Ivo Niederle

Herec vedlejších rolí na divadle i ve filmu Ivo Niederle pochází z Prahy. Hereckou průpravu získal studiem na pražské DAMU, kterou absolvoval v roce 1953. Ještě jako student debutoval i na filmovém plátně a první bezejmennou rolí tanečníka na zábavě se představil v dodnes nedoceněném dramatu PAST (1950), stále jako adept herectví odehrál i další dvě nevelké role ve filmu. První profesionální angažmá získal v Krajském krušnohorském divadle v Teplicích, kde hrál v letech 1953-1957. Pak se vrátil do Prahy a další cenné zkušenosti nasbíral pod vedením Jana Wericha v Divadle ABC (1957-1962). Tady se setkal s řadou dalších významných herců a díky televiznímu záznamu jej můžeme zaregistrovat v představení TĚŽKÁ BARBORA (1960). Další menší role získal znovu i ve filmu, v dobově populárních komediích se objevil v rolích hokejisty (LEDOVÍ MUŽI, 1960) nebo řidiče (PROCESÍ K PANENCE, 1961).

Divadlo ABC přešlo v roce 1962 pod Městská divadla pražská a tady Ivo Niederle strávil další desetiletí svého hereckého působení až do odchodu na penzi. Na jevišti zůstával představitelem psychologicky nepříliš složitých figurek s převážně tragikomickým vyzněním. Velkou příležitost dostal jako Filip Filípek ve hře Byl Filípek nebo nebyl?, divácky vděčné byly též postavy v představeních Golem, Francouzská kuchyně nebo Veselé paničky windsorské. Jeho zdánlivě tuctová, ale přesto výrazná fyziognomie našla znovu uplatnění i ve filmu, za zmímku stojí nevelká postava partyzána v hodnotném válečném snímku KOČÁR DO VÍDNĚ (1966), další menší role mu přinesl v následující dekádě kriminální žánr, více příležitostí mu ale nabídla televize (PAN TAU, 1970; KAM SLUNCE NECHODÍ, 1971), objevil se také v několika televizních seriálech (PÍSEŇ PRO RUDOLFA III., 1967; HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, 1968; TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, 1975).

Kromě práce v divadle a před kamerou byl Ivo Niederle bohatě vytížen mimopražskou zájezdovou činností. V šedesátých letech jako konferenciér provázel koncerty orchestru Karla Vlacha, od roku 1967 spolupracoval na zájezdových představeních se Stellou Zázvorkovou více než dvacet let. Díky dobré znalosti angličtiny se od konce 50. let uplatňoval také jako komentátor řady mezinárodních sportovních akcí. Zatímco domácí filmoví tvůrci jej vesměs opomíjeli, díky jazykovému vybavení nacházel Niederle již v 80. letech uplatnění v zahraničních filmech natáčených u nás; šlo například o filmy TVÁ SESTRA JE VLKODLAK (Howling II: Your Sister Is a Werewolf, 1985) nebo PALČIVÉ TAJEMSTVÍ (Burning Secret, 1988). V nevelkých rolích se s ním ale nadále setkávali i diváci našich kin a televize.

V roce 1991 opustil Ivo Niederle angažmá v Městských divadlech pražských a odešel do důchodu, i nadále ale hrál před filmovou i televizní kamerou, v malých úlohách jsme jej mohli vidět v řadě televizních seriálů (NÁHRDELNÍK, 1992; ZDIVOČELÁ ZEMĚ, 1997; STŘÍBRNÁ PARUKA, 2001), objevil se také v cyklu příběhů natočených Českou televizí TRAPASY (2007). Před filmovou kameru se naposledy postavil v koprodukčním filmu BLÍZKO NEBE (Close To Heaven, 2005).

Od roku 1952 byl Ivo Niederle ženatý s Věrou Kříbkovou a z jejich manželství se narodily tři dcery. Alena a Barbora žijí dnes ve Spojených státech, nejstarší dcera Adéla zahynula tragicky v roce 1961. Peripetie soukromého života spojené s jejím úmrtím a také další podrobnosti své herecké kariéry zpřístupnil Ivo Niederle v televizním cyklu TŘINÁCTÁ KOMNATA (2010).

Pavel "argenson" Vlach