foto

Thea von Harbou

  • nar. 27.12.1888
    Tauperlitz, Německá říše
  • zem. 1.7.1954 (65 let)
    Berlín, Berlin, Západní Německo

Biografie

Thea Gabriele von Harbou byla německá divadelní herečka. Nikdy nehrála ve filmu. Místo toho usedla k psacímu stolu a stala scénáristkou převážně němé éry - německým Mercedesem filmového plátna, který okouzlil příjemným pérováním, vysokou rychlostí a komfortem jízdy.

Talent, který se rodí jednou za sto let, německým „Dietlem v sukni". V Německu je známá i jako spisovatelka. Je autorkou 25 románů a 46 zfilmovaných scénářů. Napsala scénáře k několika němým filmům, řazených mezi německé národní poklady. Dvakrát se ujala režie. Pouze dvě Němky jsou nesmazatelně zapsány do historie předválečné světové kinematografie. První je Leni Riefenstahl, druhou Thea Gabriele von Harbou.

Začínala jako divadelní herečka. Prošla divadly v Aachenu, Chemnitzu, Düsseldorfu a Mnichovu. Společně  se svým tehdejším manželem Rudolfem Klein-Roggehem se definitivně stěhují do Berlína, kde m.j. nabízí režisérům své první scénáře. Během času se vypracovala a psala pro Joe Mayeho, Carla Theodora Dreyera, Arthura von Gerlach, Friedricha Wilhelma Murnau a Fritze Langa. V roce 1918 manžela opustila. V roce 1919, pořád provdána za Rudolfem Klein-Roggehema, se stala Langovou milenkou. Nevěra měla tragickou dohru. Abych se neopakoval, odkazuji vás na filmografii Rudolfa Klein-Roggeho.

V roce 1921 napsala scénář k filmu DER MUEDE TOD, rozvedla se svým prvním manželem, ale nadále jej umělecky podporovala. Ve stejném roce byl podle jejího a  Langova scénáře natočen DAS INDISCHE GRABMAL. Na svou dobu spolykal tento velkofilm 24 milionů tehdejších marek. Kostýmy a stavby navrhly Otto Hunte, Erich Kettelhut, Karl Vollbrecht a Martin Jacoby-Boy. Ve Woltersdorfu, nedaleko Berlína postavili filmaři komplet maharádžův palác se zahradou. Ve filmu učinkovali stovky statistů. Zvířata zapůjčil cirkus Sarrasani. Langa, který měl film režisérovat, na poslední chvíli nahradil Joe May, který se obával, že by mladý a nezkušený Lang film nezvládl. Ten ukončil spolupráci s May-Film GmbH a podepsal novou smlouvu s Decla-Bioscop, tehdejšího producenta Ericha Pommera. Film měl velký úspěch a byl znovu zfilmován v roce 1938 a 1959.

S jménem They von Harbou je navždy spojen film METROPOLIS, 1926, který byl inspirován Langovou návštěvou New Yorku. Architektura výškových staveb způsobovala lodním cestujícím s dalekohledy nevšední vizuální zážitek. Při nočním přiblížení k New Yorku, (a platí to i dnes), vidíte jako první světelnou záři nad obzorem. Poté z moře vystupují osvětlené vršky mrakodrapů. Pevninu, která je nejníž, uvidíte jako poslední. V roce 1928 napsala s manželem scénář k filmu SPIONE. Jistě znáte Jamese Bonda jako agenta č. 007. V tomto filmu vystupoval agent č. 326 (hraje ho Willy Fritsch). V té době byla obvyklá praxe číslovat agenty, takže nikdo nikoho nekopíroval. O rok později vzniká FRAU IM MOND, film, který předběhl dobu. Scénář musel být konzultován s raketovými odborníky. Ve filmu byly situace, které se při pozdějším dobývání vesmíru skutečně udály. Chybí pouze věta „Hjůstne, máme problém !". Nemalou zásluhu měl kameraman Curt Courant, který spolu s režisérem Langem byli autory velké části trikových scén. Scénář k filmu DAS  TESTAMENT DES DR. MABUSE, 1932 napsala podle románu Norberta Jacquese „Dr. Mabuses letztes Spiel". Thea von Harbou ale měla k dispozici pouze strojopis, schválený jeho autorem pro nakladatele. Samotná kniha vyšla až v roce 1950.

Po emigraci svého manžela Fritze Langa roku 1933 vytvořila vlastní výrobní štáb a režírovala dva filmy, HANNELES HIMMELFAHRT, 1933 a ELISABETH UND DER NARR, 1934. V letech 1933 až 1945 se ztotožnila s naciideologií. Předsedala německému Verbandes deutscher Tonfilmautoren, což volně přeloženo byl spolek, sdružující scénáristy zvukových filmů. Od roku 1940 byla členkou NSDAP. Jako žena se ale dokázala věnovat tématům, které byly v té době částečně tabu, nebo na okraji společenského zájmu. V roce 1945 byl podle jejího scénáře natočen film VIA MALA, věnovaný domácímu násilí. Carl Wery v hlavní roli přichází domů opilý, tříská dveřmi, vyvolává scény a tyranizuje rodinu.

Po válce byla jako nacistka internována a vyšetřována. Tři její knihy Gold im Feuer (1916), Adrian Drost und sein Land (1937) a Aufblühender Lotos byly v tehdejší sovětské zóně zakázány. Od roku 1948 se začala k filmu vracet, nejprve spolupracovala při dabování a titulkování zahraničních filmů. V roce 1951 byl podle jejího posledního scénáře natočen film DR. HOLL, ROLF HANSEN. Thea von Harbou se jako host zůčastnila slavnostního filmového představení. Při opouštění kina upadla a na následky poranění 1. července 1954 zemřela. Její hrob najdete na berlínském hřbitově Heerstraße odd. 6-H-10.

skipi

Scenáristická filmografie

Spisovatelská filmografie

Filmy

1960 Journey to the Lost City - kniha
1959 Indický hrob - kniha
Tygr z Ešnapuru - kniha
1938 Indický hrob - kniha
Tygr z Ešnapuru - kniha
1927 Metropolis - kniha
1921 Indický hrob: Tygr z Ešnapuru - kniha
Indický hrob: Yoghiho poslání - kniha

Režijní filmografie

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace