v dramatu Christopher Columbus: The Discovery, natočeném v roce 1992, stejně jako mnohem velkolepější a úspěšnější konkurenční snímek 1492: Dobytí ráje. Snad alepsoň tak by se dal najít malý neúspěch v Catherinině snové kariéře. Velkou příležitost dostala jako carevna Katřina Veliká ve stejnojmenném televizním filmu. Ve srovnání s TV filmem Young Catherine (1991), s Julií Ormond v roli téže carevny, ale Catherinina verze opět nevynikala. Poslední kapkou v chytání všech druhých míst byl televizní Titanic, zrozený rok před Cameronovým hitem s Kate Winslet a Leonardem DiCapriem. Je poměrně paradoxní, že zatímco v Evropě jí připadala stále takováto druhá místa, až v Hollywoodu se měla stát jasnou jedničkou. Přitom její americký start vypadal tak, že ve Spojených státech téměř neznámá herečka, musela začít odzačátku. Bez ohledu na obrovskou oblibu v rodné Británii. Zmiňovaný televizní Titanic byl už částečně snímkem americkým a Steven Spielberg, který si jí v něm povšim, došel k rozhodnutí, že je tou pravou pro roli Eleny v Zorro: Tajomná tvár.

 „Člověk musí jet do Hollywoodu už jen proto, aby si režiséři zapamatovali jeho tvář. Evropa je dnes příliš daleko od filmového průmyslu. Ale nedovedu si představit, že bych tam žila napořád. Nějakou dobu jsem tam zůstala, jen abych se seznámila s těmi správnými lidmi.“

Temperamntní, blýskavá černovláska se sice nikdy neproměňuje k nepoznání, přesto se ve svých rolích může stát stejně dobře ohnivou Španělkou, jako by mohla být sexy Italkou. Leckdy bývá přirovnávána k legendární italské herečce Claudii Cardinale a za Španělku ji lidé považovali po natočení Zorra: Tajomné tvári, kdy ji dokonce oslovovali španělsky. Při bližším pohledu na usmívající se Catherininu elegnaci, nikoli však strohou, můžeme spatřit jedině hrdou Welšanku. Po premiéře Zorra: Tajomné tvári, se přes noc stala nejvyhledávanější ženou na Internetu. Rozhodně se nenechala zastínit Anthony Hopkinsem, ani Antonio Banderasem a otevřela si cestu k hollywoodským blockbusterům roku 1999. Bohužel jen jednomu z nich skutečně podařenému (Pasca) a druhému jako hitovka pouze zamýšlenému - Zámok hrôzy v produkci Spielberga, leč v režii mistra drahých propadáků de Bonta. V romantickém thrilleru Pasca se díky téměř sedmdesátiletému Seanovi Connerymu a třicetileté Catherine zrodil netradiční filmový pár. Mezi dvěma špičkovými zloději to neopakovatelně jiskřilo a líbivý film v přitažlivých exteriérech exotické Malajsie i chladné Británie si všude získal oblibu.

V roce 1998 se poprvé prošla po červeném koberci a aniž by byla sama nominována, objevila se snad v každém časopise. Mezi těmito úspěchy se v srpnu téhož roku seznámila s o pětadvacet let starším Michaelem Douglasem, ztělesněním typické hollywoodské hvězdy, která musela natočit pěkných pár dsítek filmů, než v roce 1988 dostal svého prvního zaslouženého Oscara. To mladá Catherine rozhodně tak dlouho čekat nemusela... Snaživá Zeta-Jones kdysi, ještě doma v Británii, směřovala ke svatbě s americkým producentem Jonem Petersem, ale pro vyhlídku na slibnou kariéru hollywoodské manželky jej ale odmítla. Svého úspěchu doma i v USA dosáhla bez cizí pomoci a až 18. listopadu, roku 2000 se v klidu provdala za Douglase. Od té doby se stala matkou syna Dylana a dcery Carys. Její postava manželky drogového dealera v dramatu Traffic - Nadvláda gangov byla upravena na těhotnou ženu právě proto, že Catherine tehdy čekala jejich prvního syna.V thrilleru Stevena Soderbergha popisujícím bezvýchodnou situaci celého drogového byznysu, Zeta-Jones herecky zazářila, mimo jiné po boku svého manžela Michaela Douglase. Zatím ale byla pouze nominována na Zlatý glóbus. Vysněné oscarové zadostiučinění přišlo až o dva roky později za muzikál Chicago. Od dětství obdivovala muzikály, sama v nich začínala, a když v roli vražedkyně Velmy Kelly excelovala jako hvězda kabaretu 20. let, dostala svoji zlatou sošku za vedlejší roli. Renée Zellweger za hlavní. Když jí ho skotský herec Sean Connery předával, typicky flirtovně reagovala: „Skoti dávají Welšankám Oscary - ach můj bože!“

Sofistikovaná, ve svých rolích civilní, přitom atraktivní Catherine pravidelně hraje s dokonalým make-upem, v dokonalých šatičkách. Neživí ji role osudem zničených žen zastávajících nižsší společenská místa. Blýskavé romantické komedie, kterým se ji podaří získat, pak mohou čerpat z její stylovosti a k jejich DVD vydáním neodmyslitelně patřívají  bonusy o Catherininých filmových kostýmech. Jméno Zeta-Jones lze docela často postřehnout v seznamech nejlépe oblečených žen světa. Jen díky ní je možné, že se tak různorodé komedie jako Zlatíčka pre každého a Coenových Neznesiteľná krutosť, prezentují podobným druhem elegance. Role rozmarné filmové hvězdy Gwen ze Zlatíček pre každého jí byla víc než cokoli jiného, takovouto přehlídkovou příležitostí a postava Marylin Rexroth z Neznesiteľné krutosi ještě víc. Snad jediný muž, který se jí tu nedal zastínit, byl George Clooney v roli stejně dokonalého rozvodového právníka. 

Rychlé a závratné úspěchy pokračují. Letos ji Steven Spielberg obsadil do role nešikovné, ale roztomilé letušky Amelie, která prožije románek s emigrantem Tomem Hanksem ve filmu Terminál. V létě v Římě se přidala ke slavným kolegům, co před třemi lety natočiliOcean's Eleven: Dannyho jedenástku, aby rozšířila jejich řady o postavu Isabele Lahiri, ex-přítelkyně Rusty Ryana (Brada Pitta). Samozřejmě se do nové Dannyho dvanástky nepřidala žádná chudá příbuzná. S režisérem Stevenem Soderberghem už pracovala na Trafficu. Nadvláde gangov, s Georgem Clooneym na Neznesiteľné krutosi, s Julií Roberts na Zlatíčkách pre každého a společně s Bradem Pittem propůjčili svůj hlas animovaným postavičkám ze Sindibád: Legenda siedmich morí. Po Ocean's Twelve: Dannyho dvanástce se pustila do pokračování Legend of Zorro, kde se opět střetne s Antonio Banderasem. Od doby prvního filmu o maskovaném hrdinovi v černém se stala natolik známou celebritou, že už ji určitě nebudou zaměňovat se Španělkou... Nikdy nehrála praštěné teenagerovské školačky nebo nevyrovnané mladé ženy, ale výhradně ty roztomile, slušivě dokonalé mladé dámy. Ačkoli není herečkou výhradně závažných dramatických filmů, má dost šancí do budoucna, že ve svých rolích elegantně zestárne aniž by to někomu víc vadilo.

ČSFD.cz