foto

Tomáš Garrigue Masaryk

  • nar. 7.3.1850
    Hodonín, Morava, Rakouské císařství
  • zem. 14.9.1937 (87 let)
    Lány, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

"Život měříme příliš jednostranně, podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti."

Tomáš Garrigue Masaryk byl poslancem říšské rady, univerzitním profesorem a především prvním prezidentem Československa, narodil se 7. března 1850 v Hodoníně.

Masaryk se narodil jako Tomáš Jan v rodině zaměstnanců na statku Nathana Redlicha. Jeho matka Terezie Masaryková byla německé národnosti, otec Jozef Maszárik byl kočí, jehož naučil psát až Tomáš. Masaryk měl dva mladší bratry. Další sourozenci zemřeli ještě malí. Po absolvování čejkovické školy a reálného gymnázia v Hustopečích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni. Později se začal učit kovářem v Čejči, ale brzy nastoupil jako podučitel hustopečského reálného gymnázia a začal se připravovat k studiu na německém klasickém gymnáziu v Brně.

Od 15 let se živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. V Brně byl podporován jednou z nich, rodinou policejního ředitele Antona Le Monniera, se kterou v roce 1869 odešel do Vídně, aby dostudoval na Akademickém gymnáziu. Po maturitě začal studovat filosofickou fakultu. Po smrti Antona Le Monniera v roce 1873, našel nové výnosné místo hofmistra v rodině Rudolfa Schlessingera, generálního rady Anglo-rakouské banky, jehož syna vyučoval. Za odměnu za úspěšnou maturitu mladého Schlessingera odjeli společně, po Masarykově doktorátu, na cestu po Itálii a na roční pobyt na univerzitě v Lipsku. Tam se Masaryk seznámil s Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele.

Masaryk chtěl ale před sňatkem získat docenturu z filozofie na vídeňské univerzitě, což sňatek, narychlo uspořádaný rodinou Charlotty pozdrželo. Jeho náhlost zase naopak pozdržela docenturu. Ve Vídni tedy Masaryk živil rodinu a sebe suplováním na střední škole. Habilitoval v březnu 1879 a začal bezplatně přednášet na univerzitě jako soukromý docent. Už za dob studií byl Masaryk literárně činný, napsal řadu studií a odborných statí. V lednu 1875 se Masaryk stal předsedou Českého akademického spolku ve Vídni. Díky rozdělení Univerzity Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část dostal místo mimořádného profesora na nově založené české univerzitě, proto v létě 1882 s rodinou přijel do Prahy, aby zde začal přednášet.

V prosinci 1891 byl Masaryk zvolen do českého zemského sněmu. Ještě v témž roce předložil ve Vídeňské říšské radě návrh na zřízení druhé české univerzity na Moravě. Této otázce se věnoval i v dalších letech – ve svých článcích a sháněním souhlasných podpisů mezi vědeckou veřejností a studenty. V září 1893 se ale obou mandátů vzdal. Jednou z příčin byla skutečnost, že se mu rodina rozrostla o další dvě děti. I nadále byl literárně činný. Napsal mnoho studií i vědeckých statí, inicioval vznik Ottova slovníku naučného a také psal články do odborných časopisů, jako byly Naše doba nebo Čas, na jejichž vzniku se aktivně podílel.

"Mravnost je poměr člověka k člověku."

Na přelomu března a dubna 1900 založil Masaryk Českou stranu lidovou – pokrokovou, později známou jako Realistickou. V té době nejen usilovně publikoval, ale i přednášel v různých městech mimo fakultu. Opět byl dvakrát zvolen jako poslanec do Vídeňské říšské rady, kde v roce 1912 předložil návrh na zřízení druhé české univerzity v Brně, a na podporu této interpelace přiložil přes sedm tisíc petic, v nichž se česká, moravská i slovenská města a obce vyslovily pro její urychlené zřízení. Zpráva o vyhlášení první světové války jej zastihla v červenci 1914 na dovolené v saském Žandově.

K dosažení politické samostatnosti působil jako hlavní činitel z těch, kteří pracovali na zviditelnění českého národa. Během války přesvědčoval státníky velmocí o potřebnosti a užitečnosti samostatného českého státu. V lednu 1915 odjel do Švýcarska. V Reformačním sále Univerzity v Ženevě 6. července 1915 pronesl svůj slavný projev k pětistému výročí Husova upálení, v kterém vyhlásil boj habsburské nadvládě.
Československo bylo mezinárodně uznáno za samostatný stát a Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem. V neděli 22. prosince 1918 přednesl na Pražském hradě své "První poselství".

V roce 1919 byla v Brně zřízena druhá česká univerzita se čtyřmi zakládajícími fakultami, která dostala jméno po svém zakladateli – Masarykova univerzita v Brně. 28. ledna 1919 se tam ustavily základní fakulty lékařská, právnická, přírodovědecká a filozofická.

Když T. G. Masaryk 14. září 1937 po zánětu plic zemřel, zemřel pro jeho obdivovatele symbol morální velikosti a velké autority. O tom, jak byl Masaryk svými současníky vnímán, svědčí i to, že se všeobecně říkalo: „Dokud bude žít Masaryk, Hitler (údajný někdejší Masarykův posluchač na Vídeňské univerzitě) nezačne válku". Státní pohřeb se konal 21. září 1937, Masaryk byl uložen do hrobu na Lánském hřbitově.

Po Masarykovi je pojmenován řád Tomáše Garrigua Masaryka, jedno ze státních vyznamenání České republiky a bývalého Československa. Zasadil se o založení brněnské Masarykovy univerzity, která byla po něm pojmenována již v roce 1919. Roku 1997 vydala americká skupina Faith No Morealbum Album of the Year s fotografií Masaryka na obalu. T. G. Masaryk byl sedmnáctkrát navržen (ale jen v deseti nominačních letech) na Nobelovu cenu míru.

"Člověk, který dělá svou práci bez zájmu a jenom z chlebařství, je nešťastný a otrávený člověk. Já rád poslouchám, když někdo mluví s láskou a chutí o svém povolání."

Jiří "BloodMax" Neubauer

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace