Štěpán Koníček

Dirigent a skladatel Štěpán Koníček se narodil 7. března 1928 v Praze. V roce 1947 odmaturoval na pražském reálném gymnáziu, poté vystudoval hudební vědu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1948 – 1953), kde získal titul PhDr., a od roku 1947 na AMU dirigování u Karla Ančerla (1951) a skladbu u Pavla Bořkovce (1954).

Současně byl hudebním režisérem Československého rozhlasu Brno (1951 – 1952), asistentem uměleckého ředitele Symfonického orchestru Hlavního města Prahy (FOK, 1952 – 1956), dirigentem a nakonec šéfdirigentem Filmového symfonického orchestru (FYSIO, 1956 – 1991), kde uplatnil i své skladatelské schopnosti, ale dirigování se věnoval až do konce 90. let.

Jako hudební skladatel od roku 1952 napsal několik komorních a jiných děl, např. „Meluzína“ 1951, „1. smyčcový kvartet“ 1952, „Res symfonica“ 1961, „Televizní pohlednice“ 1963, „Ptačí hexametry“ 1964, „Turbulence“ 1969, „Minuty s Maupassantem“ 1973, „Sonáta pro klavír“ 1978, „Stabat mater pro violu a smíšený sbor“ 1979, „Malá smuteční hudba pro violu ve čtvrttónovém systému“ 1981 nebo „4. smyčcový kvartet“ 1982.

Jako filmový dirigent se Koníček podepsal v 50. až 90. letech u několik tisíc filmových děl, dlouhých a krátkých hraných filmů, rozličných dokumentů, střihových loutkových a animovaných snímků, televizních projektů a desítek dalších. Od konce 60. let skládal hudbu převážně pro slovenské filmy.

Skládal také scénickou hudbu („Zdravý nemocný“, „Robinson“, „Vodník Mařenka“, „Dáma skřítek“, „Jak zkrotit saň“ aj.) pro četná divadla (Divadlo Jiřího Wolkera, Městská divadla pražská, Příbram, Uherské Hradiště, Karlovy Vary, Liberec, Černé divadlo, Realistické divadlo). Jako hudební filmový skladatel začínal v českém filmu u dokumentů (KLÍČ K HUDBĚ) a krátkometrážních děl (LHÁŘ 1957 a PERLOVÝ NÁHRDELNÍK 1965).

Ke krátkým zakázkovým filmům z roku 1966 připravoval i archivní hudbu (JAK JSEM BYL OHOLEN, JAK SAMMY O KALHOTY PŘIŠEL a SLAVNÝ CHIRURG DR.SAMMY). Zahrál si také dirigenta („BABIČKY DOBÍJEJTE PŘESNĚ!“) a nebo režiséra (TV seriál PŘÍSAHÁM A SLIBUJI).

V dlouhometrážní hrané tvorbě skládal pro slovenskou kinematografii, kde spolupracoval s režiséry Dimitrijem Plichtou (ŠERIF ZA MREŽAMI, CÉZAR A DETEKTÍVI, STROSKOTÁME ZAJTRA, LÁSKA NELÁSKAVÁ), Miroslavem Horňákem (ÚDOLIE VEČNÝCH KARAVÁN, NOC S MAČKOU, BLUDIČKA), Ľudovítem Filanem (VRECKÁRI, NAŠI PŘED BRÁNAMI, V KAŽDOM POČASÍ, ZLATÁ RÉVA, ČLNY PROTI PRÚDU, V BLUDISKU PAMÄTI, CENA ODVAHY), Andrejem Lettrichem (PRÍPAD KRÁSNEJ NERESTNICE, ŠEPKAJÚCI FANTÓM), Štefanem Uhrem (KEBY SOM MAL DIEVČA), Petrem Solanem (TUŠENIE), Jurajem Jakubiskem (ZBEHOVIA A PÚTNICI) a Otakarem Krivánkem (BLÍZKE DIAĽAVY).

Poprvé a naposledy složil Koníček hudbu k českému filmu Antonína Kachlíka KOUZELNÍKŮV NÁVRAT (1984). Jako dirigent nahrál hudbu pro české filmy Alfréda Radoka (DĚDEČEK AUTOMOBIL), Bořivoje Zemana (PÁTÉ KOLO U VOZU, ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRINCEZNA), Karla Kachyni (KRÁL ŠUMAVY), Vojtěcha Jasného (TOUHA, PROCESÍ K PANENCE, VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI), Oldřicha Lipského (LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA, ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ…), Kadára a Klose (OBCHOD NA KORZE), Jiřího Menzela (OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY, SKŘIVÁNCI NA NITI), Zdeňka Podskalského (BÍLÁ PANÍ) či Jana Němce (O SLAVNOSTI A HOSTECH).

Dirigoval či skládal hudbu i pro četné zahraniční produkce (př. TOM A JERRY, MUNRO, ÚTĚK ZE ZLATÉ ZEMĚ, PORTRÉT DÁMY, MĚSTO ZTRACENÝCH DĚTÍ, LOST HIGHWAY, THE CLIMB, DEVÁTÁ BRÁNA, MULHOLLAND DRIVE).

Pro Československou televizi skládal (ŠLECHETNÝ COWBOY SANDY, REVUE V MLZE, ZLOČIN A TRIK, BOUŘKA, ŘEČ O PUŠKINOVI, ZAPRÁŠENÉ HISTÓRIE, ČESTNÉ KOLO, ROK MÁ ŠESŤ DNÍ, SLADKÉ HRY MINULÉHO LÉTA, FRAJERI A FRAJERKI, VĚTRNÁ SETBA, CHLÍPNÍK atd.) a dirigoval FYSIO (BAROMETR, PRINC A CHUĎAS, ALMARA, POSLEDNÍ DOPIS, BYL JEDNOU JEDEN DŮM, LÍSTEK DO PAMÁTNÍKU, ZLÁ KREV, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, CIRKUS HUMBERTO ad.).

Komponoval a dirigoval též pro rozhlas. Obdržel titul Zasloužilého umělce (1988) a Cenu Senior Prix (1995). Dirigent PhDr. Štěpán Koníček zemřel po dlouhé nemoci v Praze 26. května 2006 ve věku sedmdesáti osmi let.

Jaroslav "krib" Lopour