foto

Sylvie

  • nar. 3.1.1883
    Paříž, Francie
  • zem. 5.1.1970 (87 let)
    Compiègne, Francie

Biografie

Stejně jako její vrstevnice Gabrielle Fontan nebo Jeanne Fusier-Gir, tak i herečka Sylvie se stala významnou osobností francouzského filmu až na sklonku své divadelní kariéry. Významnou především početnou filmografií, než velikostí rolí. Sylvie, vlastním jménem Louise Mainguené, se narodila v Paříži a herectví studovala pod vedením slavného herce Eugene Silvaina. Povšiml si jí významný režisér André Antoine, jenž ji v roce 1903 angažoval do divadla Théâtre Odéon.

Na jevišti začínala Sylvie (známá též jako Louise Sylvie) úlohami mladých naivek i důvtipných dívek, její doménou byl především populární repertoár nevysokých uměleckých kvalit, až později se dostala i k postavám v osvědčené klasice (Goethe, Shakespeare). Ještě před první světovou válkou se objevila i před filmovou kamerou a hrála například v adaptaci Zolova románu GERMINAL (1913). Její participace ve filmu němé éry je však jinak nepodstatná a věnovala se nadále hlavně divadlu, kromě domovské scény Odéon účinkovala také na dalších pařížských jevištích (Théâtre Antoine, Théâtre du Gymnase).

Stejně jako jiné herečky schopné oslnit i jinak než půvabem našla Sylvie uplatnění před kamerou až po příchodu zvukového filmu. Režisér Pierre Chenal jí dal příležitosti ve svých hodnotných filmech ZLOČIN A TREST (Le crime et le châtiment, 1935) a PŘÍPAD LAFARGE (L'affaire de Lafarge, 1937). Dalšími hereckými úkoly ji pověřili i režiséři Julien Duvivier (KONEC DNE – La fin du jour, 1939) nebo Henri-Georges Clouzot (HAVRAN – Le corbeau, 1943), významnou roli jí poskytl i Jean Anouilh ve zfilmování své vlastní divadelní hry CESTUJÍCÍ BEZ ZAVAZADEL (Le voyageur sans bagages, 1943).

I po válce hrála Sylvie vedlejší i středně velké role v řadě filmů, za zmínku stojí komerčně úspěšné adaptace osvědčených literárních nebo divadelních předloh (OTEC GORIOT – Le père Goriot, 1945; IDIOT - L´diot, 1946), nezapomenutelnou kreaci zákeřné tchýně předvedla ve filmu TEREZA RAQUINOVÁ – Thérèse Raquin, 1952), můžeme si na ni vzpomenout i v souvislosti se známou komedií DON CAMILLO (Le petit monde de Don Camillo, 1951) s Fernandelem v hlavní roli (s ním hrála také ve filmu ZAKÁZANÉ OVOCE – Le fruit défendu, 1952).

Po bohaté kariéře u divadla i filmu se Sylvii podařilo zakončit umělecké působení více než důstojně. V Théâtre Marigny excelovala koncem padesátých let v hlavní roli slavné Dürrenmattovy hry Návštěva staré dámy, o pár let později zaujala i svou jedinou hlavní rolí ve filmu. Rozmarnou paní Bertini ztvárnila v adaptaci Brechtovy literární předlohy STARÁ DÁMA SE BAVÍ (La vieille dame indigne, 1965). I když tento film je dnes méně známý a zastaralý, má své hodnoty, včetně hereckého projevu Sylvie, která pak v roce 1967 za svou kreaci dostala Cenu pro nejlepší herečku od Národní společnosti filmových kritiků v USA.

Sylvie zemřela 6. ledna 1970 krátce po svých 87. narozeninách v Compiègne.

Pavel "argenson" Vlach

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace