Biografie
I když byla Vera Carmi za druhé světové války i krátce po ní značně vytíženou a populární filmovou herečkou, do první ligy ženského souhvězdí italské kinematografie se jí úplně proniknout nepodařilo. Narodila se v severoitalském Turíně a její vlastní jméno znělo Virginia Doglioli. V rodném Turíně začala také hrát divadlo a ve třicátých letech přesídlila do Říma. Pro svět filmu ji poprvé angažoval režisér Ferdinando Maria Poggioli a v jeho romantické komedii SBOHEM, MLÁDÍ (Addio giovinezza, 1940) se objevila ve vedlejší roli mladé snoubenky.
V následujících několika filmech se Vera Carmi musela spokojit ještě s vedlejšími rolemi, teprve rok 1942 pro ni znamenal triumf v podobě hlavních postav. Jednu z důležitých rolí odehrála v nevšedním soudním dramatu MLČÍCÍ RTY (Labbra serrate, 1942), které bylo ve své době uvedeno i v českých protektorátních kinech. Ústřední partnerskou dvojici s tehdy populárním Robertem Villou vytvořila ve dvou filmech maďarského režiséra Akose Ráthonyiho (ŠTĚSTÍ PŘICHÁZÍ Z NEBE – La fortuna viene dal cielo, 1942; JEDNOU ZA TÝDEN – Una volta alla settimana, 1942). I když se sama Vera Carmi nejlépe cítila v poloze melancholické, další úspěchy jí přinesla hlavně účast v komediích (ČILÁ TERESA – La vispa Teresa, 1943; TOTÒ V JÁMĚ LVOVÉ – Totò nella fossa dei leoni, 1943).
Po válce se Vera Carmi věnovala hlavně jevištní praxi, na přelomu 40. a 50. let byl jejím divadelním šéfem příslušník slavného hereckého klanu Eduardo de Filippo. Nadále samozřejmě hrála ve filmech, v roli rozmazlené manželky titulního hrdiny se objevila například v komedii NESNÁZE PANA TRAVETA (Le miserie del signor Travet, 1945), která se dodnes těší oblibě u vydavatelů DVD v rámci kompletace filmografie slavného Alberta Sordiho, který tu ovšem hrál jen menší úlohu. Vedlejší role hrála Vera Carmi v úspěšných komediích dobově populárních komiků jako byli Ennio Macario (JAK PROHRÁT VÁLKU – Come persi la guerra, 1947) nebo Tino Scotti (MILIARDÁŘSKÝ MILÁN – Milano miliardaria, 1951). Do paměti diváků se zapsala i postavou šarmantní vdovy Adriany ve slavném filmu SRPNOVÁ NEDĚLE (Domenica d′agosto, 1950).
V padesátých letech rozšířila Vera Carmi své působení o televizi a rozhlas, nadále účinkovala i v divadle. Z jejích posledních filmových rolí připomeňme postavu matky jednoho z dětských hrdinů dnes již zapomenutého, kdysi ovšem oceňovaného snímku NEJLEPŠÍ PŘÁTELÉ (Amici per la pelle, 1955), sourozeneckou dvojici se švédskou kráskou May Britt vytvořila v zajímavém filmu VĚZŇOVÉ ZLA (Prigionieri del male, 1955), její filmografie se nakonec uzavřela menší rolí sekretářky v dramatu MILIARDÁŘI (I miliardari, 1956). Během své patnáctileté kariéry před kamerou stihla Vera Carmi natočit přes padesát filmů.
Vera Carmi zemřela náhle v Římě 6. září 1969 ve věku 55 let.