foto

Erno Crisa

  • nar. 10.3.1924
    Biserta, Tunisko
  • zem. 5.4.1968 (44 let)
    Řím, Itálie

Biografie

Herec Erno Crisa, vlastním jménem Ernesto Crisa, měl italský původ, ale narodil se v tuniském přístavu Biserta do početné a nepříliš bohaté rodiny sicilských přistěhovalců. Od dětství obdivoval svět umění a ve třicátých letech odešel do Francie, kde získal průpravu v baletu. Souběžně se věnoval sportu a v roce 1938 zvítězil v celoevropské soutěži kulturistů. Následovalo první turné s tanečním souborem a tehdy se také zrodil umělecký pseudonym Erno Crisa.

Herectví studoval u slavných osobnsotí francouzského divadla Tani Balachové a Jeana Marchata, první filmovou roli získal v komedii s fantastickými prvky HVĚZDNÉ PLAVBY (Croisieres sidérales, 1941), zároveň začal hrát divadlo. Po několika dalších menších rolích ve francouzských filmech se vrátil do Itálie, první skutečně hodnotnou hereckou příležitost dostal od Luigiho Zampy ve filmu SRDCE BEZ HRANIC (Cuori senza frontiere, 1950), účast na historickém velkofilmu MESSALINA (1951) byla předzvěstí pozdějších četných postav v žánru tzv. sandálu a meče.

Z jeho další práce pro italskou kinematografii můžeme připomenout de Sicovu komedii ZLATO NEAPOLE (L'oro di Napoli, 1954), po boku slavné tanečnice Ludmilly Tchériny hrál v dobrodružném francouzsko-italském filmu DCERA MATY HARI (La figlia di Mata Hari, 1954). Další velkou roli mu přinesla adaptace slavné literární předlohy MILENEC LADY CHATTERLEYOVÉ (L'amant de Lady Chatterley, 1955), po boku slavného komika Fernandela ztvárnil titulní, nikoli ovšem hlavní postavu v komedii DON JUAN (1956). Později se objevil před kamerou i s Alainem Delonem (V PLNÉM SLUNCI – Plein soleil, 1960).

Přelom padesátých a šedesátých let byl v Itálii ve znamení velkofilmů žánru sandálu a meče, v nichž ožívali bájní antičtí hrdinové nebo skuteční rekové historie. V takových filmech našel Erno Crisa se svou atletickou postavou bohaté uplatnění a v jeho filmografii té doby převažovaly tituly jako KARTÁGO V PLAMENECH (Cartagine in fiamme, 1959), HROBKA KRÁLŮ (Il sepolcro dei re, 1960) nebo MACISTE PROTI ŠEJKOVI (Maciste contro lo sceicco, 1961). Nové možnosti se před ním otevřely i v televizi, kromě Itálie a Francie točil také v Německu.

Ve druhé polovině šedesátých let Erno Crisa své herecké aktivity omezil a žil v Římě se svou manželkou Giuseppinou Ferri. Jeho posledním vystoupením před kamerou byla role tureckého velvyslance ve filmu ANGELIKA A SULTÁN (Angélique et le sultan, 1968). V přípravách na další natáčení pro filmovou společnost Cineccità Erno Crisa náhle a nečekaně zemřel. V dubnu 1968 jej zasáhlo krvácení do mozku, jemuž podlehl během několika dnů. Na svém kontě má přes padesát filmů v různých zemích.

Pavel "argenson" Vlach

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky