foto

Jan Rychlík

  • nar. 27.4.1916
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 20.1.1964 (47 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Jan Rychlík se narodil 27. dubna 1916 v Praze. Odmaturoval na reálném gymnáziu v Holešovicích a začal se studiem na Vysokém učení technickém. Po uzavření vysokých škol nacisty roku 1939 odešel na pražskou Státní konzervatoř. Vystudoval skladbu u profesora Jaroslava Řídkého a po osvobození roku 1946 Mistrovskou školu dílem „Symfonická ouvertura“.

Zbytek života pracoval jako skladatel nejen taneční a jiné hudby, ale i filmové, televizní a scénické. Jeho největší zájem patřil pro jazzovou hudbu, novodobé hudební směry a folklór mimoevropských národů. Smysl pro rytmizaci slova nejlépe uplatnil jako skladatel moderních a tanečních písní, díky nimž se brzo stal nejoblíbenějším skladatelem.

Postupně skládal komorní skladby („Africký cyklus“, „Relazioni“), orchestrální a vokální díla („Komorní suita“, „Burleskní suita“), jazzovou hudbu („Čaroděj“), scénickou hudbu („Oidipús vladař“, „Slaměný klobouk“, „Temno“, „Petr a Lucie“, „Škola žen“, „Paní Marjánka, matka pluku“, „Tartuffe“, „Limonádový Joe“, „Milovat není jen mít rád“, „Husaři“, „Cesta kolem světa za 80 dní“) pro řadu divadel (Národní divadlo v Praze, Kladno, Pardubice, Karlovy Vary, Plzeň, Praha, Kolín, Hradec Králové) a hudbu pro televizní a rozhlasové hry („Turistou proti své vůli“).

Uplatnil se i jako textař písní („Limonádový Joe“). Spolupracoval taktéž s orchestry Gramoklubu, Blue Music a nebo Karla Vlacha. Avšak největší část svého díla zanechal Jan Rychlík pro českou kinematografii. V českém filmu začínal již roku 1946.

Nejprve u krátkých dokumentů (např. CESTA ZPÁTKY, ČTENÁŘI A JEJICH SVĚT, NA SHLEDANOU, KARLOVY VARY, PROSTĚJOVSKÁ REPORTÁŽ, MARIÁNSKÉ LÁZNĚ, PODĚBRADY, SKLO, PORCELÁN, PĚSTOVÁNÍ SEMEN a nebo O SVĚTLE) a u animovaných a kreslených snímků pražského studia Bratři v triku a tvůrců Eduarda Hofmana, Jiřího Trnky a dalších (DÁREK, PÉRÁK A SS, HOTOVO, JEDEM!, ANDĚLSKÝ KABÁT, VZDUCHOLOĎ A LÁSKA, ÁRIE PRÉRIE, PAPÍROVÉ NOKTURNO, ABC, POVÍDÁNÍ O PEJSKOVI A KOČIČCE, VESELÝ CIRKUS, CIRKUS HURVÍNEK, O SKLENIČKU VÍC, ZTRACENÁ VARTA či STVOŘENÍ SVĚTA).

Tomuto se věnoval až do konce 50. let. V letech 1947 a 1948 poprvé vstoupil jako hudební skladatel do hraného filmu, zatím jen u krátkých hraných děl Krátkého filmu Praha a režisérů Jana Svobody (MUŽI VE FRAKU) a Miloše Makovce (ŽIJÍ MEZI NÁMI a O MALÝCH PRO VELKÉ), později Studia dětského filmu Praha a Stanislava Látala (PSÍ STAROSTI).

Na začátku 50. let poprvé Jan Rychlík spolupracoval i na celovečerních hraných filmech režiséra Miloše Makovce PŘÍPAD DR. KOVÁŘE (1950) a VESELÝ SOUBOJ (1950) a také Miroslava Hubáčka V TRESTNÉM ÚZEMÍ (1950). V první polovině 50. let ještě složil hudbu opět pro díla Makovce VELKÉ DOBRODRUŽSTVÍ (1952) a Hubáčka HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ (1952) a KAVÁRNA NA HLAVNÍ TŘÍDĚ (1953) a nově pro Oldřicha Lipského CIRKUS BUDE! (1954).

Ve druhé polovině let 50. stihl zkomponovat hudbu pouze pro čtyři, zato ale pro výrazné, snímky. Opět navázal spolupráci s Milošem Makovcem, po komedii NÁVŠTĚVA Z OBLAK (1955), pro něho stvořil vrcholnou hudbu pro významné protiválečné drama ZTRACENCI (1956).

Dále pro hudební film Jána Kadára a Elmara Klose HUDBA Z MARSU (1955) a pro povídku GLORIE Jiřího Krejčíka z triptychu O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (1958). Po šesti letech se podílel na hudbě ke svému nejslavnějšímu a nejznámějšímu titulu LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA (1964) Oldřicha Lipského. Několikrát komponoval se svým žákem Vlastimilem Hálou a nebo ojediněle se skladatelem Václavem Trojanem.

Jan Rychlík získal za hudbu k filmu LIMONÁDOVÝ JOE s Vlastimilem Hálou Cenu v kategorii hudebního filmu za hudbu k filmu in memoriam (1965) v II. soutěži o hudební dílo vytvořené pro film v roce 1964. Hudbě se věnoval také teoreticky, jako autor odborných článků, studií a kritik v tisku a publikacích (např. „Pověry a problémy jazzu“ 1959). Překládal americkou lidovou poezii.

Jeho práci přibližuje monografie „Jan Rychlík. Život a dílo skladatele“ (2001). Jeho synem byl historik prof. Jan Rychlík ml. (*1954). Hudební skladatel a publicista Jan Rychlík zemřel náhle 20. ledna 1964 v Praze v pouhém nedožitém věku čtyřiceti osmi let. Jeho předčasná smrt znamenala velkou ztrátu pro českou kulturu, hudbu a film.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Dokumentární

1957 To jsou Bratři v triku

Fanoušci tvůrce

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace