Reklama

Reklama

Alain Poiré

Alain Poiré

nar. 13.02.1917
Paříž, Francie

zem. 14.01.2000 (82 let)
Neuilly-sur-Seine, Francie

Biografie

Na utváření podoby francouzské kinematografie druhé poloviny 20. století se podílelo několik významných producentů. Jednou z nejznámějších osobností v tomto oboru byl Alain Poiré, který pod hlavičkou společnosti Gaumont podpořil vznik desítek filmů různých žánrů a jeho jméno mohli v titulcích číst často i naši diváci. Poiré, vlastním jménem Alain Adrien Poiret, pocházel z Paříže, kde také vystudoval práva a začal pracovat pro významnou reklamní společnost Havas. Již v roce 1938 ale vstoupil do filmové společnosti SNEG (pozdější Gaumont), kde na pozici asistenta generálního ředitele měl zajistit finanční oživení.

Společnosti SNEG (Societé Nouvelle des Etablissements Gaumont) zůstal Poiré věrný až do své smrti, tedy více než šedesát let. Svět filmu mu učaroval a od manažerských postů přešel koncem čtyřicátých let k produkci, protože se chtěl podílet na vzniku filmů. Hned první film, pod nímž je podepsán jako producent, ŠKŮDCI (Les Casse-pieds, 1948) režiséra Jeana Drévilla, získal ocenění nejen ve Francii, ale také v Belgii nebo Holandsku. Výčet filmů Alaina Poiré je bohatou přehlídkou úspěšných titulů různých žánrů a také řady režisérů, převládají ale tvůrci komerčně motivovaných titulů bez vyšších uměleckých ambicí.

V padesátých letech se velké obliby dočkaly historické veselohry o krásné šlechtičně Caroline se slavnou Martine Carol v hlavní roli (ROZKOŠNÁ CAROLINE – Caroline chérie, 1951; ROZMARNÁ CAROLINE – Un caprice de Caroline chérie, 1953; SYN SLADKÉ CAROLINE – Le fils de Caroline chérie, 1955). Z umělecky hodnotnějších titulů připomeňme Bressonův film K SMRTI ODSOUZENÝ UPRCHL (Un condamné a mort s´est echappé, 1956) nebo dnes již méně známý, ale mezinárodně oceněný příběh kněze ze zajateckého tábora BEZ SUTANY (Le défroqué, 1954). Na dvou filmech z konce padesátých let se Poiré podílel i jako scénárista, šlo o kriminálky SVĚDEK VE MĚSTĚ (Un témoin dans la ville, 1959) a NOC ŠPIÓNŮ (La nuit des espions, 1959).

Velký komerční úspěch v následujících letech zaznamenaly tři filmy o Fantomasovi natočené režisérem André Hunebellem (FANTOMAS – 1964; FANTOMAS SE ZLOBÍ – Fantomas se dechaine, 1965; FANTOMAS KONTRA SCOTLAND YARD - Fantomas contre Scotland Yard, 1966). S Louisem de Funèsem pak produkoval i další filmy, nejúspěšnější z nich byl OSKAR (Oscar, 1967). Rok 1967 byl vůbec pro Poirého dobrou sezónou, v tomto roce za vstup do kin na jeho filmy platilo přes patnáct miliónů diváků jenom ve Francii. Podobně si mohl mnout ruce počátkem sedmdesátých let, kdy se podepsal pod filmy s J. P. Belmondem (MANŽELÉ Z ROKU II – Les mariées de l´an deux, 1971) nebo P. Richardem (ROZTRŽITÝ – Le distrait, 1970).

Znovu točil také s L. de Funèsem, častěji ale opět s Richardem (připomeňme například filmy o Velkém Blondýnovi) nebo Belmondem, jako producent zaštítil také vznik velmi úspěšných válečných komedií o sedmé rotě. Mezitím společnost SNEG změnila v roce 1975 název na dodnes existující firmu Gaumont a Poiré se stal ředitelem dceřiné společnosti Gaumont International. V roce 1985 pak obdržel čestného Cézara za celoživotní přínos francouzské kinematografii.

Přední příčky v návštěvnosti kin na přelomu 70. a 80. let zajistily opět filmy s J. P. Belmondem (POLICAJT NEBO ROŠŤÁK – Le flic ou voyou, 1979; KAŠPÁREK – Le guignolo, 1980) a P. Richardem (ÚTĚK - La carapate, 1978; RÁNA DEŠTNÍKEM – Le coup du parapluie, 1980), největším úspěchem té doby byla ale komedie VEČÍREK (La boum, 1980). V následujících letech své aktivity pro film Poiré omezoval, ještě v závěru života se ale mohl těšit z úspěšné spolupráce s režisérem Francisem Veberem (BLBEC K VEČEŘI – Le diner de cons, 1998; KOndoMEDIE – Le placard, 2000). V roce 1996 byl dekorován nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem Čestné legie.

Alain Poiré zemřel následkem rakoviny 14. ledna 2000 krátce před 83. narozeninami. Jako producent realizoval přes 200 celovečerních filmů a většina z nich zaznamenala velký úspěch i za hranicemi Francie, což bylo dáno především účastí velkých hvězd francouzského filmu (L. de Funès, J. P. Belmondo, P. Richard, v dřívějších dobách Bourvil nebo slavné herečky Martine Carol a Michèle Morgan). V roce 1988 vydal autobiografii 200 filmů na slunci (200 films au soleil). V těchto pamětech prezentoval své základní stanovisko, které vysvětluje jeho úspěch – žádná nuda a respekt k divákům. Se svou manželku Yvette Poiré-Gaubert (*1918) měl tři syny, všichni se pohybují v oblasti filmu a televize. Nejznámější z nich je Jean-Marie Poiré (*1945), úspěšný filmový režisér.

Pavel "argenson" Vlach

Producent

Filmy
1999

Le schpountz

1996

Jaguár

 

Les Victimes

 

Řidič a fantom

1994

Cache Cash

1993

Cuisine et dépendances

1992

Rej výtržníků

1991

Neige et le feu, La

 

Triplex

Reklama

Reklama

1990

Maminčin zámek

 

Tatínkova sláva

1989

Invité surprise, L'

 

Roselyne et les lions

 

Vouivre, La

1987

Promis... juré !

1986

Rozmařilý život Gérarda Floqua

 

Takhle to děláme v Moskvě

1984

P'tit Con

1983

Rovník

1982

Antonieta

 

Eso es

 

Večírek 2

1981

Clara et les Chics Types

 

Dvě tváře války

 

Kopyto

 

On n'est pas des anges... elles non plus

1980

Kašpárek

1979

Hlavička

1977

Monsieur Papa

 

Sedmá rota za úplňku

1976

Dracula a syn

 

Oublie-moi, Mandoline

 

Záletník

1975

Agrese

 

Návrat sedmé roty

 

Růžový telefón

 

Žádný problém

1974

Comme un pot de fraises!

 

Facka

 

Jak získat úspěch, když je člověk hloupej...a ufňukanej

 

La Grande Paulette

 

Návrat velkého blondýna

1973

Kam se poděla sedmá rota?

 

Kufr na slunci

 

Le gang des otages

 

Nejpomatenější rozum

1972

Život plný malérů

1971

Byl jednou jeden policajt

 

Rumový bulvár

1968

Nepřemožitelná Leontýna

 

Paša

1967

Fantomas kontra Scotland Yard

 

Idiot v Paříži

 

Oskar

 

Peau d'espion

 

Risques du métier, Les

1966

Grand restaurant pana Septima

 

Trois enfants... dans le désordre

1965

Fantomas se zlobí

 

Gentleman z Cocody

 

Past na Popelku

 

Quand passent les faisans

1964

Fantomas

1963

Méfiez-vous, mesdames!

1962

Jusqu'au bout du monde

 

L'Assassin est dans l'annuaire

1961

La Menace

 

Quai Notre-Dame

1960

Tendre et violente Elisabeth

1959

Generál della Rovere

 

Nezralé mládí

 

Nuit des espions, La

 

Podepsán Arsen Lupin

1958

Et ta soeur

 

Le dos au mur

 

Le miroir a deux faces

 

Tant d'amour perdu

1957

Nathalie

 

Peau de l'ours, La

1956

K smrti odsouzený uprchl

1955

Les aristocrates

 

Zápisník majora Thompsona

1954

Escalier de service

 

Le Fil à la patte

 

Le défroqué

1953

Capitaine Pantoufle

 

Révoltés de Lomanach, Les

1952

Ouvert contre X

1951

La Belle image

 

La plus belle fille du monde

 

Vie chantée, La

1950

L'Invité du mardi

1948

Přehlídka ztraceného času

1947

Coeur de coq

1942

Journal tombe à cinq heures, Le

Scenárista

Herec

Dokumentární
1990

Ne m'oubliez pas: Hommage à Bernard Blier (TV film)

Ovládací panel

Reklama

Reklama