Hans Heinz Bollmann

Frasquita (1934)

Jarmila Novotná ve své knize Byla jsem šťastná vzpomíná: "Filmová společnost Atlantis povzbuzena velkým úspěchem Guiditty přišla s nápadem zfilmovat jinou Lehárovu operetu, Frasquitu. Velmi stáli o to, abych hrála hlavní roli. Libreto se mi líbilo a nabídku jsem přijala. Filmování začalo v červnu 1934. Některé záběry byly točeny ve filmových ateliérech ve Vídni a tam se také připravovaly zvukové snímky, které jako dirigent řídil sám Lehár. Pak celý štáb odjel do Dubrovníku v Jugoslávii. Tenokráte mohl jet se mnou Jiří, což bylo příjemné. Mými partnery byli Heinz Hans Bollmann, Heinz Rühmann a Hans Moser. Film režíroval Karel Lamač. Mnohdy to nebylo ani trochu snadné. Jedna scéna byla filmována na lodi z jiné lodě. Než se stačilo všechno připravit, moře se silně rozbouřilo a lodě se hrozně kymácely. Nejhorší při tom bylo, že jsem se musela dívat přímo do kamery, která mi tančila před očima, a udělalo se mi špatně. Nezbylo, než filmování přerušit, nemohla jsem dále. Opakovali jsme to příští den, díky Bohu bez vln. Film pak byl dokončen ve Vídni. Dodnes mne velmi těší, když se dozvídám od známých z Vídně, že se tam Frasquita ještě občas promítá.

Hned na to jsem dostala od Lehára následující dopis:
Velevážená milostivá paní,
odpusťte, že Vám posílám tuto fotografii, chtěl bych se Vám připomenout. Po našem návratu z Dalmacie jsem marně čekal na Vaše zavolání. Ale premiéra Frasquity bude ve čtvrtek v kinu Busch a píší, že budete přítomna. Je to pravda? Bych bych nesmírně rád,
Váš oddaný Franz Lehár." (NinadeL)

Žebravý student (1931)

Jarmila Novotná ve své knize Byla jsem šťastná vzpomíná: "Krátce na to jsem začala filmovat operetu Žebravý student s hudbou od Millöckra. Zpívala jsem několik roztomilých melodií. Mým partnerem byl Hans Heinz Bollmann, známý filmový herec, se kterým jsem později točila ještě jiný film, Lehárovu Frasquitu.
Jelikož jsem od opery nedostala žádný volný čas, musela jsem často pracovat ve filmovém studiu až do tří nebo do pěti hodin odpoledne a tentýž večer zpívat buďto Rosinu, Violettu nebo Mařenku nebo jiné úlohy, což bylo velmi náročné a můj hlas zase začal trpět. Snad to nebylo poznat, když jsem zpívala, ale cítila jsem se mizerně. Začala jsem tušit, že je tu zase něco varovně nebezpečného." (NinadeL)