Philippe Leroy

Philippe Leroy je rodákem z Paříže. Narodil se 15. října 1930 a celé jeho jméno je Philippe Leroy-Beaulieu. V povědomí diváků v Čechách i na Slovensku zůstává zajisté zejména jako Yanez v televizním seriálu SANDOKAN (1976) s Kabirem Bedim v hlavní roli. Tato role přítele Sandokana, se zároveň stala nejoblíbenější rolí Philippa. Další pro něj nezapomenutelnou rolí je Nicola. Tuto roli ztvárnil ve filmu NON FACCIO LA GUERRA, FACCIO L´AMORE (1966), kde hrál s Catherine Spaak (*1945). Ta se stala od té doby jeho nejlepší přítelkyní.

Svou hereckou kariéru začal Philippe roku 1960. Velmi úspěšným je pro něj hned první film z vězeňského prostředí DÍRA (LE TROU), ve stejném roce hrál ještě ve filmu KAŽDÁ MINUTA SE POČÍTÁ (CHAQUE MINUTE COMPTE). Po své vojenské kariéře, byl záložní důstojník v Indočíně a Alžírsku, roku 1962 Philippe opuští z politických důvodů Francii a usazuje se v Itálii. Zde došlo k osudovému setkání s Vittorio Capriolim (1921-1989), který ho posílá správným směrem v jeho kariéře. V jeho snímku LEONI AL SOLE si také společně zahráli.

Milovník sportu a dobrodružství Philippe nemá rok ve své kariéře, kdyby se nezúčastnil natáčení nějaké snímku. Do dnešní doby se objevil ve více než 180 filmech a svou kariéru dělí mezi Francii a Itálii. Množství těchto filmů samozřejmě znamenalo spolupráci s těmi nejlepšími režiséry jako Tinto Brass, Luigi Comencini, Dario Argento, Umberto Lenzi, Pasquale Festa Campanile a mnoho dalších.

Roku 1962 hrál v kriminálním dramatu SOLO CONTRO ROMA. V roce 1965 se stává stále více populárním hercem a jistě mu k tomu dopomohla také role Alberta ve filmech SETTE UOMINI D´ORO (1965) a IL GRANDE COLPO DEI SETTE UOMINI D´ORO (1966). Výčet jeho filmů by byl nekonečný, byl jedním z nejaktivnějších evropských herců po celá desetiletí, s bezpočtem vedlejších rolí a ve všech množných žánrech. Vysoký, elegantní herec ztvárnil vždy věrohodně jak role ve vážných dramatech, tak v komediích či hororech. Uveďme filmy IL PORTIERE DI NOTTE (1974) a role Klause, akční thriller BRUTÁLNÍ NIKITA (LA FEMME NIKITA) 1990, nebo hollywoodský snímek LÁSKA A VÁLKA (1996). V roce 2007 hrál jako Guglielmo De Witt ve filmu mistra nadpřirozena Daria Argenta ARMÁDA DÉMONŮ: MATKA SLZ (LA TERZA MADRE). Zatím poslední snímkem je film IL GRANDE FORSE (2012) od Marca Tullia Barboniho.

V televizní tvorbě patří mezi nejúspěšnější seriál, MY JSME ANDĚLÉ (NOI SIAMO ANGELI) 1997, kde se objevil jako Duval po boku Buda Spencera a Philipa Michaela Thomase. Od roku 2008 zase hrál roli Vescova asi v sedmi dílech seriálu DON MATTEO, v hlavní roli Terence Hill. Samozřejmě nelze opomenout již zmiňovaný seriál SANDOKAN.

Jako nejlepší zahraniční herec byl nominován Philippe roku 1962 na cenu „Bafta film award“ a to za roli Manu Borelliho v kriminálním dramatu LE TROU (1960). Roku 1973, pak byl nominován také na cenu „Emmy“, za ztvárnění hlavní role v biografickém snímku LA VITA DI LEONARDO DA VINCI (1971). Mimochodem pro tuto roli pročetl téměř všechny Da Vinciho spisy.

Je otcem herečky Philippiny Leroy-Beaulieu, která se narodila v Římě 25. dubna 1963. Od roku 1990 je jeho manželkou Silvia Tortora (dcera Enza Tortory *1928-1988), se kterou má dvě děti Filippa a Michelle. Dnes je vlastně Silvie nevlastní matkou Philippiny, i když je pouze o rok starší. Philippe holduje veškerému sportu, ale největší vášeň má pro parašutismus, který praktikuje od útlého věku. Philippe je členem parašutistického oddílu S.S. Lazio, a je rovněž velkým příznivcem fotbalového klubu Lazio Řím. V roce 2010 na „Parashow 2010“ na letišti v Římě-Urbe, oslavil Philippe s padákem své osmdesáté narozeniny.

Petr "Hennes" Hennebichler