foto

Dominique Laffin

  • nar. 3.6.1952
    Saint-Mande, Francie
  • zem. 12.6.1985 (33 let)
    Paříž, Francie

Biografie

Dominique Laffin patřila na přelomu 70. a 80. let k nadějným osobnostem francouzského filmu, její slibnou kariéru ale přerušila předčasná smrt ve třiatřiceti letech. Narodila se v Saint-Mandé (dnes součást Paříže), po rozvodu rodičů vyrůstala s matkou a dvěma sourozenci v Paříži. Po studiích vykonávala několik zaměstnání, ale její touhou bylo stát se herečkou. Do světa umění pronikla mimo jiné svým sňatkem, když se v roce 1972 provdala za zpěváka Yvana Dautina (*1945). Po narození dítěte musela na své sny dočasně rezignovat, ale brzy se k plánům vrátila.

Po několika nevelkých zkušenostech s filmovou kamerou získala první větší příležitost ve filmu slavného režiséra Claude Millera ŘEKNĚTE JÍ, ŽE JI MILUJI (Dites-lui que je ľaime, 1977), ve stejném roce se objevila ve filmu V NOCI JE KAŽDÁ KOČKA ČERNÁ (La nuit, tous les chats sont les gris, 1977; hvězdou obou uvedených titulů byl Gérard Depardieu). Z její další filmografie je na místě zmínit spolupráci s výraznými režisérskými osobnostmi z řad žen jako byly Christine Pascal nebo Catherine Breillat.

První hlavní roli dostala Dominique Laffin ve filmu ŠELMIČKY (Les petits câlins, 1978), ale až s následujícím snímkem ŽENA, KTERÁ PLÁČE (La femme qui pleure, 1979) na sebe upoutala pozornost diváků i kritiků. Za tento fim byla také nominována na cenu Cézara za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Tuto trofej sice nezískala, ale rok 1980 jí přinesl prestižní ocenění Prix Suzanne Bianchetti udělované mladým talentům. Následovaly další velké role, naopak pro menší úkoly byla angažována v rámci hvězdně obsazených titulů MISTROVO OKO (Ľoeil du maitre, 1980) nebo PANE VRCHNÍ! (Garçon!, 1983).

Kromě filmu začala Dominique Laffin spolupracovat také s televizí, jeden film natočila i v západním Německu. Její poslední prací před kamerou byl film PASSAGE SECRET (1985), ve stejném roce začala herečka koketovat poprvé také s divadlem a vystupovala ve hře Vilém Tell. Zatímco v oblasti filmu její věhlas stoupal a stávala se uznávanou herečkou, v soukromí se potýkala s četnými problémy, rozvedla se, některé nesnáze vycházely i z práce (často se zmiňuje neuskutečněná spolupráce s Alainem Delonem koncem 70. let). Jako citlivá žena (jaké často ztvárňovala i před kamerou) podlehla drogám a alkoholu, které však přinášely jen další komplikace.

Dominique Laffin zemřela ve svém bytě v Paříži 6. listopadu 1985 ve věku 33 let následkem těžkého infarktu. Podle pozdějšího sdělení rodiny byla ale skutečnou příčinou smrti sebevražda. Režisér jejího posledního filmu Laurent Perrin o ní později natočil dokument DOMINIQUE LAFFIN, PORTRAIT D´UNE ENFANT PAS SAGE (2007). Její dcera Clémentine Autain (*1973) je významnou osobností francouzské levicové politiky a v letech 2001-2007 byla náměstkyní pařížského starosty (jméno Autain je skutečným příjmením jejího otce, zpěváka Yvana Dautina).

Pavel "argenson" Vlach

Host

TV pořady

1976 La nuit des Césars (TV pořad)
1975 Les rendez-vous du dimanche (TV pořad)

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky